Bathory

Na plátně může být navždy zachycena krása. BATHORY je historická freska, která stihne za více jak dvouhodinovou metráž vystřídat tři žánry (romanci o nenapalněné lásce, euro-horror a politické drama), důsledně a přitom nekřečovitě očistit jméno titulní hraběnky a zároveň na pozadí historických událostí vypovědět o současném světě._____ Je nesmyslné jí vyčítat přemíru postav či nepřeberné množství odboček, protože se na ni nevztahují klasické dramaturgické nároky a film neobsahuje dramatický oblouk. Vše se ve vyprávění podřizuje důmyslné a důsledné šachové partii mezi Bathoryovou a Thurzem, přičemž díky vyvedenému castingu i ostatní figurky na šachovnici jsou dostatečně výrazné a zapamatovatelné. Film ale stojí na famózním výkonu Frielové, která sice nemá potřebné charisma, ale inteligentní a silnou ženu ji uvěříme bez problému, a na subitlním Karlu Rodenovi. Oceňuji, že co se zprvu jeví jako okázalé boření mýtů prostřednictvím vypravěče mnicha Petra (Bolek Polívka), se v závěrečné "politické" části ukáže být podrazem na diváka v nespolehlivém vyprávění, jež chce mnich přepsat - a tím pádem i historii - a uvést na "pravou" míru._____ Přestože BATHORY stojí "někde mezi" (mezi historickým filmem hollywoodského střihu, v němž ale nejsou zvládnuty nepodstatné bitevní scény a ani nepadnoucí postsynchrony, a mezi jakubiskovskými trademarky, jež zde - v podobě nenaplněné lásky, snových vizí, silné ženské hrdinky, komických vsuvek a jídla, sexu a filozofování - působí jako manýra), je nakonec i díky dovednosti vyprávět obrazem víc než uspokojující a rozhodně nikoliv televizní. V typicky jakubiskovském magickém realismu, v němž je obtížné rozeznat sen od skutečnosti či intrik jiných osob, shledávám něco freudovského a prolínající se motiv (ne)zachytitelnosti krásy na plátně za psychoterapii tvůrce, která může vnímavého diváka přivést až do orgiastických stavů, když je hrdinka - a s ní i plátno - sežehnuto. Šach mat. (12.07.2008)

Rozepíšu se trochu o postavách, proto zhodnocení filmu jako takového bude na konci komentáře, takže se může stát, že tu budou SPOILERY! : Anna Friel/Elizabeth Bathory: Na této herečce všechno stojí a padá (pozor! Ne na té postavě, kterou hraje, protože tu si pan Jakubisko upravil). Díky bohu, že Anna není jen hezká tvářička a umí i hrát. V nejslabších momentech Bathor to hlavně ona vyzdvihuje. Doufám, že o ní budeme slýchat i nadále. Karel Roden/Juraj Thurzo: V některých momentech působí komicky, v některých to zachraňuje spolu s Annou. Jeho postava je více méně využita bezchybně. Hans Matheson/Caravaggio: Neutrální postava, kterou si přidal pan Jakubisko do filmu, zřejmě jako zpestření. Jeho smrt mě nějak nezasáhla, ani jsem jej nelitoval. Franco Nero/Král Mathias: Podle mě jedna z nejzbytečnějších postav. Má tam jen pár scén, a ty (dle mého názoru) nejsou pro film stěžejní. Zřejmě tam dali Franca jen proto, aby tam měli další slavné jméno. Bolek Polívka/Mnich Petr: Pokud by jeho postava zůstala v rovině vypravěč-mnich, tak by mi tam nevadil. Ale když se uchýlil k postavě vypravěč-mnich-MacGyver ve středověku, tak jsem se nejednou klepnul do čela. Ano, Jakubisko tam chtěl dát trochu nadhledu, ale podle mě to mu nevyšlo (viz. padák a fotoaparát!). Film jako samotný: Chladný jako led. Nedokázal ve mně vzbudit žádnou emoci, kromě nudy. Místy tam byla celkem dobrá atmosféra, ale vždy to zabilo to překrucování faktu, což je největší problém tohohle filmu. Ona byla oběť? Voda s bylinkami místo koupele v krvi? Takhle obhajovat vražedkyni? Co bude příště? Natočí snad někdo film, který bude obhajovat například Hitlera, že byl taky něčí loutkou a dělal ty zvěrstva na něčí rozkazy, takže byl vlastně príma chlap? Ne. Tohohle se nechci dožít. Konečný dojem z filmu: Kdo nezná knižní předlohu, nebo alespoň neví základní fakta, tak bude zřejmě nadšen. Pro nás ostatní je to tak, jak to je. 60 %. (17.08.2008)

Tak tomu říkám ztráta času a vyhozených peněz. Naprosto zmatený střih, Jakubisko scény za sebe háže bez ladu a skladu, tím prostě nedokáže diváka vtáhnout do děje a herci na plátně utíkají a tváří se vystrašeně a ani jsem nevěděl proč. Film má jediný světlý moment, a to závěrečné titulky… Mé hodnocení 0,5 hvězdičky… (22.06.2009)

Bathory nie je najlepší film Juraja Jakubiska, napriek tomu si však nemyslím, že ide o také sklamanie, za aké ho označujú predovšetkým filmoví kritici a istá časť diváckého zastúpenia. Nie je to historický film a kto čakal od Jakubiska presnú rekonštrukciu udalostí, podľa toho, ako ich najčastejšie poznáme z knihy Andreja Štiavnického, by si mal uvedomiť, že tvorca, ktorý sám seba označuje skôr za maliara kladie dôraz na odlišné veci. A darí sa mu to, po vizuálnej stránke ide o výbornú záležitosť podporenú skvelými kamerovými kompozíciami a rôznymi výtvarnými vychytávkami a celkove kladný prvý dojem na plátne pomáha umocňovať aj kvalitná hudba a nádherné slovenské exteriéry a interiéry spolu s krásnymi dobovými kostýmami. Samotný dej zachytávajúci životný príbeh Ersebeth Bathory možno postráda silný dramatický oblúk ale od začiatku je viac menej jasné, že jednotlivé čriepky mozaiky pomaly zapadajúce do seba smerujú k vyvrcholeniu s Jurajom Thurzom, čo je z hľadiska vytvárania vnútorného napätia plne dostačujúce. Rozdelenie do troch kapitol, v ktorých sa striedajú rôzne žánre zase činí dej prehľadnejším a nemožno ho teda považovať za samoúčelné. Postáv je chvíľami skutočne priveľa ale práve preto treba pochváliť casting plný známych tvári, ktorý divákovi uľahčuje v orientovaní sa kto s kým a kde. Je ale pravdou, že dôsledkom toho je pár vzťahov len letmo naznačených a posun u niektorých príliš skratkovitý. Kritizovaní mnísi Polívka s Mádlom síce možno parafrázujú Meno Ruže, ale ako humorný element osviežjujúci chvíľami temný príbeh svoju úlohu plnia a Polívka figurujúci aj ako rozprávač má z hľadiska "prznenia histórie" väčší význam, ako by sa mohlo zdať, to však bežný divák v záplave diania nemusí postrehnúť. Čo sa týka očakávanej veľkoleposti, porovnávať tento koprodukčný "veľkofilm" so Západom, ba ani Východom nie je na mieste, nakoľko sa u nás podobné filmy netočia a v tomto prípade ide o prvý vážnejší pokus. Vojnové scény su v podstate nefunkčné, to však nie je chyba, nakoľko je dôraz kladený na komornú drámu ústrednej postavy a v jej roli doslova exceluje Anna Friel, ktorá väčšinu hercov s prehľadom strčí do vrecka. (ale i taký Roden je skvelý) A je to práve jej charizma a herecké schopnosti, ktoré tiahnu film nahor aj počas slabších miest. Nevadí mi dokonca ani diskutabilné očistenie údajne naväčšej vrahyne všetkých čias či vnášanie rozprávkových a snových prvkov tam, kam na prvý pohľad nepatria. Jakubisko je mi svojim prístupom priniesť niečo nové skrátka sympatický no nie každý to však dokáže stráviť a preto v negatívne ohlasy v podstate chápem, hoci sa s nimi nestotožnujem. Tak dobrý pocit z domáceho filmu uvedeného v kinách som asi ešte nemal. Hajrá! (23.07.2008)

Bojové scény mi neprišli vôbec také trápne a nezvládnuté. Práve naopak - boli veľmi príjemným spestrením a ak by sa im venovalo viac priestoru a prepracovania - malo by to pri ťahavom tempe veľmi dobrý efekt. Komornosť snímku dodáva tú správnu atmosféru, kostými sú pekné a herecké výkony kvalitné. Vytkol by som však príliš veľký počet postáv (zbytočných). Dianie tiež nie je veľmi pútavé a film nepôsobí kompaktne. Aj jedno pozretie som ledva vydržal do konca - viac pozretí si predstaviť neviem. (28.01.2009)