horskejvlk

Ve své době tedy v roce 1989 mrazivý až erotický thriller, přišel ale už pozdě za pár dnů byla revoluce a film tak přišel o provokativní exkluzivitu. Zbylo jen drama o malipulativní ženě Vamp která má submisivního troubiše. Režisérka chtěla provokovat a hrála na erotickou strunu, nejelepší byla scéna s Kultůrními vložkami- svazačkami v hotelu Grand s arabskými obchodníky.

Skvělé studiové zpracování, kvalitní filmový materiál, hudba od Vadima Petrova, vtip a úžasní herci v čele s ikonickým Trautenberkem, sudetským šlechticem který tady žil již ve 4 generaci na svém panství vždyť jeho Pradědeček sem přišel z Bavorska, jak je uvedeno Hajným když chtěl milostpán Trautenberk posunout hraniční kameny aby mohl zabrat a pokosit Krakonošovu louku viz Epizoda 12. Podle zlých jazyků měl udržovat v podvědomí husákových dětí názor že Sudeťáci byli zlí. Každopádně skvělý vtipný večerníček ktrý by si zasloužil pokračování přesně tam kde v roce 1984 skončili tedy stejná hudba, kulisy, námět, no a postavy. Obsazení by bylo samozřejmě již jiné ale… mladý Jemnostpán by mohl stvárnit vizuálně mladý Trautenberk tedy Jakub Prachař který je jako by svému dědečkovi vypadl z oka.

Klasická TV inscenace s výchovným i varujícím podtextem: Na jedné straně:  Mladí kteří si mohou “zkazit” život, v podstatě se pro život neznají, nemají školu tudíž žádná kvalifikace tím minimální mzda v socialistickém Československu, nebo se vysmát životním cílům a idejím kteří si rodiče vtiskly do svých představ neboť život uteče mezi prsty a člověku zůstane stáří, samota a zatrpklost. I děti ktrří jsou zaopatřeny ale daleko, daleko ztraceny buď km nebo citově. Skvělá inscenace která má vypovídající hodnotu jak se žilo v za totáče. Ovšem je to dnes jiné ? Byty byly problém, tehdy-nebyly… dnes jsou, ale zadlužením se miliónovými částkami. Tedy v podstatě stále nadčasové téma. Nic se nezměnilo,pokud nemáte bohaté rodiče kteří vše zacálují. Ale i tak “proti rychlosti života jsou i  ideály směšné” . Zůstává tedy skvělý herecký koncert předních herců tehdejší ČSSR.

Film devalvuje a to podstatně mizerný postsynchron, krom Bartošky všichni znejí plechově. Scénář je slabý a Norisová s Pauhofovou to nezachrání. Co je pěkné tak jako u všech dnešních filmů je kamera. Dnešním filmům Chybí dramaturgie a scénář.

To nebyl film ale přelet stíhačkou. Na “vivat la imperator” jaksi nezbyl ve filmu čas…Kde byl velký Císař Bonapart když promlouval ke svým vojákům jeho milované “Grande Armee”? Jednotlivé vojáky oslovoval jménem, vzpomínal jejich činy-čímž je uváděl v úžas a získával jejich nehynoucí oddanost. Bohužel Joaquin Phoenix neměl, díky neexistujícím scénáři, co hrát, ve filmu řekl pár vět, vše zachraňoval jen podobou. Samozřejmě natočit obšírně film o Bonapartovi jak se o to režisér pokusil je nemožné, to je námět na NETFLIX : 3 řady po 10 dílech. Zde si ukousl velké sousto a to ho zahltilo. I Veleznámou repliku : “Tak velký muž a tak Hrubá slova” si mohl odpustit, tu nepronesl Anglicky vyslanec ale ministr zahraničí Tallerand. Ve filmu mi chybí Napoleonův filosoficky přesah i odkaz. Ta “nejsugestivnějši” scéna je pouze ta “první” záběr: na hrdou Marii Antoinettu kterou vezou na popravčí káře skrz rozběsněnou lůzu a mladý Bonaparte vše sleduje s opovržením. V té scéně je vše i skutečná povaha budoucího  “Císaře Francouzů”. Bohužel ve zbytku filmu vidíme již jen drahé Leporelo. Nikoliv charismatický, magnetický Napoleon. Vzpomenu-li na skvělého Rudolfa Hrušinskeho v TV inscenaci “Waterloo” tam mě donutil, díky námětu i scénáři, zvolat: “Vivat la Imperator”

Tenhle film je pouze pro americké publikum, jen jim s jejich mentalitou kteří jsou zvyklí na prvotřídní zboží, zázemí, demokracii a nekonečně silný dolar může připadat zajímavé až bizardní duální svět plný kontrastů jako je Kostarika 60tých let. Pro oko našinec jen nezáživný místopis s rumovým nádechem a ledovou kráskou reprezentující znuděnou americkou ledovou královnu na pláži užívající si flirt s pisálkem. Jediné co je na filmu cool je autenticita postav a Jonny Depp.

Oproti ČB verzi kpt.Exnera s Jiřím Valou je Talentovaný Švec šedivá nuda jak zápletkou tak snobsky suchopárným kot. Exnerem - Kodetem. Poklad Byzantského kupce má lepší zápletku, hudbu, komediální nádech, hezčí ženy- Vránovou i “cool” vůz Bugatti. Talentovaný Švec je poklidná letní ospalá detektivka, Mercedeska a tuctová Boušková. Tedy velmi výstižné porovnání : krásná uvolněná 60 léta versus ospalá normalizační 80 léta. Nicméně dnešní Exner také nic moc.

Poetická, zapomenutá,  čb studiová, pohádka. Přesně takovéto krátké pohádky dávala ČST jednu za druhou na vánoční svátky v 70 a 80 letech, kdy jsme seděli vylepení u televizoru a vychutnávaly si TV atmosféru v jinak skoupém repertoáru v tehdejší ČSSR, když se pustila výpravnější pohádka tzv. filmová měli jsme opravdu krásné vánoční-televizní svátky. Zpět ale k pohádce, o co byla chudá-studiová o to byla divadelní a pohádková, tahle nás učí že co se zprvu zdá jako obyčejné a všední může být atraktivní viz.“Komín později princ”. Jitka Smutná ještě štíhlá s bohatými dlouhými  vlasy je opravdu krásná princezna, což bych po shlédnutí “Velkého sedla” ,kde hrála podváděnou manželku “chlápáka Jožina”, nikdy neřekl. Zde je sexy a cool,  Přeučil jako zakletý princ hraje Komín alespoň ďábelským hlasem. Celkový jednoduchý příběh pohádce neškodí díky kvalitním hercům. Škoda dnešní absence této pohádkové tvorby, které by inscenační zpracování díky slabým scénářům jenom prospělo.

Vše již bylo napsáno velmi výstižně i výmluvně, já tedy jen se svoji “troškou do mlýna” mě pan Svěrák vždy seděl v postavách “milých čur…ků” ( Skřivánci na niti, Vrchní prchní, Kulový blesk, Na samotě u lesa aj.) které dokázal ztvárnit kouzelně a bez patosu nebo dokonce zrůdnosti, v postavách kladných hrdinů, potažmo dokonce milovníků, mi vždy připadal tak: “že se jsem se styděl… i za něho” i zde je to tento případ. Jinak má film kouzelnou atmosféru podzimu.

Reklama na večerní Kampu a Pražský hrad, toť vše chudáci herci neměli co hrát tak to postavili jen na kouzlu své osobnosti. Neexistující námět a scénář jen pěkná kamera a vysvětlení pana režiséra jednotlivé scény hercům jak mají vyznít, dohromady to ale nedává film jen reklamu v roce 2022 na to aby si Češi zvolili místo nefotogenického Miloše Zeman krásnou fotogenickou ženu alias Čaputovou alias Nerudovou, jiné poselství této reklamní podívané nevidím ovšem teď by se měl celý film přetočit a na místo Áňi Gejsleové tam šoupnout Marka Vašuta ten je přece dvojníkem pana generála Pavla dnes již prezidenta ČR jo a scéna kdy na vánočním večírku se na místo koledy zaspím Kde domov můj to je přímo psychologický majstrštyk patetičnosti a trapnosti.