selviskhed

Nebudu lhát, tohle bylo docela avantgardní. Je tam doslova postava, která kritizuje stoickou filozofii zatímco jí hrozny a zadek. Ale nechci tomu dělat reklamu.

Příběh z Tokia s mobilama, ale lepší <3

Bob Dylan je jenom Greta abolice lol

Docela neslaná, nemastná adaptace. Nejslabší místo je asi v tom, jak si scénář poradil se skutečnosti že v čínském právním systému nejsou poroty. Porota je zde "jen jako" a tvoří ji zde rodinní příslušníci studentů práva nebo zaměstnanci univerzity (prodavač, ochranka) a rozhodují se na základě hry na soud v angloamerickém západním stylu, který zinscenovali studenti práva. Z filmu není moc jasné, na co přesně by mělo mít rozhodnutí poroty vliv, protože jde jen o hru na soud, i když na základě "skutečného" případu, který měl být hodně medializovaný. Fakt, že při rozhodovaní o vině nebo nevině obžalovaného vlastně o nic nejde hodně ubírá filmu na pocitu závažnosti. Zatímco v ruské verzi je pocit zásadnosti rozhodnutí o životě obžalovaného ve srovnání s klasickou verzí posílen (vidíme nejen tvář obžalovaného, ale taky spoustu flashbacků z jeho života a navíc se řeší dokonce to, zda není milosrdnější ho neprávem odsoudit), v téhle verzi je pocit zásadnosti rozhodnutí poroty ve srovnání s klasickou verzí ještě oslaben, protože nejen že nevidíme tvář obžalovaného, ale navíc rozhodnutí poroty nebude mít na jeho život vůbec žádný dopad. Nejzajímavější změna oproti klasické verzi je asi to, že z tajemného disentujícíí porotce se nevyklube architekt jako v klasické verzi, nýbrž skeptický ale spravedlivý státní zástupce. Důvěra ve spravedlivost čínské justice obnovena. Tento film byl schválen komunistickou stranou čínské lidové republiky haha

Hezká ochotnická improvizace na téma 12 rozhněvaných mužů, počkat proč tady čtu že film vyhrál v Benátkách a bojoval o Oscara? Čečenci dobří rusové špatní hořící piano Ig lol. Film působí jako by byl natočený za 24 hodin bez scénáře. Tři čtvrtiny filmu jsou monology jednotlivých porotců, kteří vypráví dlouhé a nezajímavé historky, které nemají žádnou souvislost s případem a zbylá čtvrtina filmu jsou ostatní porotci, kteří úplně náhodně mění názor na vinu nebo nevinu obviněného. Všichni ve filmu působí retardovaně, krom postavy, u které se na konci ukáže, že celou dobu hraje 3D šachy, zatímco všichni ostatní retardi hrají jen dámu. Dá rozum, že tuhle geniální postavu hraje režisér. Nemůžu se dočkat filmu "12 2", což bude revenge film, kde budou 3D šachista s mladým čečencem různými důmyslnými způsoby likvidovat komplice developerské konspirace z tohoto filmu.

Klasická verze má super filmovou černobílou kameru, lidi hodně vstávají ze židle a tvoří různé zajímavé kompozice stojících a sedících postav, sem tam je tu dokonce nějaká prolínačka a člověk má pořád pocit, že je na co se dívat, i přesto že se děj odehrává v jedné místnosti. Klasická verze má ale docela slabý závěr, číslo 3 je v závěrečném monologu naštvaný, pak roztrhne fotku a je smutný a je konec filmu. ____ Tahle verze má naopak nudnou televizní kameru, film působí strašně lacině. Na druhou stranu má ale mnohem katarznější konec, protože se podařilo závěrečný monolog čísla 3 jednak lépe napsat, ale také lépe zahrát. Pokud jde o to jak je monolog napsaný, je mnohem polopatičtější, takže je z něho mnohem líp vidět že se číslo 3 vidí v oběti a že v obviněném vidí svého syna (- I can feel the knife going in... /// - He's not your boy... He's somebody else... Let him live. ). Někdo by řekl, že je to dělaní z diváků idioty, já bych tomu říkal spíš dobrá dramaturgie. Číslo 3 je v závěrečném monologu také lépe zahraný. Zatímco v klasické verzi je celý monolog čístě naštvaný, v téhle verze je v tom naštvání celou dobu přimíchán smutek, respektive číslo 3 během monologu vícekrát přepíná z naštvání do smutku, což dělá konec mnohem smutnější a také katarznější.

bruh

Nemůžu uvěřit že jsem byl kdysi tak nevinný, že jsem věřil, že jsou Nedotknutelní edgy komedie plná opravdu drsných vtípků haha

ok ale byl chytrý forrest skutečně syn milionáře forresta, nebo byl milionář forrest prostě cuck? 🤔

Nejtěžkopádnější alegorie roku 2016.