charles3

O tomto filmu jsem se poprvé s úžasem dozvěděl prostřednictvím zajímavostí u mayovky Old Shatterhand. Jedním z jeho zvažovaných režisérů totiž měl být právě tento slovensko-izraelsko-německý tvůrce. Snímek samotný mě dost překvapil a upoutal už od úvodních titulků. Při sledování krásně vyčištěného obrazu mi vůbec nepřišlo, že je natočený před téměř 55 lety. Vizuál je naprosto současný a ústřední melodii už asi nikdy nezapomenu.

O MM už toho bylo natočeno relativně hodně, a to jak hraných filmů (pro kina i televizních), tak dokumentů. Tento počin je možná ze všech nejambicióznější a nejodvážnější, ale také nejnudnější a divácky nejméně vstřícný. De Arnas je výborná, ale z děje, střihu i kamery jsem na rozpacích. Obraz se neustále a bez zjevné logiky mění z barevného na černobílý a zpět, přičemž se neustále a opět bez zjevné logiky mění i obrazový formát - z akademického (4:3) na Flat (16:9) i na Scope (1:2,35) a zpět - a to často během jedné scény a v jednom případě dokonce i během jednoho záběru. Jako promítač jsem toto snášel dost těžce. Děj, jednotlivé scény i dialogy jsou až neuvěřitelně natahované, což nepřipraveného diváka začne brzo iritovat. Shodou okolností jsem si před Blondýnkou pouštěl (divácky podobně náročný) Sladký čas Kalimagdory a ten mě zaujal mnohem více.

Zřejmě vůbec nejlepší komedie "četnického" režiséra Jeana Giraulta. Současně nádherná role na závěr Gabinovy kariéry, přičemž Brialy mu zde více než zdatně sekunduje a herecky jej dokonce překonává. Tento film mám rád už od dětství a jeho prvního uvedení v čs. kinech (1979). A bavím se u něj pokaždé stejně. K (i zde) často uváděným hláškám z tohoto filmu přidávám další: -"Spal jsi s ní?" - "Nesmíte si plést zvířecí vášeň s něžnou duchovní láskou, do p**ele!"

Vydařená komedie, která mi námětem, stylem a částečně i hereckým obsazením připomněla mé oblíbené romantické komedie Svatba mého nejlepšího přítele a Mamma Mia! (1 i 2). Takovýto film včetně obou hereckých hvězd v hlavních rolích už tu mnoho let chyběl. Tleskám!

Na klasiky a kultovní filmy se (ohledně jejich pokračování, prequelů či remaků) prostě nesahá. To se týká nejen Barbara Conana, Souboje Titánů, Bodu zlomu, The Omen atd., ale také Fondatova téměř 50 let starého originálu, který baví dodnes. Nicméně... Neznat jej, dal bych tomuto nejspíš 3 a možná i 4 hvězdy jak za námět, tak za jeho zpracování. Se znalostí je to samozřejmě o dost horší. Nejde ani o remake (navzdory pár téměř přesně okopírovaným scénám) ani o pokračování, spíše o jakýsi moderní variaci pro ty, kteří o originálu nikdy neslyšeli a k filmům starším než vlastní věk chovají odpor. K hercům: Pesce docela dobrý, Roja mě celou dobu iritoval, mafián a jeho syn obstojní a šéf jejich goril jaksi podivný, ten by se hodil spíš do jiného filmu. K formě: solidní širokoúhlá kamera s občas pěknými záběry. Děj chvílemi prezentovaný jako comics. Nechyběly ani obě původní písně; na De Angelisových hit Dun Buggy dojde až v poslední čtvrtině, přičemž se během závěrečných titulků dočkáme i jeho nijak moc vydařené moderní předělávky. Zarazila mě také mezititulková scéna - "příslib" možného pokračování mě upřímně vystrašil. Sestřih nepovedených záběrů během titulků byl už celkem zbytečný. Poměrně nesourodě působily četné odkazy na jiné filmy: Leoneho westerny (včetně variace na Morriconeho), 300: Bitvu u Thermopyl, Coppolovu Apokalypsu, comicsové filmy, gangsterská dramata i lupičské komedie. Celkově lze doporučit pouze mladším divákům neznalým originálu jakožto reklamu na něj.

U mě zatím nejlepší film od DC, včetně Donnerových Supermanů a Nolanových Batmanů. Nejpropracovanější scénář, nejlepší klaďas, nejodpornější (opravdu hnusný) záporák, různé zvraty a překvápka, nečekané emoce, vychytané hlášky, narážky a odkazy. Zásadně vylepšuje (a v podstatě zachraňuje) načatou sérii s Ligou spravedlnosti - věčná škoda, že to málokdo uzná jako její regulérní sequel... Každopádně si tento film užijí víc dospělí, přičemž dětský doprovod si jistě také přijde na své...

Tento film je těžké hodnotit. Dívá se na něj hezky, působí pozitivně a skutečně evokuje myšlenku, proč u nás pro jednou skutečně nezkusit zvolit na Hrad ženu. Na druhou stranu jde o nepříliš soudržný žánrový mix, zahrnující pohádku, love story, komedii, melodrama, politickou satiru, předvolební agitku a v neposlední řadě i čistokrevnou sci-fi :-) Lze rozpoznat inspiraci hned několika známými filmy od Prázdnin v Římě a Popelky přes Notting Hill po (např.) Princ a já (s prohozením obou rolí) nebo i tuzemské Tajemství staré bambitky 2, zde dokonce s Vetchým ve velmi podobné roli i situaci. Interakce Vetchého a Geislerové už tu ostatně také byla, viz Nevinnost a podobně laděné Pohádky pro Emu (od stejného režiséra). Vznikl tak v podstatě další klon posledně jmenovaného filmu. Zápletka i děj jsou často naivní, nelogické a nevěrohodné. Více prostoru si určitě zasloužili Kubařová, Loj a hlavně Fridrich, který si mě získal předchozím počinem Kurz manželské touhy, ovšem zde zůstal trestuhodně nevyužitý. Závěrečná titulková píseň od Chinaski by byla super, kdyby jí ovšem nebyl zakončený také o něco dříve uvedený celovečerní dokument (Chinaski: Každej ví kulový). Po třetím shlédnutí mi už dost vadily tři věci: 1. Prezidentka se opakovaně vytrácí z Hradu, v nočních i denních (navzdory nabitému programu) hodinách, a nikdo si toho nevšimne, nikdo ji nepostrádá, neshání, žádná z kontrol a stráží ji nezadrží ani nepozná. 2. Vetchého syn na plese (spolu s prezidentčinou dcerou) zrakem marně hledá svého otce a nevidí jej, ačkoliv ten stojí sotva 5 metrů od nich, právě tím směrem, kterým se dívají, aniž by byl kdokoliv další mezi nimi. 3. Stejně tak o pár minut později Geislerová na jinak liduprázdné noční ulici (nádvoří, náměstí?) nevidí Vetchého, ačkoliv ten stojí sotva 10 kroků od ní a dokonce přímo v jejím zorném poli. O tom, že noční ulice v podhradí jsou pro účely scén s AG a OV vždy zcela vylidněné, krásně nasvícené a ukázkově čisté, už raději nemluvím. 50 % a jen se skřípěním zubů zaokrouhluji nahoru kvůli nápadu té předvolební agitky :-)

Zábavná směs Pomády, Neslušného návrhu, Ricchi e poveri a italského humoru se spoustou typických hlášek. Laura Torrisi se zdá být zdatnou nástupkyní Ornelly Mutti, stejně jako jeden z vedlejších herců italským klonem Rhyse Ifanse. Několikrát jsem se musel smát nahlas. Mít to lépe vygradovaný konec (např. mi tam chyběla pointa linie s knězem), jdu i do plného hodnocení. Takto 88 %.

Snímek působící autenticky a věrohodně. Nevadilo mi, že nešlo identifikovat reálné předobrazy hlavních postav. Z herců hráli výborně hlavně Geislerová, Bača a Stránský.

Velmi podařené! Vtipné, akční i dojemné, odkazově-parafrázující (Kill Bill, Tygr a drak, Kung fu panda, 2001: Vesmírná odyssea) i comicsově padoušské. Místy sedmdesátkovější než sedmdesátky, místy sanfranciscovější než San Francisco a místy čínštější než Čína. Za mě lepší něž Mimoni 1 a Padouch 3 dohromady. Kdy bude trojka? :-)