Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Horor

Recenze (2 004)

plakát

Quantum of Solace (2008) 

Pro někoho sen, pro Marca Fostera asi noční můra.. Po vynikajícím Casino Royale bylo všechno, jak má a další Bodnovka měla nejen jasně rozjetého nového agenta 007, i když se jeho postava tehdy s fanoušky úplně nepotkala, navíc v rukách solidního tvůrce autora vynikajícího Horší už to nebude, Marc Foster měl šanci, ale přišla stávka scénáristů a vše bylo pryč.. Quantum of Solace je nepoznatelné pokračování skvělého restartu série, na které si po letech jen tak někdo ani nevzpomene.. Druhý Bond s Danielem Craigem je jasně nejslabší z celého jeho provedení nejslavnějšího zaměstnance britské MI6 a i napříč celkovou historii značky nakonec působí naprosto zaměnitelně a zapomenutelně a zoufale se upíná k prohloubení příběhu z předchozího filmu.. James Bond tentokrát stojí proti tajemné organizaci ekologů jménem Green Planet, kteří jak se zdá nemají jen environmentalistické plány.. Mix prázdné akce a nikam nemířící prázdný příběh, který sem tam zachrání souboj o bond-girl mezi Olgou Kurylenko a Gemmou Arterton.. Quantum of Solace není zlý, ale vypaří se z paměti zatraceně rychle, že nezbývá žádné nadšení ani zklamání, zkrátka nic. To je i můj vztah k Quantum of Solace obecně - nezájem, a to je na Jamese Bonda zatraceně málo! 55%

plakát

Casino Royale (2006) 

Ačkoli se to tehdy zdálo absolutně proti Flemingovu původnímu vnímání značky agenta 007, tak dnes je možná Daniel Craig tím nejlepším Jamesem Bondem.. Série, která k letošku čítá rovných 25 titulů o nejslavnějším agentovi britské rozvědky, nikdy neměla odlišnějšího představitele Jamese Bonda, než jakým byl Daniel Craig a kde si jiní pomáhali technickými vychytávkami, tak Craig přidává na úderech. A i když bych si to nikdy nepřiznal, vždy jsem chtěl vidět agenta 007 jinak, takhle. Casino Royale je první z pětice filmů s Danielem Craigem coby agentem a stejně nemá čas cokoli řešit o MI6. Jedinečný začátek nové série, u které se dodnes nemůžu rozhodnout, který díl je tím nejlepším, ale Casino Royale by se pokaždé mělo zvážit.. James Bond jako vyslanec tajné britské organizace bojuje proti všemu možnému i třeba proti terorismu a ne vždy jde jeho složky porazit standardním způsobem. Někdy musíte ovládnout ropná pole, jindy obětovat vlastní půdu pod nohama, ale tentokrát stačí jen vyhrát pokerový turnaj. Ovšem u tohohle stolu se hraje o úplně jiné sázky.. Dost bylo soubojů na život a na smrt, tentokrát stačí jen, aby jste měli lepší karetní kombinaci, anebo to tak aspoň vypadalo.. Téměř bez akce, vše odehrávající se v pár místnostech a stejně se Vám ve strachu o postavy zatajuje dech. Boží Eva Green jako velkým s výstřihem operující bondgirl Vesper, anebo zapamatovatelný záporák, který jako jediný bude mít slzičky na krajíčku.. Poker, Evička Greenů, škrábání na koulích a hle ona je to možná nejlepší Bondovka! 90%

plakát

Gran Torino (2008) 

První labutí píseň pro hereckou ikonu a legendárního "blonďáka" Clinta Eastwooda, který původně plánoval se Gran Torinem rozloučit a dát filmařině sbohem. A kdyby tomu tak bylo, odešel by na naprostém vrcholu svojí kariéry, ale dnes už víme, že svému slovu nedodržel a právě tímhle to nekončí, Clint Eastwood režíruje a hraje dál, letos mu bude 94 a film se svojí ikony ani zdaleka ještě nehodlá vzdát.. Známe ho jako drsňáka ze západu, který definoval zlatou éru westernů, když se stal tváří Leoneho "dolarové trilogie". Ale Eastwoodovo setkání s westernovým žánrem je jako manželství, dva odhodlaní jedinci mající život před sebou se ho rozhodnou strávit spolu v dobrém i zlém. Eastwood tak ztvárnil ty nejlegendárnější westernové role, jako Muže beze jména, Blonďáka anebo i Billa Munnyho, kteří nakonec svůj vrchol nachází až právě ve zdejším hrdinovi Waltovi Kowalském.. Gran Torino je téměř moderní variací na westerny odehrávající se v dnešní době, kde kovbojové a banditi ale jezdí v autech a namísto pokladů hledají výhodný úrok.. Někdo říká, že Clint Eastwood hraje sám sebe, ale možná právě naopak, když vždy milý a slušný staří naopak vdechuje život postavě stojící za rozcestím, v kterém ztratil manželku a uvědomuje si, že celá rodina a jeho život byla chyba a Walt se měl chovat jinak, to už ale čas nezmění.. Není to co bývalo, přátelé umírají a domy v sousedství postupně obnovují přistěhovalci a co hůř asijati, které Walt ve svojí době střílel ve válce. Zda je pro něj v tomhle světě ještě místo, zjistí teprve až tehdy, když přijde o to poslední, co mu zůstalo o svého Forda "Gran" Torino.. Nedá se ani popsat, co Clint Eastwood ještě předvedl, a jak já říkám, on je v tomhle starším podání naprosto jedinečný, ano stále hraje stejné mrzouty s morálně dobrým vnitřkem, ale to stačí.. Dojemná výpověď obyčejného sarkastického dědy, se kterým si nechcete zahrávat, a když ano budete mu navždy vděční.. Jeden z nejdojemnějších příběhů a labutích písní, jaké film kdy přednesl a jenž je radost pokaždé zase sledovat, i když to bude někdy trošku hořkosladké. Ještě teď po letech zpracovávám.. Bezchybné! 100%

plakát

Mlčení jehňátek (1991) 

Nikoli první, ani poslední filmová adaptace některého z románů o sérii s Hannibalem Lecterem od nepříliš proslaveného Thomase Harrise, ale bezpochyby ta nejvíc slavná.. Mlčení jehňátek jsou vlastně odchylka, jelikož se jako jediná adaptace příběhů o tomhle fikčním sériovém vrahovi dočkali kvalitního zpracování, když přitom diváci mohli postavu doktora Lectera vidět už potřetí v rámci filmu, ale žádné z nich se ani nepřiblížilo kvalitám tohoto snímku. Možná i třeba proto, že vlastně jako jediný totiž dokáže balancovat mezi dvěma rovinami, v první začínající agentka FBI Clarice Starlingová řeší svůj první případ týkající se dopadení brutálně výstředního sériového vraha Buffalo Billa, a zatímco ve druhé je nucena podstupovat ponižující návštěvy právě jiného vraha doktora Hannibala Lectera, který se kdysi s Buffalo Billem setkal.. Jedna strana podpírá druhou, a jak postupují psychiatrické návštěvy mezi Clarice a Hannibalem, tak se slepují informační střípky vedoucí k Buffalou Billově dopadení. Jenže kdo bude z vybudovaného vztahu nakonec profitovat, kdo dosáhne svého... Mlčení jehňátek někdo dokáže vnímat jako kriminálku, jiný zase jako horor, když přitom se v tom najde ještě pořád dost navíc.. Jedinečná možnost složek FBI dát nahlédnout veřejnosti do svých vlastních řad a poodkrýt náročnost svojí práce. A přitom je samotné vyšetřování jen dialogovou přestřelkou a hrou mezi mocnými a lidí po ní lačnícími.. Mlčení jehňátek je jedinečné v psychologii postav, ve které nejen že dokáže feministickým způsobem odprezentovat a obhájit postavení agentky Starlingové, jež dodnes zůstává jednou z průlomových ženských hrdinek na poli filmu, ale především na malém prostoru představí dvě postavy sériových vrahů, z nichž jedna podpírá svými skutky druhou, úplně stejně jako funguje původní paradigma vztahu Starlingové a Lectera.. Napínavé sledování, v němž se střídá, jak tradiční touha po rozluštění případu, tak i očekávání z motivace postavy Lectera, které právě Mlčení jehňátek spojuje a ve finále společně rozklíčuje.. Ve svojí době patrně absolutní vrchol kriminálních thrillerů, které zkrátka v těch devadesátkách měly jinou energii a dodnes tuhle éru zvládnou definovat. Mlčení jehňátek ale na svém kouzlu téměř nic neztrácí ani po letech a i nadále jde o dosti nepříjemnou a neobvykle poutavou honbou za vlastním uspokojením, jakému už nemůže žádné parazitující pokračování zkazit reputaci.. 90%

plakát

Smrtící nenávist 2 (2006) 

Po vzoru kultovního Kruhu je i Nenávist remakem dřívějšího japonského snímku a nevím proč se Šimizu rozhodl svoji ikonickou značku představit světu v americkém hávu, ale alespoň je pořád dobře, že u značky zůstal a nepředal ji do cizích rukou.. Problémem Nenávisti je mytologie, kterou příběh od začátku zoufale postrádá a tenhle dojem nenapravuje ani pokračování. Oproti prvnímu filmu se nevrací Sarah Michell Gellar, no nebo je lepší to tak pro vynechání traumat brát.. Ústřední figury se tak zmocňuje její mladší sestra, která se snaží proti temným silám bojovat po svém a navždy od nich odlákat svoji rodinu.. Jenže nejen, že zlý protivník v podobě duchů má mnohem méně prostoru, ale mnohem víc sází jen a pouze na přítomnost jumpscarů, které absolutně postrádají veškeré kouzlo.. Smrtící nenávist 2 nerozvíjí původní mytologii a nenavazuje na první příběh, naopak jde jen o variaci a odhadnutelnější kopii jedničky, na kterou je lepší si nechat zajít chuť. 40%

plakát

Hrozba smrti (2024) 

Původní film jsem náhodou viděl docela nedávno a i když si nemyslím, že jde o kdovíjakou zábavu nebo snad kultovku, tak plně chápu a respektuji jeho kouzlo ať jen kvůli Swayzemu, kterého znám spíše v jiných rolích, se na něj celkem dobře dívá, navíc má takový devadesátkový neučesaný drzý wibe, který tohle už postrádá.. Obecně moc nemusím remaky, ale vlastně chápu jejich vznik, pokud chtějí látku znovu předat nové generaci v jiném hávu, a přesně taková měla být i Hrozba smrti.. Kdysi skvělý Doug Liman se vrací k čistému akčnímu filmu a po řadě solidních brouzdáních v jiných žánrech je zpět tam, kde se proslavil. Jenže tahle látka je jak na něj a naneštěstí i na všechny zúčastněné příliš primitivní.. Což přesně platí i pro Jakea Gylenhaala, který jak si kdysi vybíral zajímavé projekty, tak v posledních letech jakoby si chtěl užít, vydobýt jiné postavení a leze z jednoho zaměnitelnějšího kousku do dalšího.. Jasně, tohle je fajn akční mlátička, ale absolutně nemá v dnešním světě místo a vždy můžete sáhnout po něčem starším.. Dá se to brát vůbec vážně, když tam hned od začátku Post Malone natřásá svalstvo.. Stejné jako před 35 lety a to se všemi zápory, které už nespasí ani Sam Elliot. Kdyby se aspoň z té délky poučili, ale první hodina byla vlastně jen na zvážení, zda pokračovat, a neměl jsem.. Zapomenu na to já, snad taky Jake a brzy i diváci.. 40%

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Existují filmové zážitky, které si pamatujete, dokážete si přesně vybavit, co to asi byl za den, kolik bylo hodin, s kým to bylo a jak jste se u toho cítili. A na tohle poprvé si u Charlieho malých tajemství do nejmenších detailů pamatuji, jako bych tam seděl pořád dokola.. Vedle dalších coming out of age snímků je Charlieho příběh jiný, protože on je hrdina, o kterém se v příběhu nemluví, on je postava, která se z nich pro jeho všednost vyškrtává, protože v koutě jako on stojí tucet dalších, akorát možná právě proto se Charliem tak snadno souzní. Kluk, co většinu času jen zasněně kouká a většina jeho přátel jsou mrtví (protože jde především o spisovatele).. Jenže pak jsou tu ta jeho "tajemství", a kde to vypadá, že scénář pouze klouže po povrchu, ve skutečnosti přesně hladí na správných místech. Jako bych žil jeho život, jako bych sdílel jeho pocity.. Třeba proto, že je znám... Bez jediného zaváhání perfektně odvedená sonda do duše dospívajících, která snad jednou pro vždy vyvrací glosu "však kolik ti je, jaké ty můžeš mít starosti..". Miluji, jakým způsobem dokáže tak přirozeně vyprávět o prvních láskách, o trablích ve škole a stejně je všechny téměř ignorovat. Tak snadné se v postavách zorientovat, tak přirozené s nimi trávit čas.. Dokonalá paleta emocí, která Vás umí naprosto hřejivě dojmout nebo rozesmát, jen aby Vás za rohem srazila na kolena.. Jeden z nejhezčích a nejpravdivějších filmů, jaký jsem v životě viděl. Znám Charlieho, prožil jsem jeho život, i když bych jemu i sobě někdy přál opak.. Není dne, kdy by mi neudělala radost další projížďka s Sam nebo Patrickem! 100%

plakát

Americká krása (1999) 

Možná nejlepší celovečerní debut všech dob, to je Americká krása od Same Mendese. Musel to být paradoxně právě britský režisér, který natočí film o plytkosti amerického snu a nahlédne do nedokonalosti lidství prostřednictvím všední tamní rodiny.. Co je Americká krása je to komedie, tragédie? Ne, je to drama ve své původní podstatě jakou vnímalo divadlo od jakživa, a na téhle paradoxní nuanci soustavně klouže a neustále osciluje mezi absolutním dnem a vrcholem.. Příběh rodiny Burnhamových, kteří definují rozpad vlastní identity a jednou pro vždy mění svůj status quo. A co prvně začíná jako přehlídka snobů a nedokonalostí, mění postupně scénář v absolutní vytlačení superega a vypuštění sebe samotného.. Nejlegendárnější Kevin Spacey coby Lester Burnham si tady kupuje nesmrtelnost a svou postavou je skoro ideálem, jakého by chtěl člověk dosáhnout. Vše začíná idylou, v níž všichni ústřední hrdinové příběhu, tedy dvě rodiny Burnhamů a Fittsů, každá úplně odlišná, ale v zájmu zachování si společenské odměřenosti úplně stejně podřízena všeobecnému očekávání za cenu potlačení svých unikátních osobností.. Jenže, co když jednoho dne už se prostě rozhodnete, že už Vás to sere a s touhle hrou jednou na dobro skončíte! Od začátku do konce poutavá metamorfóza titulních hrdinů, kterou divák bude milovat už jen proto, že vidí svého závistivého souseda padnout.. Absolutní zasněná nádhera, která díky satirickému náhledu na životní osudy dokonale balancuje mezi melancholií a radostí, že už je asi jedno, co je co. Lidi se mají smát na pohřbu, vztekat se na svatbě a na okolí se vykašlat!.. Americká krása je nádherný film zahalený zasněnou rouškou paradoxu, jaký je radost vidět znovu a znovu.. P.S. Není nic víc osvobozujícího, než když si uvědomíte, že 1 a -1 se liší jen v té pomlčce.. 100%

plakát

Smrtihlav (1998) 

Není naivní věřit, že dodá Alex Proyas i průměrným scénáristům trošku toho šmrcnu a bude z toho další pecka. Režisér vynikajícího adaptace Asimovovy povídky Já, robot a kultovní gotické revenge story Vrána ve Smrtihlavovi opět zvládá v čem je nejlepší, totiž budování atmosféry a světa. V tomhle ohledu se i na Smrtihlava s radostí dívá.. Tmavý, chladnokrevný svět, ve kterém se probouzí hlavní hrdina John a zjišťuje, že si nepamatuje kdo je, ani co tady dělá. Akorát, že cesta za zodpovězením těchto otázek bude poněkud složitější, jelikož po něm jde zákon, který si myslí, že je to masový vrah. Copak může mít někdo takový pech.. Pomalu do sebe zapadající skládačka, jaká má možnost vyběhnout s divákem a nutit ho pochybovat o všem, co vidí. Akorát, že dost těžko strhává svým tempem a vyloženě neodměňuje diváka, naopak z něj ve finálním rozuzlení opět dělá trošku hlupáka.. 60%

plakát

S tebou nikdy (2023) 

Vedle velkých značek a filmů za stovky milionů jakoby reklamní kampaň S tebou nikdy loni dokázala jako jediná konkurovat. A po delší době dorazila ve valentýnském období komedie, na kterou se chodilo.. Will Gluck se konečně rozloučil s Králíčkem Petrem a vrátil se zpět k láskyplnému žánru, když on má na co navazovat jako tvůrce jedné z nejlepších romcomů Kamarád taky rád, jen aby se pokusil přijít s podobnou kultovní záležitostí.. A je tedy S tebou nikdy skutečnou konkurencí svému předchůdci a odlišuje se od pásové výroby streamovacích platforem? Záleží.. Ústřední dvojice Bea a Ben v podání Glenna Powell a současné hvězdičky Sydney Sweeney je vlastně celkem fajn, i když výjimečně vítězí mužská síla.. A Glenn Powell konečně navazuje na umetenou cestičku druhým Top Gunem a možná nachází svoje uplatnění ve filmové branži. Zatímco pořád víc a víc angažovaná Sydney Sweeney, pro níž bude tenhle rok kritický, aby dokázala, zda má kromě neobvyklých kukadel i něco k herectví, ale zatím mám čím dál větší pocit, že je na nejlepší cestě kamsi do porno-průmyslu.. Několikátá variace na hru Williama Shakespearea Mnoho povyku pro nic, která v tomhle beach stylu pomalu usychá na slunci a pro diváka nejde o žádné žánrové osvěžení. Ale vzhledem k očekávání od žánru jako takového, jde o více než zdatnou konkurenci streamovacím službám, když přece jen tohle má nějakou snahu o zlepšení nálady a v závěrečné kompilaci jsem se snad i usmál.. Už ale asi opravdu nikdy (víc).. 55%