horskejvlk

Samozřejmě i Francie má své kostlivce v koloniích, válčit kde pro koho a za čí zájmy. Každý má vidění pravdy jinde, dnes je to tak, že žádný stát nemá právo bojovat v jině zemi krom obrany své vlasti, jinak voják zabředne do stejného morálního dilema jak Francouzsky voják v Indočíně a Alžíru. Americký voják  v Afghánistánu ( a to zde nečinil zvěrstva ). Tak jak je v těchto březnových dnech 2022 aktuální válka na Ukrajině kde Rusky voják bojuje a zabijí Ukrajince kvůli denacifikaci Ukrajiny. Paradoxně se chová jako nacistický voják v pádu do SSSR, všichni to pochopili, točí o tom filmy. Jen Rusko teprve čeká na své poznání jakě to je když se staneš obětí  “pravdy-propagandy”. Tímto je film aktuální, vcelku dobře natočen. Chybí však hloubka postav, černoch páchá zlo i se mu postavil a také za něj zaplatil, Alžírská dívka nenávidí Francouze ale svému strýčkovi arabáči neřekla že jeden legionář - snajpr, je schován za stromem… No a zběhnutý plukovník plešatý Francouz o kterého se jeho maminka na zámku bojí… Francouzi naimplementovali morální poselství na jednoduchý vojensky příběh.

To je nejlepší film o Válce ve Vietnamu jaký kdy byl natočen. Je tam vše, marnost, ideály, krutost, naivita, zbabělost prostě vše co byl především Vietnam.

Natočit  film o indočíně a francouzské  legií  je stejně nevšední pro českou kinematografii jak natočit válečný film o Vietnamu. Dnes si můžeme nechat zdát, komouši se alespoň pokusili sice agitka ale alespoň akční film. Vše popsal zběh z Francouzské cizinecké legie Ervin Páleš, tento mladičký Slovák etnický karpatský Němec měnil uniformy a názory jak světové strany, nejprve Junák pak Hitlerjugent, pak Legionář, pak Vietmin, pak spolupracovník STB, dnes se k Cizinecké Legií byť své druhy ve zbrani-legionáře zabíjel, hrdě hlásí, typický oportunista, nicméně jeho svědectví je upřímné aby se zavděčil režimu vše popravdě řekl, asistoval u natočení jednotlivých scén i popisoval masakry. Později velmi podrážděně reagoval na své podílnictví na zločinech. Teké přítomnost SS v legií vyvracel, což je nesmysl. Válečné zločince hledané tribunálem Legie nepřijmula ale ostatní, byť SS byla označena jako zločinecká organizace,  samozřejmě brala neboť i mezi SS nebyli jen dozorci koncentráků. Myslím, že i dle knihy “Ďábelská garda” od příslušníka Waffen SS , je film vcelku dobře natočen. Pro mě tam byla silná scéna kde nahé děti klečí s rukama nad hlavou a jsou postříleni, na tento masakr tu není kamerově kladen takový důraz  jak bychom dnes očekávaly, asi to bylo tím, že bylo po válce a lidé byly po masakrech v Lidicích i Javoříčku na podobné obrazy zvyklí, proto je tu spíše kladen důraz na přítomnost SS v legií, tu co tak slovák Ervin Páleš vehementně vyvrací. Dnes si samozřejmě nic neidealizujeme a vše chápeme i tehdejší Cizineckou Legií . Dnes by se film dramaturgicky a dějově natočil zcela jinak, ale i zde ukázal z části to co za 30 let natočil Oliver Stone v Četě. Zde nám mělo být sděleno jediné : Cizinecká legie je plná egoistů-žoldáků a je tu především, byť s nádhernou tradicí a skvělým Kodexem cti, na špinavé věci hraničící s válečnými zločiny. Samozřejmě to dnes již víme i bez komunistické propagandy. Zajatci co byli propuštění a navrácení do Československa nikdy nezískali Francouzské státní občanství za službu v legií neboť porušili nepsané pravidlo: Legionář je buď raněný nebo mrtvý ale nikdy není zajatý bojuje do konce jak legionáři v Mexiku l.p. 30.dubna 1863pro věčnou: “Honneur et Fidélité“

No kpt.Tůma to není, chybí mi tam atmosféra od Alibi… ale Adamec s účelem ala Luděk Sobota já psychopat super.

No tak samozřejmě mrazivý film skvěle natočen, přímo rezonuje autenticitou a dokumentárním stylem skryté kamery viz. Chcete Bony? mladí studenti DAMU, Olmer skvěle triumfoval. Film je samozřejmě odporný dokument doby 80tek kdy dekadence, hrabivost a neuhasitelná chuť přičichnout ke všemu kapitalistickému už mládež naprosto ovládla a kdo neměl něco z Tuzexu jako by nebyl, takto vyhladovělá společnost byla naprosto ponížena s morálkou na bodu mrazu. Také 90’ a Mrázek, Rittig a Krejčíř potažmo Jonák jsou toho přímí konzumenti a výplodci. Proto je tento film skvělým dokumentem o zničené atmosféře v socialismu ze které se generačně dostáváme. Dnes už je film jen dobovou rekvizitou ale dobře napsaný scénář který je inspirován skutečnými veksláckymi příběhy z pera Radka Johna udělali dobrý tragicky příběh s pohledu socialismu dobrý konec lumpové byly potrestání ale jejich místa lehce zaplnily další tak jak skutečný vládce veksláků vystupující nenápadně v obyčejných škodovkách a znající i soudce byl dál na svobodě tak jak Bony dál vládly v ČSSR. Dnes je to již film pro pamětníky.

Nečekal jsem mnoho, popravdě po těch paskvilech Po strništi bos, vůbec nic a to nic jsem dostal. Stárnoucí spisovatel jako kdyby přímo mlvil Zdeněk Svěrák už nemá co vyprodukovat, kouzlo je pryč už namazat co nabídnout tak jak režisér Menzl  ten dar umělce ztratil což dokázal v Donšajnech tak Svěrák  může řemeslo pověsit na hřebík a dál se neztrapňovat. Film byl prostý bezduchý erotické fantazie nastínil Svěrák už ve Vratných lahvích, zde to je opět. Hlavně Svěrák by se měl přestat obsazovat do těchto rolí, vždy mu šli role snaživých idiotů , maloměšták Pařízek ve Vrchní prchní, snaživý podnikový Básník ve Rozpuštěný a Vypuštěny, neodbytný Lékař v Kulovém blesku, komunistický funkcionář v Skřiváncích na niti atak dál a dál, tyto role vpodstatě záporné nebo směšné mu šli nejlépe byť je nenáviděl a z režiséry se pak nebavil. Po revoluci se postavil do čela kladných hrdinů a tím to šlo z kopce Betlamské světlo je konečná…

No jestli to mělo být mrazivé drama-nastavení zrcadla jak o 15 let později Bony a Klid tak se to nepovedlo. Tvůrci dobře ukázali dekadentní způsob života s načerno vyšmelenými penězi ale je to málo, Vinklář je pořád borec, Moravec i Bartoška simpatáci, nakonec vše skončí dobře a viníci jsou potrestáni, toť vše nakonec je to jen dobrý dokument o špinavých pumpách, motorestech a silnicích v roce 1978 jo a ještě šílená móda která devčatům vůbec neslušela. Na film se dá dívat jen díky hercům. Na filmu je zajímavý i účinkující vozový park.  Za železnou oponou byl každý vůz pocházející ze západu i ten nejlevnější, kvalitnější a pohodlnější, než východní “zgarby”. Ten Saab co měl Kodet vypadal cool. Suprovej je Krampol “ karate sek” i jeho “platinovka” sexy Brigita Hausnerová co pláchne s Přeučilem a ještě mu vyfoukla-adoptuje synka, “Není peníze, není láska”😃. Jako odlehčená detektivka je to dobrý plus moc pěkná hudba včetně socialistickěho-kapitalisty Goťáka co hrál za tvrdý v NSR asi proto ho tam šoupli jako umocnění rýžování peněz😀

Dnes už se točí zcela jinak, dlouhé stopáže, námět i scénář prostě Špagety jak vyšité. Pro mě nekonečné 3 hod.

Charismatický slovenský švihák s perfektní češtinou a jeho proměna v zatvrdlého cynického doktora a naopak je skvělá zahrál ji na Thálii. Pilot vypadá dobře, zdravotnické prostředí působí stejně cool na diváka jako prostředí špitálu v Nemocnici na kraji města v 70 letech. Scénář je důmyslný a skýtá napětí, herecké obsazení působí konečně svěže, žádná Ordinace ani modrý kód, naopak konečně vidím Jitku Ježkovou v sexy kožené sukni ala Office styl kdy k jejímu sexy hlasu, propůjčuje hlas i Jessice Albě, koresponduje i vzhled, jak příjemná to změna.Takto naposledy jsme ji mohli vidět velmi dávno v roli v malé epizodě kde hrála povrchní sexy zlatokopku a družku mafiána. Doufám že tento díl nebyl dramaturgicky vyčerpán a zbytek už pojede na setrvačnost, poděkování i za Jiřího Dvořáka v roli padoucha.

Pokus Drew o comback ? Slabý scénář a nelogické chování tedy slabá dramaturgie se podepsala na výsledku. Je to tak naivní až mi to připomíná že Drew nám chce sdělit že tento film je o ní a jejímu pohledu na slávu a hereckou kariéru, nevím. Jediné plus bylo že Drew to pořád sluší. Její filmová postava nakonec také pochopí že jako truhlářství ji daleko víc baví a její dvojníci zas pozlátko slávy vadí tak jak její předloze, zkrátka film na Nedělní odpoledne kdy člověk tráví skvělý oběd a nechce se moc zapínat mozek a tenhle film je tím pravým.