David1587

Knihu Karamazovi od pana Fjodora Michajloviče Dostojevskijho se rozhodl převést na plátno režisér, známý především tragikomedií z roku 1997 Knoflíkáři, Petr Zelenka. Ujmul se scénáře i režie. Příběh Karamazových začíná i končí u našich sousedů v Polsku. Skupina bláznů, kteří jsou náhodou i známí čeští herci, se rozhodli, že je super nápad vypadnout z Prahy a tak jedou k sousedům na výlet. Mají namířeno do „nějaké továrny.. nebo ve slévárnách prej. Teda ne, do nové huti a je tam i Trojan.“ V prvních minutách je expozice zasazena do autobusu, kde má většina postav prostor představit své charaktery. Trojan je takový ten „lýdr“, Chmela bez své partičky s kamennou tváří, Holub je zmatkář, který ani neví kam jede a Myšička je zase hodný pán. Novotného rozesměje i slovo „Kefírek“ a Luknár je namistrovaný režisér. Expozice a také, jak později zjistíme, celý film, je doprovozena dramatickou až děsivou hudbou, o kterou se postaral polský skladatel J. Kaczmarek. Je to skoro jako Temný rytíř, celý film je velmi temný, jak vizuálně tak po obsahové stránce. Herci řeší své osobní životy, které nejsou úplně šťastné. Na všech bychom se mohli všimnout, že jsou životem poznamenaní. Někteří z nich můžou být rádi, že utekli z Ulice a od jejich příšerné kamery, tady je totiž kamera velmi kvalitní. Soustředěnost je směrována na grimasy Obraz je plněn studenými barvami, jak jsem již řekl, vizuál je temný. Interiér, kterým je prej nová huť, není příliš zajímavým prostředím, a myslím si, že to má i scénaristický důvod. Film nepotřebuje oslnivé prostředí, opakuji se, soustředěnost by měla být věnována hereckým výkonům, na kterých je film postaven. Divák se tedy může poklidně soustředit přímo na ně. Zároveň byl i nízký rozpočet za jedno prostředí určitě vítán. Trojan, kterého považuji za nejlepšího z této skupiny herců, hraje sám sebe, jako všichni, ale jeho postava otce mu není až tak podobná. Možná jen to, že je takový jejich herecký otec, protože je z nich nejlepší. Postava otce, kterého Trojan hraje, je však spíše podobná režiséru Luknárovi, který je takový terorista. V rozhovoru před zjištěním chlapcovy smrti se však Trojan střetává s Novotným, se kterým se nepohodnou – zde vidíme odraz jejich rolí i v „realitě“. Trojan následně řekne otravnému Holubovi, který neví kdy sklapnout ani v roli ani v realitě, aby držel hubu, jako by byli pořád na „jevišti“. Myšička, který ztvárňuje kněze, má také mnoho společného se svojí postavou. Je hodný a nekonfliktní. Naopak Novotný má hlavně roztržky s panem režisérem, tady se tedy podle mě spíše odráží role otce a syna více. Chmela má svůj tradiční pokerový výraz, ať už je v roli, či ne, asi mu to i sedí. Je neutrální, akorát u jeho postavy zjistíme, že je trochu blázen. Co se dokumentu týče, celý film by se dal označit za hraný dokument, však který dokument dnes vlastně není inscenovaný. Především scény, ve kterých herci hrají sami sebe. Předstírají čistou realitu, reálné jednání. Jejich mluva je běžná, hovorová, pomalu bych si nevšiml, že hrají. Tyto scény pracují kontrastně se scény divadelními, mluva je přehnaná a doplněná výraznými gesty. Pokud bych měl film hodnotit za sebe, dávám mu jedničku. Beru totiž ohled na jiné české filmy, které jsou špatné. Je málo takových, jako Karamazovi. Bez klišé, s dobrou kamerou a s dobrými herci. Dokonce i polská hudba se mi k tomu skvěle hodí. Celé to funguje, líbilo se mi to.

Úžasný.

Dokonalost