adaben

Pravda, ti dva mladí týpci to tentokrát docela uhráli, ale dění kolem samotných policistů mne nadále míjelo a i některé formální stránky zpracování mi přijdou příliš jen na efekt.

Nějak mne to nechytlo, přijde mi to příliš afektované, jako když si všichni na něco hrají, něco napodobují než hrají samotný kriminální příběh. Až se skoro divím hercům, kteří jistě mají dnes dost nabídek (David Novotný, Igor Bareš), že v tom hrají, že je to baví hrát. Asi to není můj žánr, styl.

Cynické to je hodně, tu a tam se mi zdálo, až přes míru. Ale když jsem odcházel z kina na menším moravském městě, kde jsem náhodou byl, tak si lidé pochvalovali, že je to film o lidech, jaký dneska jsou. a tak to skutečně asi bez příkras navazuje na Formanova dílka z šedesátých let, napsané i natočené je to výborně. Herecké výkony jakbysmet, a výkon Terezy Voříškové mne skutečně překvapil. Takhle věrohodně zahrát vypjaté emoce v českém filmu dokázal málokdo, vzpomněl jsem si na J.Šejbalovou či M.Vášovou, ale to už je dost dávno. A pro pět hvězdiček také hovoří nápad s hudbou J.D.Zelenky.

Místy se až příliš tlačí na pilu, a často je to vše takové předvídatelné, bez nějakého překvapení, ale na druhou stranu jsem se v kině docela dost smál, takže proč ne. Herecky mne byl asi nejzajímavější Martin Pechlát.

Osud Štěpničkové samozřejmě za zfilmování stál a postava a zážitky malého Jirky, pokud skutečně odpovídají vzpomínkám J.Štěpničky, se vyplatila a dala filmu asi nejlepší rozměr. Ale jinak se bohužel trochu ukázalo, že žánr dobovky z 50.let není vůbec snadný, že vede i k jistému schematismu i povrchnosti, a také občas už k opakujícím se scénkám, které už viděl jinde (náhodné setkání po letech se svým vyšetřovatelem v úplně jiné roli apod.) Stejně tak je otázkou, jestli postavy neměly vystupovat pod skutečnými jmény. U Sedláčkovy Bohémy to sice selhalo, ale tam byl důvod, že se dopouštěl řady životopisných nepřesností. Tady naopak hrozí opak, že diváci si domýšlejí za fiktivní postavy skutečné herce vinohradského divadla a mohou se lehce mýlit. V mladé herečce, která svědčila až u soudu, leckdo jistě si dosadí známou Jiřinu Švorcovou, a kdo ví, že to byla dnes zapomenutá Soňa Škodová. Stejně tak ty čtyři herečky-soudružky by si zasloužily větší rozpracování, každá byla trochu jiná. Když se mluví o herci Rudlovi, který se vcelku zachoval slušně, obávám se, že si podle křestního jména každý dosadí Hrušínského, přitom šlo o R. Deyla ml. atd. Pokud mladý herec s výčitkami byl ve skutečnosti Ota Sklenčka, pak mělo být asi řečeno, že byl později roky se Štěpničkovou v Realistickém v angažmá a možná to s ní řešil. Podařená naopak byla scéna z film.ateliérů po propuštění, a zaujali mne ve svých rolích především Orozovič a Zahradnická.

Oproti nedávnému výbornému Hřebejkovu tv.filmu "Non-stop lahůdky" tentokrát trochu zklamání, děj opravdu dost předvídatelný a když se člověk vydrží na něco dívat 100 minut a pak to nemá žádnou pointu a jen zase otevřený konec... žádná sláva. Přitom samotný nápad konfrontace životů vojáka ošlehaného válkami s životem rodiny zbohatlíků ošlehané dnešní dobou nebyl špatný a držel film určitě víc než další motivy (rodina sestry, kavárna, "býčí" zápasy podsvětí). herci vcelku zajímaví, Antalová, P.Kříž pěkně uhrál rozhodující scénu, i divoženka M.Poulové.

Kdysi natočil Vojtěch Jasný ve filmu Touha povídku o zpupné a zároveň udřené rolnici s Věrou Tichánkovou, a tohle je islandské pokračování po šedesáti letech. Pomalé, ale osvěživé, zejména, když televize nabízí jako novou produkci jen samé kriminálky, tak tohle je o něco víc ze života, byť islandského. Samotné islandské přírody jsem si tam po pravdě představovali o trochu víc. Śnad domácí tvůrci ani tolik nevnímají, kolik je v té jejich přírodě přitažlivého.

Nic proti tomu, že režisér Svoboda vede svou polemiku s polistopadovým režimem (a že mafiánské struktury u něj spíš míří na západ, oproti realitě), a Krajčo hraje většinou zdařile civilně, Vetchý snad hledal dokonce nové výrazivo svého herectví a Finger, Donutil, Dulava jsou také herecky zdařilí, ale ve výsledku mi z toho vyšla zase jen jedna z řady kriminálek, které se u nás nyní točí dokola. Navíc ve druhém dílu se až přehnaně moralizuje a herci mají už trochu problém ty výkladové dialogy uhrát, Topferova postava se nám příliš vytratila, a také Krajčovi protivníci jsou příliš jednostrunní, a závěr mohl odkazovat k některým filmům s Delonem v sedmdesátých letech, ale na ty se podívám radši. K dobru lze přičíst, že Svoboda šetřil násilím.

Souhlasím s dalšími, že první část měla našlápnuto na velmi solidní a napínavý příběh, ale druhý díl to snesl na úroveň zas jen průměrné kriminálky, které jsou nyní na obrazovce pořád, a závěrečné scény byly i dost nešťastné. Milostné story Z.Mauréry s hlavním hrdinou bylo v podstatě v příběhu zbytečné a i laciné. Z herců o něco vyčnívali M. Pechlát a M. Finger.

Nepříliš dobře a nápaditě natočené i napsané, herci to zachraňují (Skopal, Beretová, M.Němec) , ale stejně ve výsledku žádná sláva.