ostravak30

Cech panen kutnohorských je kritikou více věcí. Hned zpočátku jsme ujištěni, že je film hlavně kritikou rozpínajících se nacistů, neboť Češi si dovedou poradit bez všech ostatních a sami. To by mohlo platit i dnes a film je tak vlastně velmi nadčasový. A proto sloužil i komunistům, neboť další vlna kritiky se snaží z řad dělníků na hlavy bohatých a mocných. Otakar Vávra jistě natočil výpravnější filmy, ale musíme si uvědomit, že se jedná o třicátá léta a navíc dobu nastupující okupace. I z hlediska ekonomického bylo všechno tak nějak jinak. Přesto si troufám tvrdit, že historických filmů se v té době moc zase tolik nenatočilo a zde se jedná o jednak docela dobrou komedii a navíc se jí zúčastnila celá plejáda tehdejších hereckých es.

Ptačí král je na studiové poměry výpravná pohádka. Ano, zní to zvláštně, ale kulisy i kostýmy jsou vcelku výpravné, na studiové poměry jistě ano, a že jsem studiových pohádek viděl. Jezinka.Jezinka má pravdu, že O. Vetchý často hraje krále, který se toulá kdesi po okolí než zahlédne tu svou vysněnou. Otázkou je, jak se může stát vysněná vysněnou jen proto, že mluví krásně o panovníkovi a on ji uvidí napoprvé, už je ale rozhodnut se s ní oženit. Budiž, láska na první poslech/pohled. Já se podivuji i nad tím, že moudrý sultán věří tomu, že se opravdu člověku mohou narodit psi, čehož si ovšem při porodu nikdo nevšiml. A co vlastně hledala tulačka - manželka krále? Své děti? Vždyť za ty léta museli vyrůst a ona ani nevěděla, jak vypadají, což se potvrdilo při setkání s dcerou... Chlapec se pak při horském výšlapu několikrát ohlédne za sebe i nad sebe, ale nezkamení, to až posléze. Dívka zase nalezne ptáka v kleci? To jako fakt? On je to král a zároveň je v kleci? Vrchol její inteligence je, když jí pták oznamuje, že v kleci zavřený jí pomůže asi těžko, což vzápětí dívce dochází a konečně ho tedy pouští. A doplní to ještě lepší hláškou: „Ta žena nelhala, ty jsi opravdu chytrý pták." Proč je Ptačí král následně pořád v kleci, když ve skutečnosti několikrát pomohl a poradil a nemá volnost pohybu, je záhadou. Česky vypadající koláče v arabské pohádce je též nejspíš světový unikát. A tak zatímco sultán nám trochu zestárl, jeho po světě chodící manželka vůbec, kdo ví proč jí courání z místa na místo přestalo bavit a zakotvila ve svém starém domě. Třeba proto, aby ji pak její starý snadněji našel. A až pták musí sultánovi poradit, co má dělat, aby vše alespoň částečně napravil...opravdu moudrý to člověk. Ano, je to pohádka plná nelogičností, ale to moc děti zajímat nebude. Chlapci by si měli uvědomit, že je třeba poslouchat svého ptáka, dívky, že je třeba poslouchat jakéhokoli ptáka, mohou mít leckdy pravdu. Vcelku dobří herci a výpravnost za jedna, ale příběh za čtyři mínus.

Tahle verze se mi přeci jen líbila víc než ta z roku osmdesát čtyři. Zbylé dvě verze jsem neviděl, ale co dekáda, to jedna. Zajímavé, že zrovna tento námět se mezi socialistickými filmaři stal tak oblíbeným. Mě zaujalo hlavně to, že Hana Zagorová měla pohádkové jméno Kokotička. Že by to v té době ještě nebylo vulgárním výrazem? Také jsem se pobavil při písničce pojednávající o kriminále anebo při hlášce „Která ruka je pravá?" „Přece ta, která má palec po levé straně." Jinak Sherlockovi Holmesovi chyběl Watson a potěšilo mě, že český dědeček má více důvtipu a chytrosti než slavný britský detektiv. No, v českém pojetí určitě.

Další z mnoha bakalářských povídek, které snad ani nestojí za zaznamenání. Upřímně totiž nevím, co by mělo být na příběhu zvláštního. Mnoho lidí někdy zažilo situaci, že jejich děti byly v očekávání, svatba za rohem a tak se rozhodli stavět. Horší bylo, že syn nejevil pro dům takový zájem jako otec, přitom by to měl být on, kdo měl na svém dřít do úmoru.

Vím přesně, co jsem dělal dne 11. září a dokonce si naprosto přesně pamatuji, co se dělo poprvé, když v televizi oznamovali náraz do první věže. Byl jsem zrovna u kamaráda a mimořádné zpravodajství přerušilo zrovna vysílaný seriál. Nemohli jsme uvěřit vlastním očím. Byly to pro nás záběry jako ze sci-fi filmu. Ten den jsme už ven nešli, i když jsme to do té doby plánovali. A od té chvíle se dlouhé týdny nemluvilo o ničem jiném. 11. září do jisté míry změnilo svět. Všechny dojímaly poslední zoufalé telefonáty lidí z letadel, když věděli, že zemřou. Toto je další hrůzný, ale též fascinující důkaz, o šílenosti obou hlavních útoků. Tito lidé jsou poznamenaní a navždy to budou mít před očima. Neumím si představit, co v tu chvíli museli prožívat. Nejvíce na mě zapůsobil příběh muže, kterého rázová vlna vyhodila z budovy těsně před jejím sesunutím. Přežil jen o pár vteřin. Neuvěřitelné.

Zatímco mladší verze s Libuší Šafránkovou a Josefem Abrhámem byla výborná, tohle je opravdu strašné. Krom pár vtipných vět slyšíme plno filozofických úvah, do kterých se ale postavy tak zapletou, že se z toho stává jen užvaněná estráda, které vévodí Zuzana Bydžovská a její uječené herectví. Při vší úctě k ní se dobrou herečkou stala později. Jinak tato krátká komedie nenabízí v podstatě nic, co by stálo za shlédnutí. Snad jen ta první scénka je docela akceptovatelná.

Zase tak strhující dokument to nebyl. Viděli jsme v podstatě jen to, co filmařům dovolila natáčet samotná S. Korea navíc s velkou propagandou za zády a naprosto nesmyslnými příběhy, které průvodci šíří. A to nemluvím například o zemědělském družstvu, kde je do očí bijící, že se rozpadá. K tomu nám vyprávějí skutečné zážitky utečenci. Ti sice přidávají podivuhodné a leckdy neuvěřitelné zprávy o tom, jak KLDR skutečně (ne)funguje, ale celkově dokument nic nového nepřináší a objevného už vůbec ne.

Chtěl jsem původně dát čtyři hvězdy, protože se přiznávám, že mě snímek bavil. Přišel mi úderný, akční a svižný. Antonio Banderas je navíc kvalitní herec. Bohužel filmaři také udělali velké množství diletantských chyb v kostýmech, nad kterými při takové produkci zůstává rozum stát. A to nemluvím o chybách s koňmi a celé řadě dalších. Tak odbytá práce je opravdu zvláštní. Bohužel ani na Vikinzích jako takových si filmaři moc práce nedali. Vikingové jsou nám představeni v podstatě jako burani, kteří se neumí chovat. Nedozvíme se, jak skvělí námořníci to vlastně byli. Ani z této epizody bohužel nejsou patrné jejich další dovednosti, což je škoda.

Žalostně popsaný příběh, který přitom zachraňuje obstojné rozuzlení a drama na závěr. Jenže to je právě to. Padesát minut se nic neděje, člověk by usnul nudou a navíc herecký výkon Michala Nesvadby je opravdu tragický. Vůbec chování postav, hlavně tedy mladíků, je často nelogické. Tři zloději se chovají a jednají i na tehdejší dobu dost nevěrohodně. A to nemluvím o policii, která si jde na zábavu a mládežníci místo ní hlídkují v lese, podobně jako myslivec. V exteriérových záběrech je pak kvalita obrazu strašná.

Jedna výměna názorů v hádce mezi Jiřím Hrzánem a Dagmar Veškrnovou celkem stála za to, jinak je to skoro hloupá povídka. Jak jinak nazvat jednání ženy, která v soběš nemá kouska studu, takže je ochotná půjčit si i od bývalého nápadníka, kterého víc než rok neviděla. Neomluví se a nepřiznají ani svou chybu při vyplavení chodby, přesto si od manželů berou nábytek...