Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Krátkometrážní
  • Akční

Recenze (429)

plakát

Madžo no takkjúbin (2014) 

Četl jsem na hranou Kiki nějaké recenze, ve kterých byl tento film důkladně popliván jedovatými slinami. Od těchto "odborníků" jsem se dozvěděl, že Fúka Košiba je na roli Kiki příliš stará, a tudíž není dost roztomilá, že nemá charisma, že to celé postrádá atmosféru, že bla bla bla. Zkrátka, kdo chce vlka bíti, hůl si vždycky najde. Proto jsem rád, že jsem tyto pisálky nebral příliš vážně, výsledek není tak hrozný, jak by se dalo podle těchto kydů usuzovat. Ano, Mijazakiho verze se mi líbila ještě víc. Faktem však je, že srovnávat tyto dva snímky je jako srovnávat máslo s jogurtem. Základ je stejný, ale provedení značně odlišné. Tato verze je více napěchována dějem, obsahuje zápletky, které v animovaném filmu nebyly a naopak některé dějové linky v původní verzi obsažené se zde nevyskytovaly. Fúka Košiba na mě zanechala výborný dojem. Ač s ní Šimizu měl údajně spoustu práce, její herectví na mě působilo velmi přirozeným dojmem ve všech částech filmu (i v těch citově vypjatých) a Kiki jsem jí prostě věřil. Navíc dokáže vykouzlit jeden z nejkrásnějších dívčích úsměvů, které jsem kdy viděl. Ani proti hudbě nemám vážnějších námitek, celkem vhodně dokresluje magickou atmosféru filmu, nemám nic ani proti popové hymně Wake me up od Mai Kuraki, dokonce se mi dost líbí (Kdo by to do mě řekl, že budu mít rád takové popárny? Asi měknu...). Abychom tu jen nevychvalovali, tento film má také svá slabá místa. Jednak se mi silně nelíbí ošklivý 3D kocour Jiji (Počítačová animace byla asi použita i u některých záběrů zachycujících malou hrošici). Chápu, že reálný kocour nebude skákat na koště tak mrštně jako digitální Jiji, ale alespoň na statické scény mohli tvůrci použít živou kočku. Dále mi místy připadá, že scénář nedokáže držet celý příběh pohromadě, že mnohdy prostě chybí návaznost. Závěrem musím vyslovit přání, aby vznikalo více podobných filmů. Kiki svým jednáním šíří radost a dobro, a když někdo chce využít její dobroty k vlastním sobeckým účelům, bolí ji z toho srdce. Kéž by takových lidí bylo více, ne jen ve filmu. 90%

plakát

Garáž (1979) 

Chytře vymyšlená a výborně natočená komedie o tom, že ne vše fungovalo za toho skvělého socializmu tak, jak mělo. Budou se stavět garáže, ale bude jich o 4 méně, protože zrovna v tom místě povede dálnice. Vedení družstva vybralo čtyři nešťastníky, kteří se na tom projektu podíleli nejméně. Ale zdá se, že se to jaksi těmto čtyřem nevyvoleným nějak nelíbí... (SPOILERY) A když se pak mezi těmito vyvrženými rodinami objeví i jakýsi válečný hrdina, je o malér postaráno. Tak se všechno zamotá a všichni pohádají, až je potřeba nějak si tam ustat, protože domů jít je nemožno, neboť Lija Achedžakova zamknula dveře a schovala klíče kdesi mezi pestrou paletou exponátů. Celé to ozvláštňuje poměrně hlučný trombónista a vlastní prostředí zoologického muzea, kterým občas propluje jakási mechanická ryba. Tamní exponáty jsou kupodivu využitelné i pro jiné než studijní účely, taková vycpaná opice je přece skvělý polštář! Dialogy byly minimálně stejně kvalitní jako při první spolupráci Rjazanova s Braginským, nutno však přiznat, že jsem rád, že mluvím česky, a že ruština je češtině trochu podobná. Nejsem totiž rusky mluvící, a proto mi byla titulková Google Runglish místy proti srsti. Většina dialogů víceméně seděla, něco jsem si byl však nucen domyslet, což v zrovna konverzační komedii není to pravé ořechové. Až někde uvidím tento film s kvalitními titulky, možná ještě zvýším své hodnocení. 90%

plakát

Vozka smrti (1921) 

Že by Vozka smrti patřil do hororového žánru, to bych se tvrdit neodvažoval, nicméně diváky v (nejen) švédských kinech v roce 1921 to tak vnímáno být mohlo. Jednak se na tom znatelně podepsal zub času, díky čemuž je kvalita obrazu celkem mizerná (ještěže takovéto filmy mohou být díky digitálním technologiím zachovány pro příští generace), a jednak do dneška vzniklo mnoho strašidelnějších snímků. Na druhou stranu však disponuje tento černobílý filmový skvost velmi originálním a inteligentním příběhem, který nemá slabého momentu a byl by se mohl odehrávat i dnes. Někdy je prostě potřeba, aby ti, kteří si neváží druhých i sebe, dostali pořádně přes prsty. Já vím, že bych mohl zkritizovat z dnešního pohledu nelogické chování řádové sestry, která (SPOILER) nasadí svojí zdraví, aby mohla našemu nešťastníkovi spravit kabát. Co by se nám stalo, kdybychom občas také nemysleli pouze na sebe? Kromě samotného příbehu zaujme i použití dvojexpozice, která je zde využita velmi efektně a i přes nízkou kvalitu obrazového materiálu vytváří ve snímku fantastickou atmosféru. 100%

plakát

Šlechetné srdce a šlechtické korunky (1949) 

"Nehodilo se podotknout, že teď už Henry nemá čas vůbec na nic, proto jsem hovořil o jeho budoucnosti" Tato velmi černá komedie má poměrně nudný začátek, který však bohatě vynahrazuje ten zbytek. Skvělá je již hlavní zápletka, která sice vzhledem k průběhu filmu poměrně překvapivá, ale velmi potešila. Navíc jsem dostal pár tipů, jak snadno, celkem rychle a hlavně nenápadně likvidovat nepohodlné příbuzné a ostatní, kteří mě stojí v cestě k získání moci a majetku. Hlavní pochvalu si zaslouží především představitel osmi překážejících Alec Guiness, který dokázal přesvědčivě ztvárnit osm různých charakterů. Pochvalu založí i dialogy a monology hlavního hrdiny, které celému dílku dodávají patřičnou šťávu. 90%

plakát

Učitelé na zakázku (2013) 

Upozorňuji předem všechny, kteří tak jako já neovládají francouzštinu, že jediné dosud dostupné anglické titulky překládalo prase, lépe řečeno Google Translator. Proto jsem byl nucen mít při sledování filmu otevřený i slovník, díky kterému jsem někdy ty dost nesrozumitelné shluky anglických slov mohl dát do kupy. Naštestí to bylo potřeba pouze jen u některých vět. Tolik mé osobní trápení a teď k filmu samotnému. Není to sice žádná superkomedie, ale za jedno zhlédnutí určitě stojí. Námět je podobný jako v o 33 let starších Nenapravitelných, tehdy maturitu neudělal vůbec nikdo, tady ji zvládlo 12 % studentů. Školský inspektor a jeho náměstek proto vyšlou na tuto střední školu 7 nejhorších kantorů. A s těmi si užijou studentíci spoustu legrace (například v podání výbuchového specialisty chemikáře) i vzrušení (v podání francouzštinářky - Stefi Celma je opravdu fena). Jen škoda, že ten konec je plný klišé, takovýchto rozuzlení už jsem měl v životě možnost vidět několik tuctů. Ve filmu uvidíme pár známých tváří - Christiana Claviera v roli lenivého matikáře, Dominiqua Pinona v roli školního inspektora a Francoise Morela v roli jeho náměstka. 65%

plakát

Thriller - drsný film (1973) 

Možná, že to řada diváků tak nevnímá, ale tento snímek nedělají silným pornosekvence a nechutně brutální scény. Obsahuje totiž zatraceně silný příběh o dívce, se kterou se osud nijak nemazlil, a která se dokáže těm, kteří ji ublížili nejvíce, postavit. Jen nevím, jestli si to pan režisér dobře uvědomil a nešel jen po senzaci a zisku - scény z porna sice některé pány určitě nabudí, ale celkové atmosféře filmu spíše škodí, a zpomalené záběry působí ve výsledku spíš směšně. Na druhou stranu zmíněná brutalita vůbec neškodí, působí stejně drsně a syrově jako celý snímek. Strašná škoda těch neduhů, protože jinak Christina Lindberg není jen pořádná fena, je to i vynikající herečka, nevím, jestli si to vůbec někdo uvědomuje. I postava pasáka je zahrána skvěle. Čili sečteno a podtrženo, kdyby režisér nebláznil, bylo by to za plnou palbu. 75%

plakát

Vánice (1962) 

Film je poctou těm, kteří v horách zachraňují lidské životy. Já si jich cením dvojnásob, neboť jsem na lyžích stál naposledy před nějakými třinácti lety a nemůžu říct, že bych na to vzpomínal nějak moc rád. A navíc si to neplánuju v nejbližší době zopakovat. Spíš mě zaráží podivné chování těch, které má horská služba na starost. (SPOILERY) Chlápek nelyžař se v počasí, ve kterém by krysu nevyhnal, dostane k nějaké horské chatě, a když se dozví, že chata, ve které má být, je pár kilometrů od místa, kde se právě nachází, rozhodne se, že bude s bílým peklem bojovat dál. Partě nějakých bláznů je úplně jedno, že vyhlášen zákaz vycházení, a rozhodnou se uspořádat vánicovou párty. Proč se ty lidi chovají tak pitomě? Byl scénář napsán podle skutečných událostí? Pokud ano, ztrácím víru v lidský rozum... 75%

plakát

Timur a jeho parta (1940) 

Knoflíková válka na sovětský způsob? Ano, dalo by se to tak charakterizovat, jenom si matně vybavuji, že ve francouzském filmu nebyly znepřátelené skupiny popsány tak černobíle. Jedni jsou ti strašně hodní, kteří hledají ztracené kozy a skládají za nějakého starce polena, a druzí jsou ti strašně zlí, kteří kradou na cizích pozemcích jablka. Samozřejmě, je to strašně nerálné, snímek je však odrazem své doby. Dneska také najdeme ve filmech spousty klišé, která mají s realitou pramálo společného. Navíc je zde téměř neustále adorována sovětská armáda. Přiznávám, že mi to bylo silně proti srsti, jenže zbraně se stále vyrábějí a války stále probíhají. S tím nic nenaděláme. Navíc snímek vznikl v době války, proto takový být musel. A věřím, že ve své době mohl mít celkem úspěch. 60%

plakát

Co jsme komu udělali? (2014) 

Francouzi natočili bláznivou komedii skoro jako za starých časů. Dokonce bych řekl, že je o chlup lepší než tématicky příbuzní a všemi vychvalovaní Nedotknutelní, odehrává se totiž mezi lidmi, kteří nejsou z chudinské čtvrti a nejsou odkázáni pouze na kolečkové křeslo. Proto zde neexistuje prostor na hru s city diváků. Na druhou stranu se tenhle film tváří strašně nekorektně, pravdou však je, že všechny tyhle nekorektní vtipy jsou vlastně zabaleny v dost korektním obalu, že ve Francii se mají všechny národy strašně rádi a jak je tam všechno v pohodě. Nechci, aby to vyznělo nějak rasisticky, ale musíme si položit otázku, jak bychom se k tomu stavěli my, kdybychom my byli v roli těch rodičů. Asi bychom se netvářili jako Clavier s Lauby, kteří dokázali ve svých tvářích vykouzlit nádherné pohřební výrazy, nicméně nemyslím si, že by v Čechách byli všechny matky a všichni otcové nadšeni z benettonovských vnoučat. Samozřejmě, je nutné si uvědomit, že svět se globalizuje a mezinárodních partnerství přibývá. Proto film vnímám spíše pozitivně, budování přátelství mezi národy je samozřejmě dobré, nicméně je nutné uvědomit si realitu, která (nejen) díky vlivu různých náboženství, tradic a pověr není tak růžová. Co se pak samotného filmu týče, vtipů a komických situací je dost, tudíž se určitě mnohokrát zasmějete. Vynikající komik Christian Clavier je sázka na jistotu a Chantal Lauby je mu výbornou partnerkou. Navíc zde v roli černošského otce exceluje Pascal N'Zonzi, který je Clavierovi výborným protihráčem. Tihle dva se mají potkat v třetích Návštěvnících, čili máme se na co těšit. 85%

plakát

Dar od zlého kouzelníka (1978) 

Podle některých komentářů by se mohlo zdát, že sledování téhle pohádky je doslova hororovým zážitkem. Já jsem rozhodně u jejího sledování nijak netrpěl, nicméně musím uznat, že by pro české děti mohla být přece jenom příliš temná. Ruské děti asi musejí být odolnější. Co jinak dodat? Skvělí herci, skvělá hudba a dobrá režie - prostě klasická ruská kvalita v tomto žánru. Navíc tenhle film nemá moc dlouhou stopáž, tudíž české zhýčkané děti nemusí trpět zas tak dlouho. 90%