Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Dobrodružný

Recenze (10)

plakát

Mission: Impossible Odplata - První část (2023) 

Jasně načrtnutá honička za novým MacGuffinem, kde jde hlavně o pořádné akční pasáže. Tento film si odškrtne prakticky všechny šílenosti, které byste si od akčního tohoto formátu filmu mohli přát, a dá do nich pokaždé 110 %. Na tenhle žánr moc nejsem, ale i tak se mi nedostalo šance se v kině nudit, pořád se něco dělo. Jedinou výtku bych měla k pasáži s padajícími vagony, která byla na rozdíl od zbytku akce ve filmu dost repetitivní nejvíc mě asi bavila týmová spolupráce na letišti. Na nějakou logiku asi netřeba hledět, to tady opět sklání akci. Objektivně 3,5*, subjektivně malé plus za krásné Benátky, kooperativní hlasové odjišťování bomby (a to jak ho AI o 2 hodiny později hezky zúročí) a nečekaného Caryho Elwese v roli šéfa CIA.

plakát

Bratři (2023) 

Víc takto ambiciózních domácích snímků prosím! Víc než dvouhodinová stopáž uběhla jako voda, filmu se dobře dařilo nastínit dobovou atmosféru, akční pasáže (až asi na dva záběry s přehnaně rozkvedlanou kamerou) taky slušné. Možná bych uvítala víc dialogů a snahu o lepší navázání jednotlivých pasáží na sebe, jelikož se svižným tempem, jaké si film udržuje, občas přeskakuje mezi událostmi poměrně radikálně. Kolem a kolem, dobré zpracování, kterému by neuškodilo jít ještě trochu do hloubky, co se týkalo motivací jednotlivých aktérů.

plakát

Pět nocí u Freddyho (2023) 

Nebylo to tak úplně horor ani thriller, možná tak na úrovni creepypasty. Je to dlouhý, je sice vidět snaha o to dát postavám nějakou hloubku, ale je to jen to... Snaha. Vyvražďovačku moc nečekejte, gore prakticky vůbec, jumpscarů moc není, ani nějakého budování napětí. Velká část filmu se odehrává ve snech, hlavní postava první půlku filmu v práci u kamer prakticky jen v klidu spí. Jako by se sami tvůrci nemohli rozhodnout, jestli nás mají primárně děsit vraždící roboti, blikající světla nebo backstory s duchy... Nejvíc rozpočtu asi sežraly animatronicsy, které působí slušně creepy, to uznám, na druhou stranu ale nikomu neuvěřím, že by mu přišly roztomilé a hravé vždycky když jim zrovna červeně nesvítí očiska. Ale to je možná jen proto, že nejsem fanda herní série. Pokud vám je tak 12 a máte rádi hry, možná si to užijete, ale jinak... meh zápletka, meh postavy, zbytečná délka, a ani pořádný horor to není.

plakát

Interview with the Vampire (2022) (seriál) 

Informace o této adaptaci jsem sledovala celé ty roky co byla v přípravě. Oproti předloze toho změnili hodně, takže jsem k výsledku zpočátku přistupovala dost skepticky. A musím říct... wow. Hned na úvod, hrozně se mi líbí rámec příběhu jako druhý rozhovor s Danielem Molloyem o čtyřicet let později. Reportér dospěl, změnil svůj pohled na svět a měl spoustu času o interview přemýšlet. Upír Louis se nezměnil vůbec. Žije si sice opulentněji a nabral nějaké nové bludy, ale svůj příběh vypráví v podobném duchu jako vždycky. Daniel mu tentokrát nezobe z ruky a často ho neohrožuje konfrontuje, zároveň si dává dohromady vlastní obrázek o tom, kým je Louis a postavy v jeho příběhu doopravdy. Tahle práce se subjektivitou vyprávění, která prosvítá i celou knižní sérií, se mi na seriálu opravdu líbila. Kontroverzí je samozřejmě důraz na homoerotický podtext příběhu, který tvůrci seriálu rozvinuli poněkud explicitněji, než jak je tomu v knihách, ale myslím, že i to plní svoji roli. Důležité pro mě asi je, že se tvůrci nezalekli toho, popsat vztah mezi Luisem a Lestatem jako romantický, protože takový v předloze vážně je. Nová adaptace má svoji vlastní osobnost. Navzdory mým obavám změna časového zasazení a změna Luise na zbohatlického afroameričana příběhu neublížily, možná naopak, přidaly zajímavý prvek jeho osobnosti navíc. S filmem to srovnávat nebudu, obě verze jsou super, každá má i svoje mouchy, já jsem se každopádně u tohoto počinu bavila a těším se na další sérii.

plakát

Amazing Spider-Man 2 (2014) 

Nápady v tom vidět jsou, ale provedení místy klopýtá. Je to takové hrozně roztahané, možná by prospěla kratší stopáž. Electro jako záporák to pro mě moc netáhl, ale líbilo se mi zaměření na vztah Petera a Gwen a varování kapitána Staceyho z konce prvního filmu. Harry Osborne měl nevyužitý potenciál, přeměna na Goblina byla trochu uspěchaná, a Rhino v live action je něco, co jsem asi ani vidět nepotřebovala. Jestli pokračování mělo spočívat v tom, že Oscorp stvoří tým záporáků z ničeho jen tak, že prostě vyzbrojí nějaké random kriminálníky a ti naznačovaní legendární padouši by ani nedostali samostatný origin, snad mi ani nevadí, že v takové nevzniklo. Po druhém zhlédnutí palec nahoru za akci, hudbu a ústřední herce, ale ten scénář a tempo filmu mohly být lepší. //spoiler:/ Ale fakt se mi líbil build-up a samotná scéna s pádem Gwen, páč po jejím přijetí k tomu stipendiu a jejich usmíření, s tím, že byla ještě chvíli předtím na cestě na letiště -- silný moment i podruhé... //

plakát

Krev jako čokoláda (2007) 

Trochu jiný pohled na vlkodlaky, spíše než na krvelačné bestie jako takové se zaměřuje na boj hlavní hrdinky se svou vlastní odlišností, s nemožností uniknout smečce a životu, který pro ni byl naplánován. Potěšilo prostředí Bukureště a můj oblíbenec Hugh Dancy, ale žádné zázraky od toho nečekejte. Zkrátka nevýrazná nadpřirozená romance, která neurazí ani nenadchne.

plakát

Wanted (2008) 

Úvodní scénka celkem jasně naznačí, kam film bude směřovat. Osobitě ujetými akčními scénami se tady rozhodně nešetří - ten styl bych popsala jako jakýsi umírněný bollywood, na což já osobně slyším. Hlavní hrdina je nespokojený se svým mizerným životem a když mu spadne do klína šance zažít něco jedinečného, bez meškání po ní skočí a propadne se do nebezpečného světa, kde nic není jak se zdá. Je to akční nářez s nečekaně hvězdným obsazením, který nemá žádnou hlubokou myšlenku, ale rozhodně nenudí.

plakát

Dámský gambit (2020) (seriál) 

Nemám co vytknout, je to umně rozvržená minisérie, nic nepůsobí přehnaně dlouhé ani odfláknuté, jednotlivé díly lze opravdu brát jako kapitoly. Oceňuji, jak si tvůrci vyhráli se záběry her nebo scénami, kdy si hrdinka přehrávala partie na stropě. Divák nemůže sledovat úplně každý tah, na druhou stranu ani šachový laik tak neztratí pozornost a pozná, když jde do tuhého. Nečekala bych, že se jim povede vyobrazit šachové turnaje napínavě i pro nás amatéry.

plakát

Blafuj jako Beckham (2002) 

Teenagerský snímek o dospívání, přátelství a vzdoru rodičům. Sdílí takovou tu dobrou náladu středoškolských komedií, indický původ hrdinky a její konzervativní rodina se zaslouží o pořádné drama, a celý příběh je povznesený vtipem a sympatickými herci. Závěrečné usmíření je hrozně milé u rodin obou kamarádek. Mimochodem, film byl kupodivu adaptován i muzikálově.

plakát

Wolfblood (2012) (seriál) 

Milý středoškolský seriál se špetkou nadpřirozena, líbí se mi zaměření zejména na rodinu spíše než na milostné trable teenagerů, jak to bývá u podobných seriálů zvykem. Většina postav je sympatická, když pominu Shannon - ale tenhle typ seriálu nejspíš potřebuje nějakého hledače pravdy, který se nezastaví před ničím. Viděla jsem první tři série, nejlepší je asi druhá; zbylé dvě úplně změní prostředí a hlavní postavy a až na společnou mytologii to už působí jako úplně jiný seriál.