Piknik

AD: quixote: Silné téma, výborní herci, ale velmi diskutabilní scénář *** Ano, nemůžu dát víc hvězdiček, protože scénář místy ujíždí - třeba se mi nechce věřit, že když jsou ve skupině dva mladí chlapi, nechají slaňovat pro spadlé dítě starého ( s prominutím) dědka - a ani se nepokusí mu to rozmluvit... Občas rozvleklé a některé dialogy také skřípaly... Výkony hereckých bardů bez debat výtečné, pravdu má Mylouch, že "Rozehrát takovou řadu rovnocenných postav..." je náročné, ale herci to zvládli takříkajíc "bez ztráty kytičky"...pan režisér ale nikoliv... :-( (24.02.2014)

Vzhledem k věku obou hlavních tvůrců jsem z toho měl docela strach, ale nakonec se to docela vydařilo. Silně emocionální prohlídka komunistickým lágrem s průvodci české herecké elity. Ve scénáři je spousta nedořešených motivů, ovšem pan Munzar v osmdesáti letech stále dokáže podat mistrovský výkon. Stejně, jako ostatní. Pana Bočana je mi trochu líto, do jeho předešlých dramatických opusů to má hodně daleko. I přesto kvalitní televizní záležitost !! Hezké hudební motivy... I přes to, že tam byla slabá místa, postavy byly uvěřitelné, lidské a dostatečně hořké na to, abych je přes 80 minut sledoval.. (23.02.2014)

A mě se to líbilo! Odpady a jednohvězdičkové hodnocení jsem očekávala. Také nudu, shazování a poznámky o stále omílaném tématu a tak podobně. Rukopis Stránského byl rozpoznatelný. Tenhle příběh by si zasloužil regulérní celovečerák. Líbilo se mi propojení staré herecké gardy se střední generací, klidně bych tam zapojila i rodinné příslušníky včetně vnoučet. Jistě, průběh i konec byl předvídatelný, přesto nemůžu říct, že bych se nudila nebo se neměla na co dívat. Líbilo se mi právě toto pojetí. Dokument (naštěstí) už natočit nejde. Vzpomínání pěmětníků tu již bylo. Zdivočelá země se pokusila ukázat, jak to asi vypadalo tehdy. Piknik ale nabízí zcela jiný pohled - ukazuje současnost, dnešní dědečky a babičky, jejich děti a vnoučeta. Ti první se stále vypořádávají s minulostí, trpí různými neduhy. Jejich děti pro jistotu nechtějí nic vědět. Vnoučátka se trochu nudí ... Tohle by se při dokumentárním zpracování asi nepovedlo. Tak nějak od počátku bylo jasné, že bonzák je kamarád, co bonzovat nechtěl. A logicky vycházel ten, o kom byli všchni přesvědčení, že to určitě nebude. Prolínání minulosti a současnosti dokreslilo celý obraz. A klobouk dolů před tou starou hereckou bandou! Kdoví, někteří z nich si možná takhle zahráli naposledy. Takové filmy jsou zapotřebí. (23.02.2014)

Pan Stránský vykrádá sám sebe a pan Bočan mu nikterak nepomohl. Nechápala jsem k čemu bylo dobré natočit zabouchnuté dveře, kluka na trubce, vztahovku Vlasáková - Mrkvička, starosti podnikatelky. To film roztříštilo a totálně zazdilo dobrou nosnou myšlenku celého příběhu. Bravo Luděk Munzar. (23.02.2014)

Hlavní téma a i myšlenka sama o sobě není špatná a rozhodně by byla ve vhodných rukách a při správném zpracování věru i filmem, o němž by stálo dlouze přemýšlet. Když si ale vezmu všelijaké odbočky ve scénáři, jaké filmu podstatně ubíraly na vážnosti, ale i podstatě jeho myšlenky, pak musím suše prohlásit, že film bylo pěkné fiasko. „Milostný trojúhelník“, děti a jejich (když to řeknu ještě slušné) bláznivé dobrodružství (a snaha seniorů o záchranu), hloupé průpovídky a spíše odlehčená atmosféra něčeho, co mělo být bráno mnohem vážněji. Ani ty herecké výkony to nijak nezachraňují – byť je pravda, že sami dialogy můžou dokázat leccos (ostatně celý film je většinou jen o dialozích), tady nedokázaly nic, leda tak velkou nudu. Takhle dávám dvě hvězdičky. (10.07.2017)