Iroquaise

o filmech Christophera Nolana se často říká, že jsou vykonstruované, odtažité a nebo že nefungují z hlediska narativní výstavby, jejíž mechanika se tváří jako promyšlená, ale ve skutečnosti obsahuje řadu "nedomyšleností a chyb"...všechny tyhle kritické výtky se vyskytly i v případě jeho posledního díla "Interstellar"...nejvýraznějším opozitním argumentem, který jsem měl možnost zaregistrovat, byla teze o tom, že Nolan je filmař "architekt"...čili že buduje určitou stavbu, jejíž strukturální charakteristiky zároveň tematizuje...tím jako by odpadla výtka ohledně vykonstruovanosti a chladné odtažitosti...a z těchto nedostatků se staly atributy díla...osobně jsem vždy u Nolana cítil určitou míru "viditelnosti manipulativního kontruktu" ( což jsem ale zároveň chápal jako akt tematizace výstavby díla) a zároveň jsem cítil určitou míru "intelektuálního chladu" (což jsem ale vnímal jako vlastnost, na kterou je třeba se více či méně divácky naladit)...můj největší problém coby recipienta ale spočíval ve snížené funkčnosti díla coby jednoduchého dramatického útvaru... filmy Christophera Nolana totiž - navzdory svému žánrovému rozptylu, narativní komplikovanosti a často obřímu rozpočtu - nejsou žádné prázdné žánrové skelety, ale víceméně intimní ( byť často epicky klenutá) dramata...největší problém jsem měl v tomto směru s "Inception"...s řekněme "emocionální důvěryhodností" dramatické/ melodramatické složky vázané na linii hlavní postavy...tady mi ona vykonstruovanost a intelektuální odtažitost vystupovala do popředí víc, než v případě výstavby složitě vrstevnatého sebe sama tematizujícího vyprávění... http://blacklsays.blogspot.cz/2014/11/interstellar.html

Pozitivní evoluce - Ten umí to a ten zas tohle - Zítra se bude tančit všude http://blacklsays.blogspot.cz/2014/08/spot-pozitivni-evoluce-pokus-o-analyzu.html

co to kurva je ?! postavy...neurotik - analytik, Martin Pomothy, skoba a řemen, Laurence Stern, Kamil Fila , Zdeněk Troška,Radomír D. Kokeš , Godfrey Reggio a vnitrozáběrový střih http://blacklsays.blogspot.cz/2014/08/chci-psat-o-filmu-lucy-nevim-jak-na-to-1.html

http://blacklsays.blogspot.cz/2014/07/par-slov-k-idealizace-antikomunismus.html

http://blacklsays.blogspot.cz/2014/04/gravitace-r-cuaron-2013.html

"Bling Ring" a CSFD http://blacklsays.blogspot.cz/2014/04/bling-ring-csfd.html#!/2014/04/bling-ring-csfd.html

http://blacklsays.blogspot.cz/2014/04/vyprodej-6-par-slov-ke-skyfall.html#!/2014/04/vyprodej-6-par-slov-ke-skyfall.html

v popisku k filmu se píše, že vznikal po dobu čtyř let cestou experimantálního nabalování narativu...to je hodně zajímavý...a zároveň cenný z hlediska autorských snah dotáhnout rozdělanou věc do konce...s tim jdou ale ruku v ruce i problémy...třeba střídání různých přístupů k obrazové poetice...hlavně v tomhle retro kontextu pak vizuální švy hodně vyniknou...možná se pletu a šlo o záměr...snahu aplikovat v amatérskym kontextu přístup ála Michael Mann ve "Veřejných nepřátelích", kde záměrně střídá vizuální postupy a dekonstruuje retro estetiku...jenže takováhle věc je hrozně těžká...chce to zkušenosti, cit, techniku atd.................ne...nepletu se...některé záběry vypadají dobře...jiné vypadají blbě...práce s černobílou není ucelená...některé kompozice jsou špatně rámované...kamera se místy klepe............postavy trochu moc "recitují" text...trochu moc spisovný jazyk, hluchá práce s odstíněním promluv, větnou melodií atd............už mi začíná trochu vadit postup, kdy je retro efekt vyvolaný kombinací černobílého obrazu se specifickým svícením - tma, bodové světlo v pozadí, vystupující tmavé siluety obtažené světelnými linkami...dobře to vypadá...je to takové to "za málo peněz hodně estetické muziky"...stává se z toho amatérské stylistické klišé...........dramatičnost hudby místy totálně koliduje s tím, co se děje v obraze.......celý je to až moc tmavý ( nevim, jestli je to daný Vimeem...nebo mam blbej komp...a nebo to autoři prostě přepískli...).....líbí se mi montáž hovor s psychologem - chůze do schodů - hádka s manželkou...baví mě práce se střihem, se zvukem...líbí se mi herectví (mluvený slovo psycholog vs. pacient)........hypnóza...nebo obecně setkání s psychologem...to mohla být tak výborná scéna...návštěvy psychologa mohly celý ten film motivicky rámovat...celé to mohlo mít úplně jinou dramaturgickou funkci............líbí se mi echa při procesu hypnotizování.......víc mě baví scény, kde se pracuje s diegetickou hudbou...nebo jen se zvuky...doprovod při nich tolik nevyřvává, neupozorňuje na sebe, nekonstruuje emoce, které nejsou neseny obrazem.......zajímavý je použití zadní projekce při jízdách vozem...tady se mi trochu bijí dva ( potažmo tři) přístupy...jednak snaha o retro...a pak snaha o tematizaci retra cestou viditelného zcizování...no a pak je ještě jedna možnost...kašírovanost jako záměrný zdroj pocitu odcizení...blbý na tom je, že z toho necítím ani jednu variantu...přijde mi, že je to tam jen tak instinktivně strčený...nemá to výraznější dramaturgickou logiku...ani významově, ani esteticky...prostě se to k tomu hodí, protože "tehdy se to tak dělalo"...což je škoda..............druhá polovina mě baví...je líp natočená, konečně z toho mam pocit nějakýho tahu na bránu, systému, narativního rámování... scény s psychologem (dobrej herec), výjevy vnitřních stavů hlavního hrdiny.........nejvíc mě na tom celém překvapilo, že to jde cestou komorního psychologickýho noiru, ne očekávatelný noirový gangsterky...je to poměrně netradiční a filmařsky náročnější...škoda, že se nepovedlo ten koncpet udržet víc v lati...ať už motivicky, formálně, herecky, z hlediska plynulosti vyprávění a celkový autorský jistoty...jinak je to ale - přes všechny nedostatky - zajímavej počin...

dobře zahraný.........blbý na tom je, že ta manýra vydrží být zábavná jenom chvilku a skrz ty parodický karikatury se vlastně divák nedostane k ničemu dalšímu...a zas tak vtipný to ve výsledku neni....... každopádně borci výborně mluví...výborně udržujou úroveň herecký nadsázky..............a zas mam ten neodbytnej dojem, že se tvůrci výborně bavili při natáčení, ale bohužel to nemá ten stejnej efekt na diváka.....ale Johny mě baví :)

líbí se mi zvuk, je pěkně prokreslenej ( otevírání kožený brašny)..... trochu mi vadí literární doslovnsot ( "Promiň, tebe už mám. Udělej místo důležitějším phalaendám"...vnitřní život postavy vedený skrze monologické promluvy...jinak ten motýl by asi měl být spíš "phalaena"...ale to je celkem šumák)............. literárně doslovný jsou i dialogy...... moc se mi nelíbí postsynchrony u ženský postavy...je to plošší, než hereckej projev, kterej vidim v obraze......v jinejch momentech to zas nesedí z hlediska emocionální intenzity ( ex post mě to nutí pochybovat i o tom, jestli je to vůbec hlas tý herečky...což je blbost)....... jinak se mi to ale herecky líbí......Jašków mě baví obecně....... pěkná závěrečná pointa...docela pěknej, slušně natočenej, uceleně odvyprávěnej filmek...... akorát hororový to moc neni...taková lehce bizarní vztahová anekdota ( rozložená do větší šířky cestou dilogickejch pasáží)...která nabývá na ceně skrz dobu svýho vzniku (videokazety atd. )