fabienne223

Jedná se o televizní film a je to znát. Nicméně z naší původní televizní tvorby se značně vymyká a to v pozitivním smyslu. Velmi oceňuji jednak téma, ale především většinu hereckých výkonů, především až dech beroucí výkon Luďka Munzara, který by si zasloužil ještě nějakou velkou hereckou příležitost.

Oceňuji hlavně geniální herectví Zdeňky Baldové, která mě vždycky připoutá k obrazovce. Jinak - svižná komedie, samozřejmě poplatná době.

Nemůžu si pomoct, ale kdykoliv se tenhle film mihne v televizi, musím si sednout a dokoukat. Těším se už spíše na vedlejší postavy a dialogy například s otcem hlavní hrdinky nebo geniální výstupy černošského učitele. Ale tím hlavním důvodem asi přece jen zůstává Heath Ledger, kvůli němuž se mi nejspíš už vždy bude svírat srdce.

Film, na který se nezapomíná a pro mě nejlepší dílo Juraje Jakubiska

Přesto, že se mi líbilo pojetí Alžběty Báthoryové jako oběti intrik (proč nezkusit jiní pohled), celkově na mě film působil jako podivný slepenec nekompaktních scén, které ve výsledku nezanechají žádný dojem. Dost promarněná příležitost.

Předlohou filmu je novela mého oblíbeného Karla Michala a filmová verze jí rozhodně neudělala hanbu. Syrová atmosféra a herecké výkony dělají z filmu jeden z těch nezapomenutelných.

Další variace na téma člověk, který není schopen najít sám sebe, nemůže dát štěstí nikomu druhému. Příběh je zoufale předvídatelný, ale prostředí Islandu a celkem zdařilá kombinace komediální a tragické roviny z něj dělají celkem slušný film. A navíc dobré herecké výkony, vyjma hlavní postavy.

Film je přímo nesen preciznimi výkony herců, z nichž těžko někoho vynášet. Atmosféra totalitní moci je vsudypritomna, nicméně příběh zcela jasne ukazuje roli jednotlivců, kteří selhávají v rozhodující chvíli. V době Bobligove byla sice církev stále ještě mocna, nikoliv však vsemocna. Takze otázka mechanismu zrudne mašinérie, ktera - ostatne jako vždy v dějinách - slouzi k obohacení jedněch a záhubě jiných je zde velmi patrna a stále stejne znepokojiva.

Pribeh vyzniva ponekud vykonstruovane, ale herecke vykony Colina Farella a Christophera Lee plus zavazne tema z nej delaji zajimavy film.

Vytvarne dokonaly, trochu formalistni a ponekud depresivni film o sestrach Bronteovych. Nadherna hudba s pouzitim Rossiniho arii a vyborne vykony hlavnich predstavitelek, z nichz jednoznacne nejlepsi je Isabelle Huppert.