claudel

Film, který Vám musí sednout a musíte přistoupit na to, že se budete smát, plakat, dojímat i rozčilovat, ale stejně budete mít příjemný pocit, že jste viděli výborný film. Souhlasím s názorem, že herecké osazenstvo je nesmírně sympatické a hlavní záporák von Bulow přesvědčivý. Anna Maria Snaživá má neskutečně modré oči, kdyby je Saliya mohl vidět, zbláznil by se do ní ještě víc.

Výborné, výborné, výborné, jedno z nejpříjemnějších překvapení tohoto roku. Možná bych to žánrově označil za pořádný psychothriller, ale to je pouze detail. Atmosféra skvěle vygradovaná, pointa lahůdková a konec více než uspokojivý. Pořádný palec nahoru.

Francouzi se opět zaskvěli a takhle natočit dojemný i zábavný film umí natočit pouze oni. Dokážu si představit, co by s tímhle námětem a scénářem provedla americká produkce. Omar Sy si ve Francii zajistil díky Nedotknutelným přednostní místo ve filmech podobného ražení, všichni ostatní jej dobře doplňují a křehká a éterická Clémence Poésy se pro jednou pěkně vybarvila. Po delší době opět kvalitní film, v případě francouzské produkce je to z valné většiny sázka na jistotu.

Další velmi pěkný film Bohdana Slámy o obyčejných lidech a jejich strastech. Hlavní role nemohl pan režisér zvolit lépe a ve vedlejších rolích doslova excelují Neužil, Daniel a Vilhelmová. Možná je k zamyšlení, zda byla nutná jedna odvážná scéna lidí v pokročilejším věku, ale celkový dojem to nijak nesnižuje. Slušný zástupce letošní české kinematografie a aspirant na některé, zejména herecké ceny.

"I fucking love Berlin". Pod tuhle větu bych se kdykoli a kdekoli podepsal. A Berlín v tomhle filmu hraje jednu ze stěžejních rolí, již dlouho mě fascinuje tragická rozpolcenost německé metropole, která je cítit na každém kroku a stává se tak vděčnou kulisou pro příběhy literární a filmové. Připomínku mám v podstatě jen jednu, leč zásadní - všechny nejlepší a nejzajímavější scény jsou zachyceny či nastíněny v ukázkách, které jsem viděl nesčetněkrát ještě předtím, než jsem snímek zhlédl. Tím ale výčet mých připomínek končí, konečně jsem se po dlouhé době bavil, Charlize ta role sedla jako Keeanovi v Johnu Wickovi, možná byl příběh trochu zbytečně komplikovaný, ale konec mě potěšil. A soundtracku se bavit ani nemusíme, i když osmdesátky podle mě devadesátkám nesahají po kotníky ve filmu fungovaly některé pecky na výbornou.

Děti moje jsem si poprvé pustil před dvěma lety a už se k nim až do dneška nevrátil. Tehdy mě příběh nechytl, dnes to říci nemohu. Připadá mi, že je to film, který se divákovi buď do nálady trefí nebo ne. A jelikož já jsem velký příznivec hořkosladkých filmů a la život sám o sobě, tak jsem spokojený. Clooney hraje výborně a pro Shailene Woodley mám slabost v čemkoli a jakkoli. Hezký snímek.

Seriál jsem si oblíbil, přestože mě jak v první, tak v druhé sérii štvala častá monotónnost - některé díly byly ve stylu - dramatický úvod, řešíme jedno z Janiných tetování, jedeme do akce, akce dopadne úspěšně/neúspěšně/napůl, krátký oddech vycpávkovou scénou, dramatický závěr/zvrat/napínavá scéna/navnadění na další díl. Naštěstí se vývojem v ději podařilo monotónnost odstranit nebo zavést inovaci. Za pozitivní považuji větší prostor pro postavu Romana, naopak za zcela zbytečnou považuji dějovou linku s agentem Readem. Zpočátku mi neseděla ani Nas, ale časem jsem si na ni a její pěknou angličtinu zvyknul. Posledních pět druhé série bylo podle mě dotočeno podle oznámení, že se bude pokračovat třetí sérií. A těch tetování má Jane od hlavy k patě, takže se dá natočit ještě několik sérií :-)

Ztřeštěná a poměrně roztomilá komedie o smutné době, u níž jsem se párkrát od srdce zasmál. Můj oblíbený Hádek mě opět nezklamal a protekčního hajzlíka zase zahrál naprosto skvěle, Budař ve vtipné vedlejší roli taktéž perlí. Česko-finským koprodukcím se docela daří, vedle Klaunů jde o další výsledek úspěšné spolupráce, nebránil bych se dalším společným počinům.

Mám pocit, jako by hrál Jack Nicholson sám sebe, tudíž pro něj nemuselo být tak těžké předvést tak senzační výkon, jakého jsme svědky. Nechci tím ale vůbec jeho herecké umění snižovat, protože především ve výstupech s Ann Margret mrazí a bolí na duši každého trochu jen citlivějšího člověka. Miku Nicholsovi se podařilo natočit velmi zdařilé drama o věčném hledání ideálu lásky, krásy, vnitřního štěstí a harmonie ve vztahu. Existuje ale něco takového nebo jde o "modrého ptáka" ?...

S notnou dávkou nostalgie jsem zavzpomínal na devadesátá léta a kultovní filmy, které v té době vznikly. Nemohl jsem opomenout druhý díl Terminátora a uvědomil jsem si, že jsem vlastně neviděl další pokračování s opěvovanou Kristannou Loken. Tak jsem se na třetí díl hned vrhl a dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Akční zábava, úsměvné Arnoldovy hlášky, nějaké to překvapení a celkově se dívá dobře na film, když hlavního padoucha hraje norská modelka. Čtvrtý díl jsem viděl a jednou stačilo, takže skočím na pětku, která ale moc slavně nedopadla. Nechám se překvapit.