Kakho-oto

Nejhorší díl seriálu o Zemanovi, dokonce i epizoda Klauni je snesitelnější. Komediálně laděný díl o svatbě důležitého pražského policisty se vyloženě nepovedl. Navíc se jedná o jeden z nejdelších dílů vůbec. Když se opakovaně dívám na celý seriál, zpravidla již tuto epizodu vynechávám, jako jedinou!

Jeden z nejpolitičtějších dílů celého seriálu (na rozdíl od dílu Klauni má alespoň nějaký děj). Jak by taky ne, když se epizoda vyrovnává s komunistickým převratem z února 1948. A činí tak optikou normalizační komunistické propagandy. V dílu se poprvé objevuje několik zcela zásadních postav seriálu (zejména Blanka Svobodová - později Mutlová a nakonec Zemanová, Pavel Bláha - bývalý příslušník RAF, drsný policista a nakonec západní agent, Žitný - výrazný příslušník StB). Naposledy se nevidíme ani s Aloisem Bártíkem, manžely Čadkovými či Karlem Mutlem, naopak se zde loučí Vydra. Ten je v tomto dílu vylíčen jako nepříliš schopný příslušník SNB (do roku 1945 četník), u Bláhy je zdůrazněna jeho značná agresivita, což je nejvíce zřetelné, když mučí zadrženého Němce. A také dvojakost, když předstírá, jak mu jde o dodržování pořádku, přitom ve skutečnosti komunikuje vysílačkou s nepřáteli komunistů. Dobový divák měl pochopit, že jedině takoví příslušníci SNB jako Zeman, Žitný či Bártík byli ti správní strážcové pořádku a zákonnosti (Zeman to prokázal dokonce tím, že se se zbraní v ruce postavil za dělníky proti továrníkovi - objektivně zcela jasný případ zvůle). Scénu, kdy Bláha mučí Jägera nesnáším, protože jestli měl někdo sklony k mučení, byli to zejména komunisticky smýšlející členové SNB (zejména StB), případně vojenské složky OBZ. Po únoru 1948 se tito sadisté plně pustili do díla a jejich častými oběťmi byli právě bývalí příslušníci (nejen) západního odboje (viz Antonín Maděra v seriálu Zdivočelá země). Poslední postřeh - Zeman zde v krátké potyčce přemůže Hanse Jägera, jedná se o jedinou potyčku/rvačku, kdy Zeman viditelně svého soupeře přemohl. Stalo se tak navíc za dohledu i povzbuzování Pavla Bláhy.

Na rozdíl od epizod Kvadratura ženy a Tatranské pastorále je tento díl prodchnut politikou. Divák několikrát uslyší narážky na to, jak byly události roku 1968 v ČSSR nebezpečné a kontraproduktivní, dokonce je ústy Maštalíře kvitován příchod vojsk Varšavské smlouvy. Na konci dílu se loučíme s kriminalistou Stejskalem, který v minulém díle vzal místo po Zemanovi. Po jeho návratu je pro změnu vyhozen on. Případ Vonoklasy (v seriálu Hájice) je dodnes obestřen nejasnostmi, zda se vše stalo tak, jak bylo vyšetřeno. Jelínek (v seriálu Brůna) byl nadaným fyzikem, který pracoval v Těchoníně. Čistě divácky patří díl k těm lepším, ale na rozdíl od většiny ostatních diváků se nevlezl do mého top tenu. Obdobné díly Bestie, Kvadratura ženy a Tatranské pastorále mám raději než Studnu. Stejně tak mám raději než Studnu i řadu špionážních příběhů. Vrcholem Studny je samozřejmě vyprávění mladého Brůny, kde sledujeme jeho matku a hlavně otce (Kaplanová a Crha byli do těchto rolí vybráni skvěle). Osobně se mi líbí i odlehčený úvod s postavou staré žižkovské báby (Darja Hajská), která se hádá se Zemanem, toho času obvodním příslušníkem SNB.

Solidní špionážní drama. Zároveň jeden z dílů, který tak trochu vybočuje z celého seriálu. Tajné dokumenty z ČSSR chce Holan výhodně prodat, aby mohl začít žít mimo Evropu. Když zjistí, že jeho seznámení s Irenou nebylo náhodné, rozhodne se jí opustit. Místo ní chce žít v Brazílii spolu s Hanou Bízovou. Nicméně ta chce asi dokumenty získat zpět pro Československo. Totéž má stoprocentně v úmyslu rozvědčík Jiří Hradec. Z imperialistického tábora chtějí dokumenty získat Hackl (pro britskou tajnou službu) i jeho úhlavní nepřítel Fanta (pro své americké chlebodárce). Nakonec se dokumenty dostanou zpět do ČSSR, o což se zaslouží Hradec. Nepřátelé socialismu se totiž vyvraždí navzájem - Irena, Ivo Holan, Leopold Fanta, Arnold Hackl. Spolu s posledním jmenovaným umírá rovněž jeho milenka Hana Bízová. Ze záporných postav přežijí Fantova družka Rosemarie a Fantův vrah Honzulka Böhm. Rovněž Salaba přežije, avšak po zásluze je zatčen. Hudba v této epizodě patří k nejlepším v celém seriálu.

Kvalitní díl - velmi silné čtyři hvězdičky. Tvůrci chtěli seriálem oslavit celý SNB, proto dokonce zapojovali kriminalistu Zemana do špionážních akcí, zde dokonce v samotném Berlíně. Ve skutečnosti něco takového těžko mohlo připadat v úvahu. Navíc důležitý dokument z Hacklova trezoru veze Zeman s sebou během jízdy rychlíkem. Hradcovy bitky s Hacklovými kumpány jsou super, rovněž odzbrojení Hackla Hradcem. Skladba Wirf ab das Faltenkleid je působivá a k striptýzovým scénám se hodí. Kvalitou tento díl řadím na konec první desítky, ze druhé řady se jedná o čtvrtý nejlepší díl (po Konci velké šance, Kvadratuře ženy a Kleštích).

Tento díl jsem si postupem času celkem oblíbil. Jedná se o druhou a poslední epizodu, v níž dostane větší prostor Zemanova první manželka Lída. Na rozdíl od Třetích houslí má tento díl smysl i jakýsi náboj. Vyšetřování zpronevěry na nádraží je odlehčením mezi dvěma perfektními díly o Bláhovi. Výborné výkony Vránové, Hudečkové, Klema i Fišera. Při včerejším sledování mě též napadlo, že je zde Zeman nejlidštější v rámci celého seriálu. Scéna, kdy zachraňuje v kolejišti paní Vondrovou je vynikající (natočena navíc bez kaskadérů). Z druhé řady se mi méně líbí epizody Křížová cesta, Dáma s erbem, Prokleté dědictví a Třetí housle.

Státobezpečnostní složky pošlou Zemana mezi ukrajinské banderovce a jejich spojence, poněvadž Zeman se nápadně podobá nedávno zastřelenému banderovci Richardu Lipinskimu. Vzhledem k tomu, že Lipinski uměl perfektně nejen česky a německy, nýbrž rovněž polsky, jednalo by se o poslání Zemana na jistou smrt. V ději se Zeman potká s Lipinskiho známým Kleiberem, který Zemana brzy zcela prokoukne, přesto není Zeman zlikvidován. Žádný příslušník SNB se zřejmě nikdy nevydával za banderovce, v tomto případě se tvůrci asi inspirovali polským seriálem Kapitán Klos. I s rubínovými kříži jako poznávacími znaky banderovců se zřejmě jedná jen o autorskou licenci scénaristů. Přes tyto výhrady se jedná o mou velmi oblíbenou epizodu seriálu, která velmi rychle uteče. Jeden z nejakčnějších dílů seriálu o Zemanovi. Ukáže se v něm rovněž, že bitky nejsou rozhodně Zemanovou silnou stránkou.

Dějově v rámci první desítky seriálu nejpohodovější díl. Žádní Banderovci, žádný převrat, žádní vrazi, žádní agenti. Z těch klidnějších dílů je to jeden z nejlepších. Výborná Světla Amortová v roli vychytralé babky kořenářky. Do děje jsou zde uvedeny dvě důležité postavy seriálu - budoucí první Zemanova manželka Lída (podle scénáře rodačka z Prostějova a její představitelka pocházela z Brodku u Přerova) a zejména kriminalista Miroslav Stejskal, který se pak objevuje až do 26. epizody. Ano, rovněž Ladislav Skládal (Ivo Niederle) se poprvé objevuje v epizodě Mědirytina.

Vynikající epizoda a zároveň i nejkratší z celého seriálu. Příběh se nikdy nestal a pokud měl skutečně nějakou předlohu, muselo se jednat o příběh diametrálně odlišný. Nesouhlasím však s názory, že seriál je kromě viditelné komunistické propagandy (většiny dílů) rovněž protiněmecký. Protinacistický totiž neznamená protiněmecký. Kdyby byl seriál opravdu protiněmecký, pak by nikdy nemohl uspět v socialistickém východním Německu. Právě v NDR se seriál o Zemanovi těšil největší popularitě (kromě ČSSR), před lety dokonce seriál vyšel v Německu na DVD nosičích. Herecké výkony v tomto dílu jsou výborné, totéž platí o hudbě a celkové atmosféře epizody.

Po propagandistické stránce nejzvrhlejší díl celého seriálu, avšak samotný děj má spád a je to "o něčem", na rozdíl od předchozích Klaunů či komediálně laděných Třetích houslí. Vladimír Brabec zahrál roli kovaného komunisty bravurním způsobem, což je nejvíce vidět asi právě ve Štvanici. V jednom měli ale tvůrci epizody pravdu - střílení v babické škole skutečně nebylo žádnou šachovou partií Státní bezpečnosti. To bylo jen zbožné přání propagandistů z druhého břehu - novinář Sláva Volný na konci šedesátých let a jeho pokračovatelé po roce 1989, zejména v devadesátých letech. V Babicích stříleli antikomunističtí fanatici v čele s Ladislavem Malým. Komunisté pak celé události využili ke svým cílům - k uspořádání propagandistické kampaně včetně monstrprocesů, které měly zastrašit všechny odpůrce kolektivizace.