Lex.San

Opravdu to byla Kazoku Game! Už od prvního tahu, který sensei udělal bylo jasné, kdo drží taktovku a udává tempo. Ale i tak spletitost jednotlivých tahů, natož pak celé hry, byla překvapivá. I když ruku na srdce, každý divák po absolvování všech senseiových lekcí musel čekat nějakou tu botu. Ohledně postav mi více sedl starší z bratrů, který byl více senseiovým oponentem. Mladší z nich, po tvrdším rozjezdu hrál svému doučujícímu více na ruku. K rodičům jsem si hledal cestu delší dobu, ale i tak mě ke konci zajímal i jejich příběh. Hudba mi díky své pronikavosti ještě teď zní v uších. Samosebou nemohla chybět píseň od Arashi, která sice svým refrémem byla chytlavá, ale jinak sice neurazila, ale znám od nich lepší kousky. Sečteno a podtrženo, za mou osobu jsou to 4*. A to kvůli poslednímu dílu, čekal jsem totiž temnější závěr. Ale to je jen moje chyba. Poslední dobou jsem nějako přesedlal s doramou na těžší kousky. Možná bych si měl teď pro změnu zkusit nějakou komedii. (Mini spoiler: Vždy mě překvapí a celkem i zarazí, jak lehce dokáží postavy nejen v tomto příběhu, ale celkově v doramě, někomu říct, ať si klidně umře.) (8/10)

Kasuka na Kanojo není špatné dorama, jen mu chybí to něco, co by ho vytáhlo z průměrnosti. Téma jak třídní učitel vyřeší problémy celé třídy a všichni pak kráčí vstříc zářivé budoucnosti je velmi oblíbeným motivem. Osobně jsem již viděl lepší ale i horší zpracování. A i když tahle dorama spojila dohromady školní tématiku s odlehčenou duchařinou, nic extra z toho nevzešlo. Na druhou stranu díky celkem sympatickým postavám učitelů a ne moc otravným a ukřivděným/utrápeným či jinak deprimovaným dětičkám je z toho příběh na klidné zhlídnutí. Dávám 3*. (6/10)

Jedním slovem – romantika. Pomalu a jemně plynoucí příběh se vším, co k tomu patří. Máme možnost sledovat rodící se vztah od jeho počátku, kdy ani nezamýšlel na to být vůbec něčím, přes šťastné chvíle, ale i ty méně šťastné, které mu nakonec dodaly sílu dojít až k něčemu víc. Body navíc lze připočíst za hlavní i vedlejší postavy, za hudbu, která celý film provází, i za příjemné říční prostředí. Mini spoiler – nelíbí se mi jméno, které vybrali to, pod kterým Rika debutovala. U hodnocení jsem dost váhal, ale tentokrát budu zaokrouhlovat dolů, tudíž hodně silné 3* a doporučení ke zhlédnutí pro všechny, kdo se rádi podívají na opravdu zdařilou japonskou romantiku. (7/10)

Pamatujete na Strážce vesmíru a jejich morfujeme? Tak to byla první věc, která mi v prvních minutách Kamen Ridera vytanula na mysli. A upřímně, zprvu jsem myslel, že to nedám. Dopantí kostýmy byly silným šálkem kávy. Ale na doramu mě natáhlo video z youtubu a já byl zvědavý na ústřední dvojici. A tak jsem pokračoval ve sledování. A chytlo mě to. Philip a Shotaro měli mezi sebou tu správnou chemii a jejich šéfka byla tou třetí do party. Později se k nim přidal ještě Terui Ryu a i ten mezi ně perfektně zapadl. Příběh mi tak rychle ubíhal, že jsem si ani neuvědomil, že už mi ani ti Dopanti tak nevadí, a že i ty souboje dávám bez újmy na zdraví. Nikdy by mě nenapadlo, že dokážu zhlédnout 49 dílů (byť krátkých) za týden. A musím říct, že mi bude Kamen Rider W chybět. Ještě se chystám na rozšiřující filmy, abych si ještě trochu užil tu atmosféru. Kamen Rider W tak ode mě dostává nečekané 4*. Opravdu mě to bavilo ;) (9/10)

Na film jsem kouknul jen kvůli příběhu Kamen Ridera W, Decade mě moc neoslovil. Z toho důvodu jsem si tak užil spíše první půlku filmu, která dovysvětlila jisté okolnosti hlavního příběhu a vyplnila bílá místa. (Např. odkud vzal Philip svoje jméno, proč se Shotaro viní ze smrti svého šéfa, jak se Aki-chan postaví ke smrti svého otce apod.) V pasážích s Decadem jsem se nudil a konečná bitva mi pak přišla trochu jalová. Upřímně mi tam těch x Kamen Riderů přišlo už moc a ve výsledku tam byli i zbyteční. Shrnuto a podtrženo - tohle mi jako materiál na film moc nepřišlo a tak dávám 3*. Kdyby tam byli jen Philip a Shotaro, tak bez váhání hodnocení zvedám na 4*. Takhle to bylo pro mě jisté zklamání a doufám, že druhý film s mojí oblíbenou dvojicí bude lepší. (6/10)

Kamen Rider Double Forever: A to Z/The Gaia Memories of Fate byl skvělou tečkou za celým seriálem (a to i když se pohybujeme časově před koncem příběhu). Film měl vše, co se mi na seriálu líbilo (vztah Philipa a Shotaroa, trochu těch emocí, schopného záporáka a hardboiled/ half-boiled styl). K tomu všemu i souboje byly daleko lépe vizuálně provedené. V mých očích se Kamen Rider W rozloučil ve velkém – 4* (8/10)

Speciál i přes časovou mezeru pokračuje tam, kde seriál skončil. A to jak příběhem, tak i způsobem řešení případu, ale i jeho kvalitou. Díky tomu divák dostává ještě jeden případ k vyřešení, ale dozvíme se, jak to vlastně s Enomotem dopadlo. U mě spokojenost a proto hodnotím stejně, jako doramu - 4* (8/10)

Překvapivě dobré! Nějak se poslední dobou vezu na detektivní vlně a byl jsem hodně zvědav, jak si Leader povede v roli milovníka zámků. Zatím jsem ho totiž měl možnost po herecké stránce vidět jen v Saigo no Yakusoku. A dorama mi sedlo. Jednotlivé případy byly zajímavé, spíše v nich šlo o to, co se za zavřenými dveřmi stalo, než o to, kdo to udělal (protože možných pachatelů bylo vždy jen opravdu velmi málo). Příběhy byly celkem ze života a motivy lidské (v porovnání se Subetega F ni Naru nebe a dudy). Enomoto byl profesionál každým coulem a nic více než zámky, a jak je otevřít, ho nezajímalo. Proto jeho interakce s ostatními lidmi byla velice zajímavá a občasné záblesky jeho zájmu o něco jiné než o kovové neživé věci byla úsměvná. Aoto byla tou, která do případů vnášela lidskou stránku věci, ale s povděkem kvituji, že to nebyla ani otravná, ani slzící, brečící, ukňouraná a slabá hrdinka. Naopak dokázala ukormidlovat jak Enomota, aby jim pomohl s případem, tak svého šéfa, aby ho do každého případu uvrtala. A Serizawa byl velice schopný právník a šéf, který nedokázal odolat krásné ženě a možnosti trochu si ve společnosti vylepšit svoji image. Každý z nich měl něco do sebe a sedli mi všichni. Openingová hudba mi trochu připomínala motiv Jamese Bonda :) a nesměl chybět ending v podání Arashi (Face Down patří mezi mé oblíbené, takže v mém případě spokojenost). Mé hodnocení bude asi trochu nadhodnocené, ale díky konci příběhu dávám bod navíc. Tudíž ode mě má tohle dorama 4* a já jdu zkouknout speciál ;) (8/10)

Klasická středoškolská romantika s docela kvalitními postavami a s malým fantasy prvkem jako bonus. Morální dilemata jsou zde podána uvěřitelně a nakonec i trochu vtipně. Mrzí mě jen dvě věci. První – malé využití hrdinčini superschopnosti – a druhou věcí je konec. Tvůrci si mohli vybrat ze dvou možností a zvolili tu třetí, nejvíce rozpačitou – 3* (6/10)

Podprůměrná „detektivní“ podívaná, která se naštěstí nebere nijak vážně. S plejádou klasicky střelených postav a přehnané mimiky se hodí jen jako kulisa k další vykonávané činnosti. Nic jsem od toho nečekal a nic extra jsem taky nedostal – 2* (4/10)