Pravdivý příběh

Pravdivý příběh má potenciál, jenže by potřeboval režiséra, který ho posune o kus dál. V Gooldově podání sledujeme nepravděpodobně propletený život dvou osobností. Obě jsou vylíčeny až pedantsky neutrálně s celou šíří kladů i záporů. Tahle popisná struktura má diváka pobídnout k utváření vlastních závěrů, jenže pane Goolde, film přeci není odborný článek. S veškerou nezaujatostí snímku mizí i divákův zájem. Finále s celým odtajněním jenom vyšumí a zanechá pocit promarněného materiálu. (30.11.2019)

Ničím originální nebo zapamatování hodný film, přesto měl všechno, co jsem od něj očekával a co jsem od něj chtěl dostat. Plus navíc ten fakt, že jsem Jonahu Hillovi pár let vskutku křivdil, když jsem jej nazýval idiotem (v tom lepším případě). Protože ten chlap nejen že umí hrát, ale navíc dokáže být i sympatický, přestože jeho tunajší charakter bylo takový naivní hovádko, co prostě chtěl věřit a nechat se glorifikovat postavou Jamese Franca, který mu, po jeho novinářském výbuchu, jako jedinej pofoukal rozbolavělé ego. Jenže homicide je pořád homicide. Konverzačka, co nešustí papírem a která dokáže děj posouvat kousek po kousku až do závěrečného prozření. A navíc ta Felicity Jones je so so sweet... (30.07.2016)

Prvy film rezisera Ruperta Goolda, ktory som pozeral. No, ale ono to chce byt mixom kultovych filmov, ako ich vymenoval POMO, len mne zas vadil Hill - jeliman, ktory ani nevie hrat navyse. Trochu to zachranuje James Franco /127 hours 2010/. Celkovo len dalsia moderna nudna zivacka, nic moc : 40 % (13.09.2020)

Film by rozhodně mohl být lepší a mohl by mít lepší vedení děje, ale dva hlavní představitelé (Jonah Hill a James Franco) mě natolik bavili, že mi bylo skoro jedno, o čem film je. A přitom je to velmi zajímavá látka. Podat příběh vraha vlastní rodiny nikoli jako senzaci, ale jako příběh o dvou mužích, kteří se setkali za podivných okolností. (24.07.2015)

Navzdory tomu, že se tam vlastně nic pořádně nestalo a možná z poloviny se to krylo se žánrem, který nade vše nemám rád- s dramatem ze soudní síně, se mi to vlastně docela líbilo. Já jsem pomalej člověk a ono to pro mě mělo takový příjemný, mně blízký tempo. Co mi vadilo, že z toho nevyznělo, že Finkel selhal i podruhé- jestli to tak tedy bylo… Jednu ostudu si trhnul nepravdivým článkem (ty návodný otázky při rozhovoru s těmi černochy z plantáže byly faul sám o sobě) a podruhé, když chtěl Longa v knize vyvinit z těch vražd. Přitom pokud vím, jasně se domluvili, že až do verdiktu soudu nevydá ani čárku. Takže za mě porušil i tuhle jejich dohodu. Ale to jsem trochu spoiloval, omlouvám se. Prostě to není tak špatný, jak to vypadá podle hodnocení. Není to žádná šupa, ale vidět se to dá. (22.09.2021)