KNTRFKT

Což o to, prciny jsou to famózní natolik, že by probraly z komatu nejednoho ouchyla předávkovaného rohypnolem, ale Keanu si to prostě nechce přiznat. Když se za tím zpětně ohlédnu, tak to zas až tak špatný nebylo. Určitě by ale bylo zábavnější sledovat, jak dvě jeblé bičis válcují záda třeba Clooneymu, který by byl uvězněný v obří mašině na Nespresso a co chvíli by musel zpívat "What else" s Jackem Blechem zapíchlým v konečníku. Keanu je ale naneštěstí příkladný deviant, který prostě neudrží svého Johna Wicka v rajtkách a tak začíná bizáro. Reeves si to natáčení ale tutově užil.

To se takhle jednou v neděli necháte vylákat ven z pokoje na líbezné volání té zločinecké korporace Cinestar, jež hlásá "lístek za pade". Než se stihnete proklikat na jejich stránku, zjistíte, že už je většina promítání kompletně nachcaná, ale Room ještě ne, tak dobrý. Přijdete tam a myslíte, že tentokrát z vás tu kůži nestáhnou, jenže pak dostanete žizeň a jelikož jste přijeli autem a nechcete přijít o zuby, koupíte si to vyjebaný Nestýčko. Říkáte si: "no jo, tak tě zas dostali, to bude aspoň za 40 Kč". Jo a ono HOVNO! Na kase se objeví 59 Kč!!!!!!!!! A aby toho nebylo málo, jakožto člověk s rozvinutou demofobií si proženete kulku hlavou, jakmile vyjedete eskalátory. Každopádně film to byl vskutku na úrovni, člověk se na chvíli odprostil od zajeté klasiky typu uřízlých čuráků, nevtipných vymatlaných kokotských emogayů a jednou taky nemáte chuť přetáhnout si třeba kůži ze zad přes hlavu. Jediný, co mě vysíralo byl ten idiot vedle, který se rozhodl přijít se do kina navečeřet. Room sice začne ztrácet v druhé polovině tempo, ale konec to bohatě vynahradí. Navíc záhřev u srdce vám zaručí ten kluk, kterého taky jednou nevybrali z řady uslintaných choromyslných halywůdských zmetků a který teda předvádí "po piči výkon".Víc takových filmů a míň HITMANŮ a FANTASTICKÝCH ŠKVAREK.

Stačí najít pár kluků, kteří jsou ochotni nechat se za prachy na 14 dní zavřít do uměle vytvořeného vězení ve škole, kterou sami navštěvují, půlce dát obušky, brýle a uniformy, zatímco druhé půlce vezmete všechno to, co je samotné charakterizuje, dáte jim relativně volnou ruku, sednete si za monitor a budete se psychoušsky hojdat tím, jakouže jste to nevymysleli psychoušovinu. Protože, světe div se, hned během pár hodin všem totálně mrdne a vy už to nemůžete zastavit. Nejhorší na tom všem je, že sami nevíte, jak byste se zachovali. Byli byste spíš vězeň 2093, nebo bachař Wayne? Nevydrželi byste to a rozmlátili mu hubu za tu odpornou šikanu, které se na vás pro své vlastní pobavení dopouští? Nebo si zachováte vědomí, že to vlastně není doopravdy a za pár dní to skončí. Jenže, co když to doopravdy je? Co když jste tam teprve dva dny a vy si myslíte, že uběhl týden? Co když ti zhovadilci, co vás sledují chtějí, abyste se bránili? A co když vám vůbec nepomůžou? Tenhle experimentík ale určitě dokazuje jednu věc. Dejte člověku jen trochu moci, která může být klidně omezená na dva metry čtvereční, ať už je to moc nad životem morčete v kleci, nebo nad životy lidí ve věznicích, téměř vždy se z nich stanou svině.

Geniální nápad, který ale bohužel dostali do rukou špatní lidé. Zabít světlé momenty infantilním putováním Smutku a Radosti byl opravdu stupidní tah. Celá tahle jejich road movie nepřináší takřka nic, jen pocit trapnosti, beznaděj a zoufalství. Člověka to pak nasírá o to víc, když víte, jak dobrý film to mohl být. Trošku mě mrzí, že nesdílím zdejší nadšení, ale já prostě čekal perfektně naservírovanej tatarák a dostal jsem klobásu s hranolkama. V konečném důsledku vlastně ani nevím, kdo měl být cílovou skupinou. Každopádně Pixar už není zárukou kvality.

"Milý deníčku, je mi 6 let, maminka od nás vyhnala tatínka a moje sestřička je další zdegenerovanou obětí Disneyho cajdáků, které mi cpe každé ráno horem dolem do hlavy, asi mi z toho jebne." O nějaký čas později: "Milý deníčku, maminka se začala kurvit s tím starým dědkem, patrně se chce k němu nakýblovat a jelikož by mohla kojit vodníky z mostu, asi je mu sympatická. Tak z toho dědka se vyklubal pěkný psychouš a maminka se rozhodla, že na to sere, zas se stěhuju, tentokrát už mi fakt jebne." O pár let později: "Milý deníčku, matka má zřejmě slabost pro vypité idioty a tak si pozvala dalšího mezi nohy, abychom se k němu mohli nastěhovat a ze mě se pomalu stává pravý americký kokotský teenager s fialovými nehty, už mi totiž definitivně jeblo." Příběh jedné labilní rodiny, která se má tvářit jako normální a vy jakože hrozně důležitě sledujete jejich vývoj. Přičemž je to akorát sbírka naprosto obyčejných momentů, unylých dialogů a nezajímavých scén nacpaných do šílených 160 minut. Sice velmi oceňuji výdrž režiséra, se každý rok scházet znovu a znovu s těmi lidmi, ale určitě mi nepřijde, že nám nakonec nabídl něco zajímavého, natož převratného. Pro mě bylo nejsympatičtějšíchprvních 25 minut a pak už se to řítilo jen jedním směrem - do sraček.

Daddy Sperminátor je zpět a tentokrát nadhodil velice solidní řežbu, u které se člověk teda fakt nenudí. Herci jsou drsňáci tělem i duší a divák, který ještě tak trochu vzpomíná na hity typu Rambo, Rocky, Conan a podobné fláky, musí být prostě spokojen. Studio totiž vsadilo na hustou elitní jednotku, kterou naštěstí neobsadilo homokvartetem, jehož členy by byli třeba Červenýútes, Džounas brádrs, nebo Tejlor Lautner, kteří by při každém sebemenším rozprsknutí mozku museli potlačit dávivý reflex a jít si píchnout dávku přeslazeného štěstíčka vždycky, když by někdo řekl "piča".

Bezpředmětný plácání bandy černochů v holičství pokračuje a zřejmě pokračovat bude. Nechybí BBQ, sodovka, kuřecí placky, vytahaný dresy, volný hadry, vykroucení hlavy při každym "shut up" a "fuck you", hlasitý pičování na všechno a všechny a ani jednoduchá zápletka, která zamotá hlavu maximálně tak slaboduchému dělníkovi z Kosova po mrtvici a deseti pivech. Calvinovo holičství se totiž musí vypořádat s nástupem laciné konkurence v podobě nejpřiblblejší slátaniny, která může napadnout jenom ty "motherfucking niggas, dog". Narozdíl od jedničky tady aspoň o něco jde, ale pokud nejste zrovna z Comptonu, asi těžko pochopíte, o čem to tam vlastně pořád melou.

Fatty Džounah a Franco jsou dvojka jak oči a přijde mi, že jim to dohromady šlape. Jooo, samozřejmě, že bystrému divákovi souvislosti dojdou okamžitě, ale představte si, že chcete napsat strhující reportáž o pracovitém Demeterovi a on vam najednou zavolá, že stojí na pracáku. Tak co asi uděláte? Slíbíte mu pěkně propečenýho čokla, když na vás počká, zabalíte si a pomažete,abyste toho vola stihli.

KONEČNĚ dobře natočená a dokonce i sepsaná parodie, u které se vám dokonce přihodí i taková nehoda, jakou je úsměv na rtech. Cedric the Entertainer mě v roli zbožně vyhuleného otce opravdu bavil a to především svou postavou, která je opravdu nabitá hláškami. "Dal byste si něco k pití otče, třeba vodu?" "Vodu, s tou splachuju hajzl, buzno." No a pokud vás zajímá masturbace krucifixem, není o čem...

Partička americkejch cigošů se denně schází u Kalvina v holičství, pičuje na bílý a celej svět, se zaujetím sobě vlastním hodnotí prdele prdelatejch americkejch cigorek a ještě u toho stihnou házet bouchačky do řeky, krást ATM mašiny a zase pičovat na nás otrokáře, který jim bráněj v tom mít se dobře. Ice Cube je s bengama najednou jedna ruka a to ještě před chvílí vyřvával v Comptonu s The Gamem na zádech Fuck the police. No jo, ale mě tohle pičování americkejch cigošů celkem baví a jediný, co mě na tom mrzí je, že v tý době to pičování za moc nestálo, to teď v době Micky Mlynáře se zadnicí velikosti dražice by to byla jiná káva.