Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v San Franciscu započal své řádění vrah známý zbytku světa pouze jako Zodiac (to kvůli znamení, jímž se podepisoval na dopisy, které zasílal do novin). Tyto dopisy obsahovaly výsměšné detailní popisy jeho vraždění a dokonce i oznámení o budoucích vraždách. Někdy i recenzoval filmy (Vymítač ďábla je nejlepší satirická komedie, jakou jsem kdy viděl).
Vyšetřování případu vedl polda Dave Toschi (Mark Ruffalo) s parťákem Billem Armstrongem (Anthony Edwards). Film byl natočen podle dvou knih tehdejšího karikaturisty deníku San Francisco Chronicle Roberta Graysmithe (Jake Gylenhaal), kam byla ... (zobrazit celý text)
90%. David Fincher je velmi moudrý muž. Zodiac rozhodně nepatří mezi deprese, které "osloví celou rodinu", tak jako Sedm, je to spíš film pro fajnšmekry, co si užijí fůzi sedmdesátkové fimařiny a "dnešní" mrazivé kriminálky. Hodně lidem bude chybět, že se není s kým ztotožnit, pár jich bude (podobně jako já) místy unaveno košatou stopáží - dokonalý styl ale triumfuje. Tak filigránsky a uvědoměle natočený snímek v kinech dlouho nebyl.
Víc jak dvou a půl hodinové okouzlení z precizní filmařiny, od bezchybného navození atmosféry 60 - 70.let, pro které mám slabost, přes vynalézavým způsobem zinscenované Zodiacovy mordy, kde se Fincher až na jednu vyjímku vyhýbá explicitnímu násilí (a přesto mě při nich mrazilo jako už dlouho ne), až po požitek sledovat skvělé herce. A být výrobcem "nápojů pro štíhlou linii" s profesionální deformací, s radostí bych zvolal: "A nula procent klišé!!!". Bezesporu nejzábavnější "ukecaný" film za poslední roky a poklad pro všechny, u nichž je na prvním místě PŘÍBĚH a teprve pak efektní pozlátko, tak typické pro filmy poslední doby. A určitě zklamání pro ty, kteří mají v kriminálkách rádi vše "columbovsky" podáno jak na zlatém podnose. Herecky mě moc překvapil skvělý Mark Ruffalo, ale všechny tady válcuje Jake Gyllenhaal, jehož zapálená umanutá postava, hnána touhou "Potřebuju vědět, kdo to je.", je pro mě jednou z nejsympatičtějších filmových postav posledních let. A myslím, že nejlepší diváckou známkou pro tento nemainstreamově a na dnešní dobu odvážně vypravěčsky pojatý film je fakt, že po jeho skončení jsem dostal strašnou chuť přečíst si Graysmithovu knihu a dozvědět se více o fenoménu zvaném ´Zodiac´. Minimálně od dob Stoneova J.F.K. tady nebyl tak dobrý film s investigativní tematikou. Bravo, pane Fincher!!! PS: Je blbost srovnávat to se Sedm! Fincher natočil osobité dílo a nešlo mu o to stvořit nějaký depkoidní Seven-klon.
Vyčítat Zodiacovi dlouhou stopáž a schématičnost mi přijde jako kdyby někdo vyčítal Hvězdným válkám, že se v nich lítá nadsvětelnou rychlostí... Podle mě vše, co se na plátně odehrálo mělo svůj smysl. Film není šokující, brutální, nemrazí z něj ani nejde hrůza. Ale jako celek je víc než doprým a reprezentativním zástupcem krimi žánru. Samozřejmě, že je to něco jiného, než naco jsme od Davida Finchera zvyklí - reálná předloha, žádné nečekané a šokující zvraty, ale to přece nevadí. Kdyby točil pořád stejné věci, začal by brzy nudit. Takhle se dokázal posunout dál a ukázat, že umí i trochu jiný styl i žánr.
Ty krávo...tak tohle jsem nečekal. Skoro tříhodinové drama s detektivní zápletkou, na jehož konci se nic nevyřeší a já čučím na plátno jak konsternovaný po celou dobu. Snímek má víc odlišných částí a přesně tak podle mě ve skutečnosti probíhá opravdový kriminální případ. A to by mohli ocenit zejména ti, kteří nemají rádi detektivky. Fincher se krotí, atmosféra se buduje, kde je potřeba, šlápne se na plyn, kde je potřeba, ubere se. Ani kapička nudy nespadla. Poctivá filmová práce. Práce s psychologií, postavami, atmosférou i kouskem novodobých dějin USA. Film, který asi neocení "většina." Ještě bych měl dodat, že filmy s námětem pátrání po sériových vrazích jsou moje nejoblíbenější a knihu od Roberta Graysmithe jsem četl dvakrát. Tahle dějinná událost, šířící hrůzu i po několika desítkách let a proslulá svou nešetřící, zlovolnou, fascinující a nepochopitelnou brutalitou bez zábran, nemohla dostat větší "poctu." 101% ;-D
David Fincher opět v jiném stylu než dříve. Kdy tohle skončí? To je vlastně otázka, na které Zodiac stojí, a o které to celé je. A já osobně si ji kladl poslední tři čtvrtě hodiny filmu. Fincher tentokrát neukočíroval za a) stopáž a za b) formu, nebo spíš žánr. Nové a nové procházení téhož, neustálé dohadování o rukopisech a o věrohodnosti důkazů, neustále ožralý Downey (ani nemusíme moc hrát, co, Bobby?;)), divnější a divnější Jake Gyllenhaal, tohle všechno mě až na pár scén, které to uspávací dusno na chvíli rozbijí (a potěší milovníky starých filmů;)), ke konci už pěkně vytáčelo. Aspoň jsem si částečně užil pocity těch, kdo Zodiaca naháněli a neměli z toho nic kromě žaludečních vředů. A přitom je po celou první půli kvalita hodně vysoko, a tím nemyslím jen v měřítkách celkem drsného krimithrilleru. Fincher parádně šíří do sálu atmosféru sedmdesátých let a využívá řadu rekvizit, které osloví i někoho, kdo tu dobu nepamatuje a s USA má společnou jenom planetu. Taky si neopomene kopnout do společnosti, alespoň tak mi přišly ty telefony do rádia. Z těch mi bylo na blití víc než ze Zodiaca. Mám předtuchu nějakého toho Oscara, a to nejen v "technických" kategoriích, ale to mi nezabrání dát na Finchera slabých 70%.
Dlouhý, ale ne rozvleklý. Konverzační, ale ne užvaněný. Fincher je génius, který nechává herce dvě a půl hodiny postávat před kamerou a bavit se na jediné téma. Bez jediného režijního excesu, pouze se stylovou atmosférou rozpětí 60. – 80. let a s velmi stroze nasmínaným Zodiacovým řáděním však po celou stopáž drží stálé tempo a divák má nakonec pocit, že největší akcí je kopírování šifrovaných dopisů či psaní Graysmithovi knihy. Vzhledem k předchozí tvorbě se jedná o otočku 180°, ale o to více dokazuje, že paleta režisérových schopností skýtá (do budoucna zvláště) ještě mnohá divácky příjemná překvapení.
Na nový film Davida Finchera jsem se – i po zklamáni z Úkrytu – těšil jako pan Fenek na novou zásilku morfia. Jsem zklamán? Jsem nadšen? Začal bych asi takhle: jsou filmy, po jejichž skončení nejste ještě několik minut schopni říct jediné slovo. Zodiac není jedním z nich. Nelze mu upřít perfektní (a perfekcionistickou) režii, která dokáže napínavost některých scén vytáhnout až na samou hranici snesitelnosti (vražda u jezera za bílého dne nebo návštěva milovníka starých filmů). Fincher si od prvních minut (kdy sebou cukl celý sál) rafinovaně hraje s divákem, ale naštěstí se nesnaží být za každou cenu zákeřný a podstrkovat nám matoucí indicie, samotné vyšetřování je velice srozumitelné již díky tomu, že máme k dispozici jak informace novinářů, potažmo veřejnosti, tak informace policie. Na nedokumentární film bylo těch informací snad až zbytečně moc, obzvlášť odrazující je přesná datace každé podstatné události. Jakoby se režisér snažil natočit věrnou rekonstrukci celého případu a současně divácky atraktivní thriller. V podstatě se mu to podařilo, nabídl nám solidní retro detektivku, která nadto ukojí zvědavost těch, kdož touží vědět o Zodiacovi více. Stále však musíme brát v potaz, že James Vanderbilt vycházel při psaní scénáře v prvé řadě z Graysmithovy knihy, čili jde o subjektivní pohled na subjektivní pohled (nahlížený subjektivním pohledem režiséra :). Fincherova pečlivost je zároveň jeho největší slabinou. Ve snaze držet se pouze toho, co stálo na papíře, vlastně nemá čím překvapit. I těm, kteří o případu žádné detaily neznají musí být jasné, že když se na plátně objeví dvě nové tváře, půjde o oběti, z nichž minimálně jedna přežije a o svém hrůzném zážitku vypoví. Scény mordů patří k těm nejlepším, jsou svou náhlostí šokující, brutální a mnohdy i překvapivě vtipně vypointované (z ptačí perspektivy sledovaný taxík), škoda že musely být v rámci držení se reality naakumulovány do první části. Ta druhá ( oddělená titulkem „o čtyři roky později“) sleduje nepolevující snahu Jakea Gyllenhaala Zodiaca konečně odhalit, zjistit kdo to sakra byl. Marná snaha… pointa vyznívá způsobem „jsou pořád mezi námi“. Marnivé pachtění se za neznámým vrahem připomíná jihokorejský thriller Vzpomínky na vraha, který zanechává podobnou pachuť bezradnosti. Také mě nejdřív napadlo „k čemu to celé bylo?“, ale život je plný nedořečených odpovědí, tak proč je nezakomponovat i do kriminálky? Tento osobitý přístup je jedním z mnoha aspektů, jimiž se Zodiac odlišuje od běžné hollywoodské produkce. Mezi ty další patří snaha přiblížit dobovou atmosféru detaily, které ocení jenom ti největší fajnšmekři, pohodová hudba (většinou začne hrát po nějaké brutální vraždě) a bez výjimky velice soustředěné herecké výkony všech zúčastněných. Jake Gyllenhaal tolik připomíná své předchozí postavy a přitom je o tolik jiný. Robert Downey Jr.se pomalu vrací na výsluní a dokazuje nám, jakým úžasným komediálním talentem oplývá. A konečně k nerozeznání „zdrsněný“ Mark Ruffalo, který svého detektiva pojal jako realističtější verzi Franka Bullita nebo Harryho Callahana. David Fincher se vrátil ve velkém stylu, není to již ten starý-mladý rebel vyžívající se v kamerových průletech klíčovou dírkou, je to však stále skvělý (možná dokonce ještě lepší) režisér. Dobře ví, čeho chce dosáhnout, nebojí se provokovat a po všech stránkách uhlazenou akademickou podívanou natočil opravdu jenom zdánlivě. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se Zodiac stal černým koněm příštích Oscarů, rozhodně na to má, ale stejně… 160 minut je moc. 85% Zajímavé komentáře: Marius, Bluntman, 01001, Triple H, -henry-
Scénář: James Vanderbilt ..
Víc než o násilných kriminálních činech je tento film o posedlosti z vyšetřování, o zničující touze spatřit tajemnou tvář Zodiaca (či jakéhokoliv vraha). David Fincher je tentokrát ve vizuálních hrátkách značně střídmý, byť je jeho rukopis a cit pro uhrančivou stylovost zřejmý i tak. Dobová atmosféra, mých oblíbených let sedmdesátých, dýchá z každého záběru a perfekcionalismus režijního vedení se s ní doslova snoubí. K hercům bez připomínek, casting je pestrý a výkony bez zádrhelů. Problémem byl pro mne vlastně jen obsah (resp. jen jeho část), který zaobírá celé, více než třicetileté vyšetřování a při neustálém skákání o hodiny, dny, týdny, měsíce, roky je trochu únavný a stereotypní. Když se totiž vraždí a odhalují dopisy, má to náboj a šmrnc. Když Jake „Graysmith“ Gylenhaal dohledává spojitosti pro svoji knihu osloví Fincher zručně budovaným napětím, plným nejistoty. Za rozvleklou a poměrně nezajímavou střední část policejního vyšetřování, které končí přešlapováním v kruhu, mezi vražděním (kterého je překvapivě málo) a finální psychologickou studii posedlostí, však nemohu jít na maximum.
David Fincher se vrací na pole režie filmem o vrahovi, který nikdy nebyl dopaden a odsouzen. V úctyhodných 160 minutách mapuje celý případ Zodiaca a sekundují mu k tomu Jake Gyllenhaal (jedna z jeho nejlepších rolí v životě), Mark Ruffalo a Robert Downey Jr. . Fincher vytvořil hodně retro film, který je vizuálně nádherný a působivý. Bohužel si vzal velké sousto, protože případ byl vyšetřován cca 30 let a většinu těchto let uvidíte ve filmu. Časté skákání v čase z filmu skoro děla filmovou verzi kroniky jednoho případu. I přes dlouhou stopáž, která možná odradí hodně lidí, je Zodiac velmi kvalitní film, který se do kin nedostává příliš často.
Na tento film jsem se těšil snad jako na žádný jiný po hodně dlouhé době. Vrah s temnou minulostí a režisér s temným způsobem filmování mi značilo, že tohle bude trochu víc, než jen temná záležitost. Zodiac se zde vystříbřil famózně a nedá mi rejpnout, že ten konec jsem čekal trošičku jiný od originálu. Nebo co je vlastně originál? V dnešní době už je těžké čemukoliv věřit, nebo nevěřit. Hlavní je, že tento film se jednoznačně povedl, ale trpí na jediné věci, na své obrovské zdlouhavosti, která ne pokaždé uhrane svojí atmosférou. 160 minut je přeci dost na takovýto film i když Fincher tak dlouhé filmy zvládá jedná báseň, zde se tolik nevystříbřil. Škoda, i tak je to velmi povedený film a ani samotný vrah se nemá za co stydět a je jedno jestli už leží někde v zemi nebo zrovna teď na něj kouká. To už se horkotěžko nikdo nikdy nedozví. Co byla vůbec pravda a co fikce. Zůstali po něm jen zašifrované listy a kopa těch, kteří se je do dnes snaží rozluštit. Marně.
Není potřeba nic moc co dodávat, Fincher je bůh a tady si to sází opět jak se mu zlíbí a sakra dobře to vychází. Jake je úžasný herec, ale mnohdy na mě působil velmi směšně, v tomhle snímku ne a i díky tomu na mě zapůsobil tak dobře. Mark mě fascinuje čím dál víc jak rozdílné role si vybírá a to jak vzhledově, tak i charakterem. Robert mi opět ukázal, že herectví zvládá bravurně a to jak vážnými postavami, tak i komediálními a milým zpestřením mi byla Chloë, která je čím dál krásnější .. a to i s brýlemi přes téměř celý obličej :) Námětově mě to nějak nenadchlo, typický krimi, řekla bych, ale Fincher by natočil skvěle i kulálející se rulku toaletního papíru ..
