janipoly

Film je plny existencialnich otazek, ktere si ti premyslivejsi kladou porad dokola a na ktere ti moudrejsi uz davno nehledaji odpoved. Az si Sedmou pecet pustim priste, nezapomenu mit v ruce blok a tuzku, protoze kazda druha veta by mohla byt citatem. Podobne "veci" si uzivam u filozofickych romanu, u filmu jsem se s tak koncentrovanym hledanim absolutni pravdy jeste nesetkala...

Toho product placementu tam bylo trochu prilis - vsechny interiery od vyrobce luxusniho designoveho nabytku Waltera Knolla, sem tam nejaka ta Vitra, kresilka Barcelona a do toho reklama na BMW, Evian, Lacoste... Ufff! Na druhou stranu u expremiera GB by clovek vlastne ani v realite nemohl cekat nic jineho. V kazdem pripade se film nadherne tahne, takze divak ma moznost se do pribehu ponorit, vsimat si detailu atd., coz pusobi mnohem opravdoveji nez thrillery, kde se uz behem prvni pulhodiny objevi nekolik prilis zamotanych zapletek a neuveritelnych akci. Polanski umoznuje prozitek, coz povazuji za klicove u kazdeho umeni a u zivota vubec. Nezalezi na smyslu toho vseho, cilem jsou pocity z toho všeho. Polanski to vi.

Pokus o vysvětlení, proč nedávám plný počet, ne proč dávám tak vysoké (!) hodnocení (jinak: píšu, co mě na filmu zamrzelo, ne to, co potěšilo): příliš nuceného (typicky amerického?) humoru (přitom v životě jsou vtipné i přirozenější situace - malé a obyčejné - a dobrý film to umí zachytit), dost okatá inspirace u evropského filmu, vykonstruovanost, emoční plochost, ukecanost. Chybí tomu NĚCO. Celý to je tak moc pohodový, až mi to chvílemi připadá prázdný. Ale nenudila jsem se.

Tento kratky, na prvni pohled "maly" film, ma v sobe tolik lasky, radosti, krasy a pravdy, kolik se mnohym tvurcum nepodari dostat ani do dvouhodinoveho filmu s nekolikamilionovým rozpoctem.

Špátovo filmy obsahují všechno. Ukazují pravdu tím nejpravdivějším způsobem (což je tu vtipné, tam tragické, ale vždy silné a lidské) a přitom je v nich uchována všechna poezie a krása života a světa vůbec, ať už jde o osudy lidí žijících v drsných horách kdesi v Rusku nebo o cestu za štěstím Karla Gotta (nekecam:D). Těch témat je samozřejmě víc. Konkrétně 107. Přesně tolik filmů Jan Špáta natočil. Restaurované filmy, vydané na čtyřech DVD obsahují výběr osmnácti z nich. A každý jeden je zázrak. Doporučuji považovat tento snímek za "pouhou" (i když vydatnou) ochutnávku tohoto výběru a vychutnat si beze zbytku vše, co se podařilo zrestaurovat... Děkuji mistrovi:), že "to" zachytil a děkuji těm ostatním, kteří umožnili "to" vidět a tak i zažít.

75%, ale nebýt Bregoviče a působivého vizuálu, tak nějakých 60% s odřenýma ušima...

Dobrej námět, ale neskutečně promrhanej... Rozehraných několik linií příběhu, do konce dotáhnutý sotva dvě... Hodně scén přebývalo, hodně chybělo. Celý to působí dost nepravděpodobně a nesouroudě. Dobrý byly scény z "místa činu" a zápletka s joudou, který za všechny svoje úspory koupil falešný akcie. Jinak děs a běs. 30% Jo a thriller to nebyl ani pět minut! Napětí nula...

Absolutně nechápu nadšení kolem tohoto filmu. Je to klasickej komerční Oliver Stone, který sice netočí vůbec špatně, ale stále jen klouže po povrchu. A i když alespoň to umí, po jiných filmech o Vietnamu mě tohle opravdu nemůže dojmout. Lovec jelenů nebo Apocalypsa Now, to jsou válečné filmy, které si zaslouží pozici v Top 200. Platoon je na tenhle žebříček moc plochej.

Ten dům je můj splněný sen! Jo a ten chlapík, ten vlastně taky...

Jedna velká hra. Příjemná, milá a nápaditá.