Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (162)

plakát

Sophiina volba (1982) 

A další film z maturitního seznamu! Velice doporučuji. Silná psychologie, silné téma a silné momenty. Hořké kafe na druhou.

plakát

Ostře sledované vlaky (1966) 

Tady každý hodnotí tento film nadprůměrně, přitom mě to vůbec nenadchlo. Po technické stránce je to dobře zpracovaný film, ale co se týče děje, mno... Tahle Hrabalovina mě nenadchla. Vím co se film snaží říct, ale zkrátka ne. Není to ono. Tři hvězdičky. Jedna za techniku, druhá za hezkou holku, a třetí za Brodskýho. Ten mi tam nevím proč dost seděl.

plakát

Obsluhoval jsem anglického krále (2006) 

Další film z mého maturitního seznamu. Jeho deskripce? PROVOKACE. Naprosto nádherná, všivá a originální provokace ze všech úhlů, kterými provokovat lze. Můj první Menzelův titul od Hrabala byly Postřižiny. Bavily mě, ale nedá se říct, že by jakkoliv provokovaly. Není to aura tohoto díla. Postřižiny sou roztomilé, přátelské dílo pro rodinku k večeři. Ale tohle? Bravurní, podlé, cynické, dekadentní a temperamentní. Hlavní postavička vyjebává se společností velice, velice ráda. Takový Švejk, co nedělá idiota a riskuje rád. Nekoukejte na to, pokud nechápete provokace. Nebude se vám to líbit.

plakát

Lolita (1997) 

Velice, velice lahodný výtvor. Tento film jsem si vybral spolu s dalšími do maturitního seznamu literárních děl. Sem téměř přesvědčen, že by na něj přišla řada i kdyby v tom seznamu nebyl, ale takhle je to ještě větší nadšení. Základní tématický koncept tohoto díla jsem si zjistil již před jeho zhlédnutím. Nenapadlo by mě ale to, jak záživné to bude. Film pro mě je doslova přímá dálnice do hlubin psychologie, a to konkrétně pedofilní psychologie. Nejedná se ovšem o moderní druh pedofila, který znásilňuje děti ve křovinách města, nýbrž o doslovného pedofila. Takového, jaký odpovídá původní definici významu tohoto označení. Pokud si tento film u maturitní zkoušky vylosuji, budu velmi nadšen. Je to silné hořké kafe, ale dost důležité, aby se vypilo.

plakát

V/H/S/99 (2022) 

A tímto (prozatím nejnovějším) dílem u mě série V/H/S klesla naprosto. Žebříčková hodnota trapnosti vzrostla o něco více a pokud se vydá další díl, budu velmi skeptický, než se na něj podívám. Jediné, co zde stálo za dvě hvězdičky, byly efekty (ty sou zkrátka nejsilnější stránkou budgetu) a jeden příběh, a to ten s dětskou TV show. To mě bavilo, ta snaha o děsivou maminkovskou odvetu. Jinak sem zklamán ještě více než dílem 94. Doufám, že série V/H/S mi ještě tento dojem napraví a vznikne něco dalšího, a tentokrát fenomenálního.

plakát

V/H/S/94 (2021) 

Byl jsem velice natěšený, a mé natěšení nebylo tímto dílem příliš ukojeno. Příběhy samotné jsou takové klišé, které už se opakovalo spoustakrát, a série V/H/S tímto dílem ztrácí svou autenticitu. Tento fakt ovšem ihned neznamená, že sem se příjemně nepobavil. U dvou příběhů skutečně ano. Příběh s pohřbem mladíka v rakvi a Ratman byly opravdu slušné kousky. U prvního jsem víceméně čekal již od jeho začátku, jaká podívaná přijde, nicméně efekty a grády to mělo, a byl jsem potěšen. U toho druhého jsem nečekal skoro nic tak, jak to následně vypadalo, a proto Ratmana označuji za mou nejoblíbenější část. Celkově tři hvězdičky. Jednu za efekty a dvě za ty dva příběhy, které mě potěšily. Jinak tímto dílem u mě V/H/S kleslo a stále s nostalgií vzpomínám na den, kdy jsem poprvé v pubertě stáhl první díl, který mi naprosto otevřel a do detailu definoval mou hororovou cestu.

plakát

Kytice (2000) 

Velice slušná podívaná. Když člověk Kytici čte, sice mu to může připadat strašidelné, ale jedná se o tak staré dílo, že z perspektivy moderního čtenáře to nemusí vždy dopadnout úspěšně, a čtenář může knihu dočíst otráven tím, že to bylo "takový nudný". Já osobně považuji tento film za nezbytnou adaptaci, která vizualizuje to, co si nepříliš schopný divák vizualizovat sám nedovede. A tím vytváří z hororu horor, který ocení i mladý divák.

plakát

Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983) 

POZOR, OBSAHUJE SPOILERY   Podivný to film, velice podivný. Podivný ne jeho charakterem, ale jeho záměrem. Paní Chytilová se mi již několikrát po sobě ukázala jako bezkonkurenční česká režisérka. Zde ovšem plní roli spíše děsivého sociopata s kamerou, který se rozhodl zdokumentovat člověka a lidi, kterých se tak moc bojí. A prostřednictvím kamery se ho rázem bojí trochu méně. Film má totiž nutnou snahu k vyzobrazování negativních stránek člověčí povahy jak o samotě, tak mezi lidmi – ovšem rozhodl se to zobrazit opravdu nevšední metodou, poněkud symbolistickou a silně moderně dekadentní.   Film nás nejprve seznamuje s Faunem – dle mého názoru “starým mladým” proutníkem, kterému masturbace nestačí a má mysl přírodně zvrácenou tak, že musí lovit jednu nevinnou ženu za druhou, aby jeho pud ukojil. Při těchto vycházkách je doprovázen jeho filosofickými myšlenkami o věku, prostředí, lidech, ženách… a také silně impresionistickými barvami města a objekty v něm. Faun má vuči lidem, kteří jsou v něčem lepší, než on. Je to přírodní exemplář sebestředného, vypočítavého muže, který je zkrátka a prostě “dobrý”. Vidí sebe jen a pouze tímto uhlem. S lidmi si chce hrát, chce zneužívat jejich pozic, či povah. Je rád ovlivnitelný. Samotnou mentální stavbou se Faun dá přirovnat k chodícímu symbdeku, tj. Dokonalému ztvárnění symbolistické dekadence v osobě. Fyzicky a psychicky. Dekadentním projevem Fauna je jeho celkový postoj ke společnosti žen a postoj k sobě samému. Je jiný. Mimořádně barvitý, provokativní, osobnostní. Symbolismus se s jeho postojem přímo protíná a spojuje velmi originální cestou jeho osobnost s jeho okolím a naopak. To převádí do trhaných záběrů plných objektů a přirody. Jsou to nahodilé symboly vyjadřující aktuální náladu postavy, či povahu prostředí, nebo klimatu, ve kterém se postava aktuálně nachází. Často mi ovšem odráží zejména jeho pocit z prostředí a místa, ve kterém je. Faun velmi inteznivně přemýšlí o sobě, o svém věku, o době, ve které žije. Velmi také přemýšlí o svém okolí. Ve své práci není příliš komfortní, zejména protože mu jaksi vadí jeho nadřízená. Svuj život vnímá sám jako určitou hru, ve které je třeba obstát. Citát: “To by bylo, abych se dneska nezamiloval..’ hovoří za celou tuto podstatu. Sám sebe rád vnímá jako zcela uspěšného, bezchybného človíčka štěstěny, co vším snadno proleze. A to se mu také jaksi daří. Faun má velmi negativní postoj k jisté paní domácí v domě, kde bydlí. Vadí mu fakt, že se jedná o starší osobu, která ráda zjišťuje a předává informace. Nepřeje si, aby se o něm příliě vědělo, zejména ne o jeho “získávání” mladých slečen. Faun je ovšem obklopen pár ženami, které by o něj samy stály. Jeho sekretářka, či nadřízená na velmi vysoké papalášské pozici PZO. Ani po jedné z nich však nestojí, poněvadž jsou v jeho věku. To nechce. Zároveň nevyhledává ženy, které samy jeví zájem o něj. Faun je vybíravý. Má rád krásu, ale nejen tak ledajakou. Chce tajemnou, nevšední krásu – chce to, co se silně vymezuje davu. Což v socialistické společnosti existuje poněkud méně, než se zdá. Faun hledá zajíčky – mladé, nezkušené slečny. Jako zásadní zápletku vnímám z mého subjektivního názoru Faunovo seznámení s mladou “hippie” dívkou, která mu otevře zcela jiný, nový pohled na osobu jeho věku od osoby jejího. Konec filmu je tuze nádherný – takový, jaký jsem si ho představoval. Faun naráží na samotného sebe z pohledu druhé osoby – na to, co mu chybělo. Naráží na svou neustálou zaslepenost slečnami a jednou pomyslnou sférou. Vypětí situace pod vlivem alkoholu v bytě jeho bývalé sekretářky vyústí v setkání se smrtí, a to s personifikovanou smrtí. Těsně před Faunovým odchodem [zda k němu dojde, či ne, není ve filmu přesně známo] náš představitel tuze marně vzlyká nad tím, jak zpackal své živoření. Dekadent si uvědomuje, že byl svou dekadencí tolik zaslepen, že mu nezbyl kousek selského rozumu k dělání nečeho rozumnějšího, než toho, co právě dělal. Ocitáme se na prahu jeho mysli, na samotném okraji. Otevřená téze konce mi upoutala myšlenku co, jak, kdy, kde a proč. Film hodnotím sečtením všech kladných bodů oproti záporným kolem 70 procent, čili nadprůměr. Tři hvězdičky.

plakát

Home Movie (2008) 

Filmů jako je tenhle vzniklo set sakra málo. A také si troufám tvrdit, že další už nevznikne.. Pohled do HOOODNĚ děsivé rodinky moderního Křesťana a naivně namyšlené psycholožky, kteří spolu mají dvě introvertní, FAKT ne moc normálně vypadající a chovající se děcka, co se narodila o Halloween. Ve filmu pomalu začnete zjišťovat, že s těmahle děckama fakt neni něco v pohodě... A dojde i na nejhorší, nebojte :].