harpsychord

Pro tento den přál bych si být Sparťanem. Házel bych zdejší hodnotící uživatele ze skal dolů. Hluboce lidský, herecky velmi dobře obsazený, scénářem mateřsky opatřený, hudebně vypiplaně vystlaný, inspirovaný skutečnými událostmi, politicky na danou dobu v podstatě sterilní, tedy... co víc od seriálu chtít? Za mě silné čtyři!

Do čeho jsem to zas šláp? Aha? Umění! Tedy můj naprosto diletantský úhel pohledu – herecké osazenstvo na mě působilo dojmem sjetého davu. Neumím si totiž jinak vysvětlit neustálé přiblblé úsměvy, naprosto bezdůvodné a neosobní. Hudba od první chvíle nepříjemná a rušivá. Pohrávání se světlem, ach jo, to byl eklhaft, bílé rozostřené záběry oken mě budou strašit ještě hodně dlouho, a to nejen při představě ranního vstávání do rachoty se zbytkáčem v krvi. Inu, pro příště si art pečlivěji rozmyslím.

Tak tenhle bezcharakterní prevít s naládovaným chřípím mě bavil! Nezastavil se vůbec před ničím a před nikým. Rozehrál tu svou nekorektní hru tak důrazně, až mu to sviňáctví stříkalo ze všech tělních otvorů. Kladně hodnotím svižné tempo a velmi dobrý hudební podmaz. Supr-perverz-nářez.

Co si tak jako počít se zlámanou hnátou, že? Svobodomyslný fotograf uvázaný na řetězu v pekle kolečkového křesla čučí z okna, co taky jinýho, že? Jenže! Ony se tam za tou sousedovic skleněnou výplní začnou dít věci. To se pak jen vyděšeně mrká a občas totál zasklí. Skvěle zpracováno a k tomu nádherná Grace... Povedlo se!

S naprostou jistotou mohu napsat, že tohle je jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy odkoukal. Panu Hitchcockovi posílám do filmovýho nebe upřímný poděkování a natěšeně natřásám polštář pro lepší spaní. Všechny linie filmu, z jakéhokoli úhlu pohledu, berou dech, nutí k zamyšlení a občas i sevřou žaludek. Pomyslně smekám.

Ano, tenhle muž věděl příliš mnoho! Přenos tajných dat do ušního boltce trval pár vteřin a dalo se to sepsat v půl minutě. A neb já věděl prdlajs, tedy jsem u toho dvakrát vytuhnul. Tolik dlouhých záběrů, kde se nic, ale fakt vůbec nic neděje, jsem už dlouho nikde nezaregistroval. A to blonďaté stvoření Doris? Tak tu bych dal k adopci. Nebo použil anestezii.

Pomsta to je, to každopádně. Já jen netuším, komu a za co. Cílovou skupinu tohoto snímku jsem neodhalil. Zřejmě nejsem dostatečně vychladlý, zatím.

Každé ženě jednoho vězně.

Milá Sally, jsem starý, ošklivý chlap a zamiloval jsem se do krásný, mladý holky. Myslíš, že nám to může vyjít? P.S. Jo, abych nezapomněl, jsem kurevsky bohatý!

Už jsem viděl pár dlouhých filmů, tenhle byl jednoznačně nejdelší! Stejně jako pokus o šuk po deseti pivech a pěti panácích. Kurva. Zjevně mi něco uniká. Tolik chvály zde a já mimo.