Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (316)

plakát

Pan Nikdo (2009) 

Obrazovost, způsob vyprávění, poutavost a velmi jemný vtip neumožňují hodnotit jinak. Nebudu recenzovat fyzikální realističnost snímku, na to naštěstí nemám kvalifikaci. Filozoficky jde hledat nesoulady - Nemo tvrdí, že důležité je jen hrát a je vlastně jedno jak a podkládá to příběhem svých tří osudových lásek, z nichž jedna učinila nešťastnými oba, jedna byla vůči osobě na věky zamilované do někoho jiného a jedna oboustranně v kladném směru fatální. Ale o to nejde. Nic nemuselo být tak jak bylo, ani zde řečené. A všechny stavby jednou zbortí antičas či náhoda, jež je postaví mimo scénář. Tahle myšlenka spolu s formou vyprávění nabízí dostatečný potenciál k oslovení. I když v neklíčových bodech by šlo film nazvat místy až selhávajícím.

plakát

Julie (2008) 

Jako jeden z mála filmů mi tenhle připadá jaksi až příliš věrný reálu. A nakonci je to prostě dlouhá story naprosto bez sdělení, sonda do toho, co Julie může vyrobit, když narazí právě na tuhle cestu. Nepochopil jsem tak docela, proč nám autoři vyprávějí právě tenhle příběh, ačkoli je napínavý, uvěřitelný a v mnoha smyslech zajímavý. Ale neříká z mého pohledu vůbec nic a o ničem a připadá mi, že tohle od toho autorský tým nechtěl...

plakát

8 MM (1999) 

Klasický zbídačený thriller. Noirová, pomalá, intimní první polovina, která udržuje dekorum a napětí, je vystřídána druhou polovinou, která je zběsilá, nelogická, nesoudržná a laciná. Pokus nechat Cage věrohodně zešílet zkrátka selhává, s dabingem dvakrát tolik. Místo toho dva lidi oddělá, tří vražd je přítomen, šestou odkryje a ani mu nezavolá policie. Wow...

plakát

Pasažér, který přistál s letadlem (2014) (TV film) 

Dobrý nápad, ale zbytečná stopáž. Během ní dokument ztrácí přirozenou dramatičnost a stává se z něj spíš telenovela, vlivem samotné délky, neustálého opakování frází i ne zcela dokonalého scénáře, který postrádá plynulost a gradaci.

plakát

Francouzský polibek (1995) 

Nuda. Začíná ta neoriginálně, ale vtipně. Jakýmsi příslibem. Ale pak to umírá na totální nerealističnost a principiální předvídatelnost. Tedy ne zcela přímě, spíš jako profil Tour de France, když sjíždí z hor až k pobřeží. Vytržení ústřední dvojice z kontextu děje, jež připomíná způsob, jakým se americké filmy točily v padesátých letech, a jaksi nepatřičný Jean Reno, jehož roli přes všechnu její logičnost jednoduše chybí symetrie, dojem jen podtrhují. Prostě to nefunguje

plakát

Zamračené dny (2007) 

Určitě ne nějak moc překvapivý film. Ale dobrá práce. A poté, co jsem si v půlce říkal, že je to relativní nuda a totální archetypálnost, mě to ve druhé půlce chytlo ještě malinko víc. Hudba je velmi trefná, dobrý casting, dobré herectví. Příjemná podívaná na nepříjemné téma. V klíčovém aspektu - totiž, že jsem si při poslední scéně říkal ať není poslední - u mě snímek prostě uspěl

plakát

Fenomén (1996) 

Je velká zábava a potěšení sledovat energií nabitého George. Je dobrý nápad zahrnout prvek střetu zrozené individuality s městečkem, jehož společnost se děsí vyjímečnosti a chce žít mnohem klidnější život než Lace. Je hezká ta myšlenka, že člověk má hodnotu coby člověk, ne coby jeho mozek. Ale tím to asi tak končí. Zbytečné kudrlinky a zveličování s absurdně kvalitními rajčaty a cuketami, které George v nulovém čase vypěstuje. Levně devadesátkový popis vrcholení vztahu Lace s Georgem. Totéž co do soundtracku, hlavně v závěru. A už jen prostý fakt, že děj není odvozen ze skutečné události a je jen hrátkou s myšlenkami, které je v principu schopné kdejaké dítě a která za jeho provedením spíš zaostává.. Vysvětlení s nádorem je podivně přízemní a zároveň nemožné a vyústění příběhu civilní, ale zároveň takřka bez sdělení. Není nepříjemné se na ten film dívat. Ale chvílemi budí naděje, že je víc než je

plakát

Janis a John (2003) 

Ty vole, tohle je film?! Celovečerák?? Se scénářem?! Zprvu tak promyšlený a nabušený úvod, ve kterém si ani nevšimnete, jestli probíhají, nebo neprobíhají credits, se s převážně nezáměrnou surreálností rozplývá do čehosi promyšleného asi tak jako plán jak dostat z Leona půl milionu franků. Originální, výrazné, šílené. Film, jehož promítání opustilo největší procento španělských diváků za posledních 50 let, hádám

plakát

Prvotní strach (1996) 

Skvělé, konstantní tempo. Pro mě autenticita, věřil jsem tomu. Permanentní nejistota jak co do napětí, tak co do pojmů dobra a zla. V tomto ohledu velmi postmoderní pohled na spravedlnost, ačkoli se tak dlouho netváří. A myslím, že je tak dobré i zprávu filmu vnímat - o dobro a zlo nemůže jít, musíte se jen rozhodnout, v co věřit. Většinu času Laura Linney působí jako skoro perverzně slizký anděl a nakonec je "poučena", jenže je to lež. Prohrají všichni, jen víra, že za ty nevinné - nebo za Aarona, co je snad i v Royovi - to opravdu může stát za to, smí zůstat

plakát

127 hodin (2010) 

Skvěle našláplý úvod s chytlavým soundtrackem. Celkově vynikající námět i film. Jen chvílemi působící malinko utahaně (v kontrastu třeba s podobným snímkem Pohřben zaživa neudržel mou pozornost úplně 100 % času, asi vlivem scénáře a kamerově neminimalistického vyprávění) a ten závěr... to prostě není thriller, ale dokument / moralistka.