Slarque

Pan Patrascu měl rozhodně zajímavé povolání, ale drama je tu jen naznačené. Stejně jako korupce a další problémy. Všechno je tu tak obyčejné, že vlastně ani na vraždě ve stejném domě, kde bydlíte, neuvidíte nic neobvyklého. Shit happens...

Dokument o jedněch rozdělených trojčatech, která se našla po devatenácti letech, přináší více otázek než odpovědí. Což je nakonec dobře, protože divák má o čem přemýšlet. V každém případě bych nečekal, že se podobné příběhy odehrávaly ještě v Americe druhé poloviny 20. století. Co by se mnou asi udělalo zjištění, že jsem byl celý život něčí laboratorní krysou? A proč ti vědci výsledky svých výzkumů tak pečlivě utajili? A jsou nakonec tedy důležitější geny nebo výchova? Neříkám, že je to třeba vidět v kině, ale za pozornost film rozhodně stojí.

Jeden z nejoriginálnějších hororů posledních let. Ari Aster si udělal jméno už svým předchozím filmem, ale laťku rozhodně nesnižuje. Opět je vidět, že žánru rozumí a dokáže se v něm pohybovat i v méně probádaných zákoutích a zcela suverénně vyprávět pozvolna gradující příběh. Některé záběry jsou schválně dlouhé a pomalé (občas i delší, než by si divák přál), na druhou stranu se nebojí ani svižně stříhat. Druhou poklonu si zaslouží Florence Pughová, u které jsem fakt téměř nedokázal pochopit, že je to totéž děvče, co jsem před necelým půlrokem viděl v Souboji s rodinou. Jen mi pořád přijde srandovní, že Američané jezdí točit Švédsko do Maďarska. ;-)

Jedno z mých DVD, která jsem se roky neodvažoval pustit. Technologičtí neandrtálci z Miraxu totiž o DVD autoringu nevěděli skoro nic, a bylo jim to jedno. Bohužel podle toho vypadá i tento nosič. Pak je těžké pochopit Oscara za kameru (o nominaci za zvuk ani nemluvě). Film samotný by si totiž zasloužil mnohem lepší péči. Ben Kingsley byl jako Gándhí výborný a Richard Attenborough se při natáčení vybraných pasáží z jeho života nebývale rozmáchl. Za jiných okolností si umím představit, že bych dal i všech pět hvězd. :-/

Klasika mezi romantickými komediemi je takovou zmodernizovanou variací na Popelku a Pygmalion. Z dnešního pohledu možná trochu překvapuje, že Richard Gere je tu za pěkného hajzla (než ho láska změní a zachrání). Julia Roberts byla opravdu krásná, což tady úplně stačilo. Po letech si také více všímám, jak profesionálně film Garry Marshall natočil – tady má každý záběr své místo a každý nám o postavách či prostředí něco říká. Tohle je pohádka, kterou zvládne bez reptání i chlap.

Nenáročná letní akční zábava jako vyšitá. Kriminální buddy movie naroubované na x-tou variaci na bondovku je dobrým podkladem pro škádlení a eskapády pánů Johnsona a Stathama. David Leitch už párkrát předvedl, že umí natočit pořádnou akci a navíc má zjevně i smysl pro humor, takže tady byl také na správném místě. Vlastně mi to přišlo o dost lepší než samotná, už notně unavená série Rychle a zběsile.

Zrození a kariéra jedné zručné manipulátorky ve výborném podání Ivany Chýlkové. Debut Ireny Pavláskové musel v listopadu 1989 vypadat jako zjevení, ale funguje velmi dobře i po třiceti letech. Bohužel autorka ve svobodnějších tvůrčích podmínkách už nikdy nic podobně povedeného nenatočila. A tehdy zároveň debutující kameraman F. A. Brabec si také zaslouží jmenovitě pochválit.

Funkční spojení westernu a hororu není zrovna obvyklé, ale S. Craig Zahler na to šel chytře a s citem, takže se mu to povedlo. Hutná atmosféra, důraz na fyzično, postupná gradace i brutální závěr tvoří působivý celek. A přitom vlastně většina filmu stojí na čtyřech hercích, kteří osaměle putují pustinou.

Dobře, Maďarům kvalitní akční komedii závidím, ale přece jen jsem čekal ještě trochu větší grády. Tělesně postižení protagonisté jsou sympatičtí, i když se pohybují daleko za hranou zákona, komiksová stylizace je více než na místě a logické námitky utne závěr, kdy se divák dozví, o co tu vlastně celou dobu šlo. Fajn film, i když si ho tedy umím představit ještě o trochu lepší (70%).

I Dánové si loni připomněli výročí konce 1. světové války a sice příběhem vojáků přinucených bojovat za Německo. Zvolili osvědčený půdorys romantického dramatu a bohužel v tom zásadním selhali. Bez spoilerů to nemohu moc rozpitvávat, ale prostě mi vztah mezi Esbenem a Kirstine přišel méně uvěřitelný než mezi Kirstine a Gerhardem. Díky tomu pak na mě finále nemohlo působit tak, jak mělo. Ale abych přihřál aspoň českou koprodukční polívčičku – ta jedna scéna s Karlem Dobrým vlastně o dynamice vztahů v armádách vypověděla více než zbytek filmu.