Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (1 696)

plakát

Absolute Duo (2015) (seriál) 

Můžu souhlasit s názorem že hlavní hrdina a celkově děj je copy/paste věcí, které jsme už v jiných obdobách viděl tolikrát, že to prostě nudí. Stejně tak se dokážu podepsat pod tvrzení, že animace není nic úchvatného, ale nijak mě neuráží. Za sebe ještě můžu přidat, že hudba je také vcelku bez problémů a i opening není úplně špatný. Ale co se týká příšerného nadabování, tak toho jsem si se svým jemným sluchem nevšiml a ani s dialogy nemám příliš velký problém, takže u tohohle bodu souhlasit za sebe prostě nemůžu. A tak se ani s výsledným hodnocením jako odpad nemůžu ztotožnit, protože koukat se na to podle mého dá, jenom je to zkrátka nudné a nic nového to vlastně nepřináší, takže by to u mě na tu jednu hvězdu bylo, tak proč tomu dávám dvě? Za Julii... Tyhle charaktery, které jsou zvláštní, tak nějak bez emocí a vzbuzují v člověku dojem, že se o ně musí někdo starat a tak s nimi má divák vcelku soucit, si mě zkrátka dokáží pravidelně omotat kolem prstu a zaujmout. Navíc mi to její "Ja" a "Nej" přijde i docela roztomilé. Jistě zase, není to nic originálního a takovýchto zakřiknutých místy bezradných děvčátek už v anime bylo taky obrovské množství a třeba taková Shiro z No game No life, nebo Mashiro ze Sakuraso no Pet na kanojo dotáhly tento charakter k naprosté dokonalosti, ale mě se zatím ještě tahle děvčátka nepřejedla. A tak tomu dám 2* i když hodně slabé.

plakát

ACCA 13 ku kansacuka (2017) (seriál) 

Studio MadHouse si vybírá zpravidla látku, která by měla být pro diváka hodně zajímavá a u mě málokdy šlápli vedle. Tady se to v úvodu tváří také zajímavě a tak člověk hádá jestli se to rozjede ve směru vládního spiknutí, soubojů o moc v rámci vládní agentury, nebo jestli se budou řešit různé případy nejrůznějších podvodů a zločinů v rámci jednotlivých provincií. Dá se už od začátku i předpokládat, že tohle nebude ta show, která by chytla člověka tím, jak hezky vypadá (popravdě postavy nevypadají nikterak krásně nakreslené, ale takový bude asi styl původní mangy), kolik je v ní akce a násilí, tady to spíš vypadá, že se půjde po příběhu, že se budeme soustředit na řešení věcí rozumem než silou. No jo, ale problém je v tom, že tady se hodně mluví, málo se děje a všichni se tváří tajemně, ale ve skutečnosti se děje velký kulový a když už se něco stane, tak to působí dojmem, jako by to prostě jenom přišlo a s ničím to neotřáslo. I ty největší překvapení tady jsou podávány tak nějak suše a bez emocí a tak jde jakákoli atmosféra a zaujetí s každým přibývajícím dílem stále víc do kytek a já čekám, kdy se to rozjede a ono pořád nic. Zkrátka většinu času je to takové velké a dlouhé čekání na něco, co si myslíte že přijde, občas vám ten dojem přechází i v jistotu, ovšem čím déle čekáte, tím víc ukradené vám to začíná být a přemýšlíte, jestli to má vlastně cenu. Až přijde poslední díl, který je rozhodně nejlepším z celého seriálu a i když víceméně všemu dá nějaký ten smysl (takže to nakonec nevypadá jako ztracený čas) a já si ho docela užil, tak to stejně nedokáže zachránit tu zvláštním způsobem nezáživnou většinu, která mě zavedla až sem. Není to špatné, ale je to asi to nejnudnější a nejméně dramatické anime o vládním spiknutí, které jsem kdy viděl, ovšem díky poslední episodě, pár sympatickým charakterům a dobré hudbě končím na 5,2/10

plakát

Active Raid: Kidó kjóšúšicu dai hači gakari - Season 1 (2016) (série) 

Sice mě Mecha nijak moc nebere, ale už jenom podle jmen pánů režisérů jsem se rozhodl na tohle dívat. První díl docela ušel. Animace i hudba nebyly špatné, charaktery i docela zajímavé, souboje měli i nějaký ten náboj. No nový Code Geass to rozhodně není, ale měl jsem od pánů režisérů jistá očekávání a po prvním díle jsem si říkal: "zatím to ještě jde...". U dalších dílů to na mě působilo jako taková rádoby mecha Kobra 11. Na jednu stranu se to snaží být cool a stejně jako v příbězích o německé dálniční policii i tady se věci až moč často a až moc efektivně demolují, na druhou stranu se nedostavuje příliš nic originálního a nějak to upadá do jistého stereotypu, který mě nakonec začal docela nudit. Navíc i to finále bylo takové nezajímavé a absolutně bez šťávy. Takže u mě velké zklamání a nuda. 3/10

plakát

Ačči kočči (2012) (seriál) 

Přehlídka obrovské spousty vtipů a vtipných situací, kde však na mě osobně většina absolutně nefunguje. Když se u komediálního seriálu usmějete tak jednou, dvakrát za díl, tak je to prostě málo. Sice je to vše v takové docela líbivé animaci, díky které některé (dívčí) postavy vypadají občas velmi roztomile, ale tohle u mě dojem zachraňuje jen částečně. Postavy jsou totiž až příliš ploché, klasické šablony, které hrají stále dokola svou roli, jen v neustále se měnících kulisách. A tak dochází na to, že se pointy vtipů až příliš často opakují, stejně tak jako reakce postav... Což může někoho docela nudit, i když u mě to spíš způsobilo, že se vytrácel element překvapení, což u komedie teprve nechcete. Ale i tak jsem neměl problém s tím, že by mě postavy štvaly, dívat se na to dalo, ale tak maximálně jen na jedno shlédnutí - na zabití času, protože kdybych si to pustil podruhé, tak bych se tentokrát asi opravdu nudil. 5/10

plakát

Adači to Šimamura (2020) (seriál) 

Kdyby mi někdo v září tvrdil, že největší překvapení a jedno z nejlepších anime této sezóny bude cokoli, co má na anime databázích tag yuri, tak bych jen nevěřícně kroutil hlavou, ale stalo se! Nemám nic proti tématu dívčí lásky v anime, spíš mám zásadní problém s formou, jakou je v anime prezentovaná. Buď jde jen o obyčejný fap servis (a ne, nemyslím tím yuri hentai, s tím se tam tak nějak počítá, ale klasické přístupné seriály) bez nějakého zajímavějšího příběhu. Nebo jde o díla, kde se hrdinky hned v prvním díle políbí a pak se perou s následky, k čemuž se přidávají další klišé romantická dramata, třeba s nějakými těmi rivaly a celý seriál se věnuje všemu jinému, než budování nějaké hloubky vztahu mezi protagonistkami. Pak tu máme anime, kde je dívčí romance okrajovým tématem, bez nějakého významu a nakonec seriály, kde spolu dívky jen přihlouple laškují a já si říkám, jestli v tom mám nějakou lásku vůbec hledat, nebo je to jen obyčejné kamarádství. Zkrátka yuri anime, kde je v hlavní roli nějaká normální, obyčejná, uvěřitelná, kvalitně popsaná dívčí romantika za mě až do nedávna neexistovalo, nebo spíš jsem na něj asi nikdy nenarazil a byl jsem přesvědčený, že mé ideální představě o dívčí romanci se asi nejvíc blíží vztah hlavních hrdinek v Hibike! Euphonium a to tam tohle téma k mému zklamání nakonec vlastně není (až tak dobrá chemie mezi dívkami tam byla). A pak se objevila Adachi a Shimamura! Ze začátku to na nic pro mě nového a překvapivého nevypadalo a prvních pár dílu jsem si dokázal představit, podle které z výše uvedených šablon tohle anime pojede, ale časem to začalo být mnohem zajímavější, procítěnější, hlubší. Zkrátka stala se z toho velmi dobrá romantika, kde jsou v hlavní roli dvě docela odlišné mladé dívky, které mají každá nějaký svůj problém, díky kterému se sešly a díky kterému si dokážu hravě představit, proč spolu asi časem logicky skončí (kromě toho, že to tak chtěl autor). Navíc rozvoj tohoto vztahu je pozvolný, příjemný a sympatický. Každá z dívek na něj nahlíží jinak, přesto naprosto uvěřitelně (a úměrně věku postav). Dokonce se tu přesvědčíme o těch nejzákladnějších pravdách, jako že zamilovaný člověk myslí na objekt svého zájmu nepříjemně často a vzpomene si na něj i v těch nejpodivnějších situacích. Připomeneme si, že láska je sobecká, toužíme po blízkosti milované osoby a ideálně jí chceme mít jen pro sebe. Láska může přijít náhle s uvědoměním si, že se na někoho až nezdravě fixujeme, nebo pomalu, když zjistíme, že nám na druhém vlastně záleží mnohem víc, než jsme si celou dobu mysleli. Láska nás mění, dává nám odvahu... Tohle vše a mnohem víc skvěle zpracované, díky vnitřním monologům hrdinek i dostatečně hluboké a procítěné! O tomhle by mělo být romantické anime a vše okolo je podružné... A tak mi nevadí ani podivná mimozemšťanka, nad jejímž významem přemýšlím doteď a říkám si, zda bude mít pro budoucí vývoj nějakou zásadní roli, nebo je tam jen jako odkaz na autorovo předchozí anime (já si říkal, že je mi ten skafandr povědomý...). Na ničem jiném nezáleží, protože já našel něco vážně povedeného - anime o dívčí lásce, které u mě funguje jako výborná a kvalitní romantika. Jistě, jsou tam lechtivější scény, ale mají svojí logiku, protože když někoho milujeme, tak o něm sníme, chceme se ho dotýkat - tohle je normální a dává to smysl! Zkrátka výborně popsaná, hluboká, pozvolná romance, kde jsou v hlavní roli dvě mladé dívky (což přeci není na škodu), která by obstála svou kvalitou, i kdyby tam dvě dívky nebyly a místo nich třeba holka a kluk, dva kluci... Takhle má za mě vypadat dobrá romantika a tahle je prostě dívčí! 9/10

plakát

Adžin - Season 1 (2016) (série) 

Původní komentář z 1.6.2016 - První dojmy jsou zase jednou rozporuplné. Příběh je dobrý, téma nesmrtelnosti je zajímavé a fakt, jak na to reaguje společnost je podle mě hodně reálný. Atmosféru to má také docela dobrou, akce je tam taky poměrně dost a hudba to dokresluje také docela dobře. Pohled na věc očima nesmrtelného v roli kořisti na neustálém útěku je také dobrý nápad a podle toho jak si poradil v situaci, kdy měl zlámané nohy to vypadá, že se chlapec asi bude postupně měnit a zajímavě vyvíjet (velmi v to doufám). Co je ale pro mě osobně hrozné je animace. Na tohle se opravdu nedá moc dobře koukat, je sice pravda že v CGI některé věci vypadají dobře, ale pohyb a postavy vypadají prostě hrozně... Kdyby to bylo klasické anime, asi bych byl velmi spokojený a zvažoval první hodnocení někde mezi 4* a 5*, takhle ale díky tomu CGI to je u mě někde mezi 3* a 4*. Prozatím se přikloním k těm 3*. Jinak kdyby se někomu chtělo mi vysvětlit, proč dělají anime a ještě ten den vypustí do světa film, kde je vlastně vše co bude v anime a tedy nemá smysl se na prvních cca 6 dílů anime ani koukat, protože jsem viděl film, tak budu rád... 6,3/10

plakát

Adžin - Season 2 (2016) (série) 

Neříkám, že dějově to není zajímavé a akční, ale zároveň to není nic u čeho bych s napětím očekával další díl. Animace je pořád stejně divná, ale na to jsem si celkem zvykl, postavy jsou vcelku snesitelné, ale kromě Izumi tam asi není nikdo koho bych nějak výrazněji musel, tedy vlastně kromě pana Satoa, protože tohoto padoucha, v podobě starého pána v čapce, co si dává příslušníky speciální jednotky na posezení a je evidentně chytrý a nevypočitatelný, mám mnohem raději, než našeho hlavního hrdinu, jeho kámoše, druhého kámoše, co bručel někde v pasťáku a i pana vyšetřovatele Tosakiho. Zkrátka je něco hodně špatně, když nejlepší postava ze seriálu je pro mě padouch... Ale i tak jsem se vydržel dívat a čekal jak to dopadne no a finále bylo asi takové jako celé tohle anime, docela dobré, ale nic z čeho bych si sednul na zadek. Lepší průměr 6,3/10

plakát

Adžin: Šódó (2015) 

Správně bych se měl rozčílit a buď anime nebo tomuhle filmu napálit odpad. Jde přece o naprosto čistý komerční kalkul, protože jinak si nedokážu fakt, že se do světa vydá ve stejnou chvíli 13-ti dílné anime a k tomu na nás útočí s filmy (zatím jsou oficiálně ohlášené 2 - tento, který už vyšel a druhý má být v květnu 2016, ovšem některé zdroje uvádí 3). Navíc to obojí mate... Jistě on by to nebyl takový problém, kdyby to obojí nebylo na chlup stejné! Sakra i ten Troška pochopil, že když už dělat seriál a film (třeba Princeznu ze mlejna) tak to chce alespoň ty dva od sebe nějak odlišit. Tady jsem nejprve viděl první díl anime, pak se podíval na film (protože jsem nevěděl že je to film a když jsem to viděl, bylo až příliš lákavé se na to nepodívat) a pak se díval na další díly anime a za boha tam nemůžu najít prakticky jediný rozdíl. Animace, dialogy, prostě všechno je dle mého naprosto shodné. Je možné že se mýlím a budu rád když mě někdo opraví, je pravda, že potom co jsem viděl tento film už nevěnuji anime 100% své pozornosti a spíš jen čekám, až se anime dohrabe na konec 6. dílu, kde tipuji, že dožene film. Na druhou stranu když to má stejné kvality a je to vlastně podle mého to samé, bylo by asi nefér to zodpadnit, takže se přikloním k tomu, že dám stejné hodnocení. Kdyby to bylo něco nepříjemného a měl bych pocit, že jsem dvojím sledováním přišel o důležitý čas svého života, pak bych shovívavý nebyl, ale takhle to vlastně docela šlo. Jenom si říkám, jestli bude mít po anime smysl koukat na další film, obzvlášť jestli v něm bude jen druhá část anime... 6,3/10 (a kdyby někoho náhodou zajímalo jak jsem se k tomu dostal, tak se koukněte na komentář k anime...).

plakát

A Fox Tale (2012) (studentský film) 

Kdyby tam nebyla ta liška, tak je to v podstatě o ničem. I když i v těch pár minutách si člověk dokáže nějaké to poučení najít, tak ten příběh zase až tak komplikovaný a geniální opravdu není. Hudba dobrá, animace mě moc nenadchla (až na tu lišku) a ani ze vší té akce jsem nebyl příliš nadšen. Takže taková průměrná krátká záležitost co ve mě vyvolala pouze touhu jít do lesa, lovit lišky a házet je do vody... 5/10

plakát

Afro Samurai (2007) (seriál) 

Příběh který je plochý jak prkno a zaobalený do surového obalu z krve a hromady usekaných končetin. Není to nic osobního, prostě jenom pomsta - krutá a nesmlouvavá. Prolínání hlavní dějové linky a flashbacků z minulosti je také hodně zajímavé. Animace a hudba je dost unikátní záležitost. Navíc je tam i několik momentů u kterých jsem si říkal, jestli tohle myslí vážně (RoboAfro, Jinno jako medvěd/ Darth Vader). Ve výsledku jsem z toho měl pocit pocit, jako bych se koukal na animovanou napodobeninu Tarantinova Kill Billa, ale s jedním zásadním rozdílem. Zatímco u hraného filmu na mě všechna ta krev stříkající jako vodotrysk a "cool" souboje v kterých herci překonávají lidské možnosti působí dost hloupě (což je také hlavní důvod proč se nemůžu střízlivý a "nezhulený" dívat na japonské hrané akční filmy) a prostě mě to tak nějak brání tomu abych se do filmu ponořil u anime tenhle problém evidentně nemám. Takže jsem se nechal unést touhle šíleností a nechal se strhnout atmosférou. Nakonec i příběh překvapil pár zajímavými zvraty a finální pointa a rozhovor Afra a Pistolníka mě i přiměl k zamyšlení. Kdyby nebyl Afrův "imaginární kamarád" tak nesnesitelně ukecaná figurka a kdyby byly dialogy okořeněné nějakými opravdu peprnými dialogy, pak bych tomu napálil 5*, ale takhle jen 8/10.