harpsychord

No, na rovinu... komu by z toho nehráblo? Fotr otráven, máti vyhoštěna, bratři ve vězení vyhladověni až k zastavení životních funkcí aneb Tiberiova dojemná péče o rodinu by musela podtrhnout duševní zdraví každému. Tak si holt Botička dupl, jakmile mohl.

Tak to abych se na starý kolena začal bát o svý rachitický tělo. Chybí schránka. A mně závoj, kurva.

Mnoho povyku pro nic aneb dětská hra "škatulata, hejbejte se". Ts. To já, když si chci pokecat, zamířím k zrcadlu. Pak mě nepřekvapí, nemůže překvapit, mé druhé, třetí, čtvrté já. Nač taková panika? Sem to furt já, no ne?

Dnešní moderní in šejkr tkví z podstaty někde jinde, než tomu bývalo za mé adolescence. Jsem rád, že do blba neklikám po všemožných displejích, vyšinutá čarodějnice po mně neflusne. Atmosféra velmi dobrá, úhyn smělý, zrcadlo moc fajne.

Jsem v těžkým průseru, na můj narozeninovej dort už se nevejdou svíčky a přitom nemám jedinej bílej vlas!

Bloncka s pěkným zadkem a parádně vytuněnou dutinou lebeční, k ní paryba veskrze přátelská a tuze vytrvalá. Osazenecký trojlístek směle doplňuje dolámaný pták. Plus samozřejmě velmi dobře utajená, liduprázdná pláž a moře. Kakája krasatá, bóže môj... Vyosení je zřejmé, přesto koukatelné naprosto bezproblémově.

No jo, no. Cestou necestou, za svou princeznou. Jel, šel, kulhal, lezl, plazil se. A to všechno kvůli jedný bábovce. Trochu nuda, ne? Ani ta závěrečná porážka mě neporazila.

Bacha, plivnutí nasraný ženský může bejt smrtelný.

Slušný lidi v jejím věku jsou už dávno mrtví.

Knihkupectví miluju, nesnáším lidi a s panem Černým se shodnu v mnoha ohledech!