Bernhardiner

Všichni víme, že Japonci jsou tak trochu blázni. Já to beru. Ale pokud to s tím blázněním přehánějí, tak se divákovi můžou solidně protočit panenky. Chápu, že kreativita pohání lidstvo kupředu, nicméně takovou blbost jako bahnivého draka jsem teda ještě neviděl. Je vždycky vrušující nevědět, co příjde pak. Alespoň ve filmu. Zádrhel však spočívá v tom, že s nárůstem nevypočítatelnosti děje klesá jeho logika. Možná by stačilo pobýt pár dnů ve svěrací kazajce, ono by to ty blázny přešlo. Ale nebudu vůči filmu tak přísný, dá se na něm najít i leccos pozitivního. Mezi kladné stránky filmu patří určitě Kumiko Osó, která má nezpochybnitelný komediální talent, a celkově pozitivní vyznění celého filmu. A jsem rád, že znají Antonína Dvořáka. 60%

Claes-Henrik to má v životě těžké. Je mu přes čtyřicet, otec mu již umřel a jeho život řídí jeho panovačná matka. Samozřejmě nemá žádné zaměstnání a potací se od ničeho k ničemu. Jednoho dne se setká se svým kamarádem a nějakými Italy, kteří nabízejí kšeft (patrně natáčení porna). Problém je jediný, potřebují k tomu matčin byt a Claes-Henrik musí na několik dnů své matky zbavit... Tohle je tak bláznivá letní komedie, ve které exceluje Gösta Ekman, který film také zrežíroval. Ve snímku najdeme několik velice vtipných situací (rukavička staré dámy uvízlá v Claes-Henrikově poklopci, matka naložená do nesprávného vlaku apod.) Škoda, že takovéhle radůstky jsou dostupné jen ve švédštině a lidé, kteří nerozumí švédsky, si je nemohou vychutnat. Za tohle se Švédi opravdu nemusí stydět. 90%

Hlavní hrdina se nám pomátl, přítelkyně jím zastřeleného chlapa se také pomátla, zbytek vojáků se ke konci také pomátl, Kim Ki-duk se nejspíš také pomátl a já měl co dělat, abych se nepomátl zrovna tak. Trochu vážněji, Kim se opětovně zabývá svými oblíbenými tematy - násilím a sexem. Bohužel, tady si zrovna vybral o něco slabší chvilku, zvláště na konci to opravdu moc nezvládl (hlavně ta závěrečná přestřelka byla pro diváka dost nepřehledná). Na druhou stranu to nemění nic na závažnosti použitého tématu. 70%

Když je mi holka, se kterou manžel podvádí svoji ženu (jednu z hlavních hrdinek filmu), nejsympatičtější ze všech postav, tak je buď něco v nepořádku se mnou, nebo s tvůrci. Je pravda, že čas od času pochybuji o svém duševním zdraví, ale přísahám, že při sledování tohoto výtvoru jsem byl naprosto v pořádku a nebyl jsem ovlivněn žádnými omamnými prostředky. Je to prostě film ve kterém se jenom kecá (třeba při sledování porna), souloží, podvádí (to platí pro všechny zúčastněné), chlastá (pivo) a nakupuje (jen to nejdražší - třeba značku Chanel). Jediný silný okamžik nastane, když panička, která díky rozvodu s nevěrným manželem přichází o nepřetržitý přítok finančních prostředků, začne hledat práci. Nachází ji v logistickém centru (překladišti balíků). V tom prostředí navoněná, namalovaná a možná i lehce plasticky upravená ženuška pěkně vynikne. Doporučoval bych Korejcům, aby přestali takovýmhle způsobem kopírovat Američany, protože jinak korejská kinematografie půjde hodně rychle k šípku. Bohužel musím konstatovat, že je to nejhorší korejský film, který jsem dosud viděl. 40%

Tento film byl údajně vytvořen podle nějaké knihy. Nevím, zda tvůrci při psaní scénáře využili celou knihu. Ten příběh je totiž natolik jednoduchý, že by vystačil maximálně na 15 stran textu. Žena s červenými vlasy nastoupí do auta k řidiči na stavbě a ubydlí se u něj doma. Občas si ti dva spolu zasouloží a nakonec je náš hrdina donucen k tomu, aby červenovlásku půjčil svému kolegovi. Všechno však končí šťastně a vlastně to není tak úplně špatný film. Ale nic víc než hezkou holku film vlastně nenabízí, nicméně někomu to může stačit. 50%

Nechápu, proč se dobré a vtipné momenty tohoto filmu rozhodli tvůrci vykompenzovat těmi navýsost trapnými. Je to sice strašná sranda, když se někdo přefik..přeřekne, ale když se to přehání, tak to diváka spíš otravuje. V některých momentech mi příjde, že se scénáristi inspirovali Zdeňkem Troškou. Strašná škoda, tohle téma se dalo zpracovat určitě vtipněji a kultivovaněji. Ale Američané vyžadují jednoduchou zábavu, a tohle je přesně pro ně jak dělané. 50%

Pokud bych se někdy rozhodl zaznamenat kamerou svůj každodenní život, asi by se můj snímek podobal tomuto. Je to takový nenáročný film pro nenáročné diváky o tom, jak žije rodinka skládající se z promiskuitní matky, jejího manžela a třech děti. Motorem filmu je bezpochyby malá Mieko, která se alespoň stará o nějaký ten rozruch. Jinak se ale všechno odehrává v celkem poklidném duchu. Jenom nechápu, proč má skvělá Naomi Nišida k dispozici pouze přibližně minutovou stopáž... 50%

Zatím nejnovější bondovka se navenek leskne jako šanghajský mrakodrap, při podrobnějším zkoumání však zjišťujeme, že tento lesk pouze zakrývá slabiny, kterých má snímek poměrně dost. Prvním problémem je samotný představitel hlavní role. Daniel Craig je možná dobrý herec, nicméně sem se vůbec nehodí. Dřívější představitelé 007 si byli vzájemně dost podobní. Bloďák Craig jim není podobný ani trochu, navíc vypadá, jako kdyby trávil celé dny v posilovně. Před náctletými děvčaty tento chlápek jistě zaboduje, ale Bondové přece nikdy nebyli supermani (srovnejte s takovým Moorem). Jeho charisma lze přitovnat k charismatu rampouchu. Scénáristům se mu podařilo vložit do úst několik celkem vtipných narážek. Bohužel, když je pronáší herec, který na všechny po celou dobu vrhá pohled chřestýše a nehodlá svůj výraz jakkoli pozměnit, tak se žádná velká zábava nekoná. S tím souvisí i samotný scénář. Pisatelé scénáře se zřejmě uzamkli do místnosti, ze které nevycházeli, a po celou dobu práce s nikým nekomunikovali. Jinak si totiž nedokáži vysvětlit, proč musejí herci vypouštět věty, které nikde v reálu neuslyšíte. Zvláště u M to bylo nejpatrnější. Já vím, že za to Judi Dench opravdu nemůže, ale především v první části filmu mně díky tomu byla příjemná asi jako dáma z veřejných záchodků po noční směně. Potěšilo mě sice opětovné zařazení Q a Moneypenny, nicméně netuším, co s nimi dále tvůrci scénáře hodlají dělat. Moneypenny nikdy dříve nebylo nějakou akční děvou, přesto si myslím, že oživení této postavy v trochu atraktivnějším duchu není na škodu. Problém mám s Q. Q je přece jakýmsi vedoucím technologického oddělení tajné služby. Proto si nemyslím, že by na to stačil mladý geniální programátor Ben Whishaw. A „Čekal jste snad vybuchující pero? Tímhle se už nezabýváme.“ považuju za kopnutí do Desmonda Llewelyna, který se musí v hrobě obracet. Bohužel ani titulní píseň mě nezaujala, připadala mi jako mix všech předchozích bondovských písní s vyvařenou vodou. Ale nebylo tak všechno tak špatné, jak se z mého komentáře může zdát. Herecké výkony některých herců - především Judi Dech a Javiera Bardema - jsou vynikající. Navíc potěší stínově pojatý souboj v šanghajském mrakodrapu a Ralph Fieness bude jako M jistě výborný. 55%

Film je na korejské poměry celkem odvážný, dokonce vidíme i prsa Hyun-seungovy přítelkyně. Chtěl jsem vidět i přednosti Kim Ah-jung, abych se přesvědčil, zda se na jejích ňadrech podepsal plastický chirurg. Ten však zcela jistě zapracoval na její tváři, na které to je dost vidět. Korejky jsou sice plastikami poznamenané naprosto běžně, ale tady už je to trochu přes míru. Ono to víceméně charakterizuje celý film, který je neskutečně vyumělkovaný. Hrdinové jsou samozřejmě pohlední, děj je vcelku originální, ale mě to nějak nevzalo ze srdce. 70%

Tak, milé děti, a nyní si povíme něco o thrilleru. Standardní thriller musí splňovat několik podmínek. Za prvé, musí být ve filmu přítomné nějaké zbraně. Jakékoli. Někdy postačí pěst, někdy je zapotřebí kulomet a někdy sáhneme k atomové bombě. Za druhé, pokud se nejedná vyloženě o katastrofický thriller, je zapotřebí, aby sympatičtí hlavní hrdinové přežili. Vždycky. I situace, kdy je ta osoba připoutána k zemi, zároveň polita benzínem uprostřed saharské pouště, obklopena stovkami smrtelně jedovatých hadů, nacházející se pod vlivem tvrdých drog a nepřetržitě znásilňována, se přece dá nějak řešit. Za třetí, hlavní hrdina mívá nějaké osobní problémy, to vždy diváka dokáže navnadit. Nezáleží na tom, jestli by se bez těchto postranních záležitostí hlavní dějová linka nějak změnila. Za čtvrté, je třeba sehnat nějaké solidní herce, kteří dokážou zamaskovat slabiny filmu. To je prakticky všechno. Teď jen sehnat nějakého scénáristu, který bude ochoten něco vypotit. Rusové mají samozřejmě tu výhodu, že si mohou kdykoli zažádat o pomoc kreativního spolupracovníka Vodku Vodkoviče Vodkova. Na logičnosti a návaznosti děje zas tak moc nezáleží, ti méně bystří si stejně ničeho nevšimnou. V předchozích řádcích jsem stručně popsal průměrný americký thriller. Problém je v tom, že se Přízrak od amerických výtvorů nijak zvlášť neliší. V amerických filmech však najdeme bombastičtější efekty, tady se Rusové zmohli pouze na požár domku. Ruští filmoví tvůrci se diví, proč na jejich filmy v Rusku do kina lidi nechodí. Pokud však budou pokračovat jen v tupém kopírování amerických snímků, tak ani chodit nebudou. 55%