Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (9)

plakát

Na střeše (2019) 

Škoda několika načatých dějových linek které postupně vyšuměly do ztracena (vztah k sousedce, kom. minulost, Song vz. policejní zátah v pěstírně). A také některých méně uvěřitelných (naivních), či moc zrychlených dějových zvratů. I přesto všechno si myslím, že je to povedený komorní snímek.

plakát

Ženy v běhu (2019) 

Ano opravdu jsem se u toho upřímně smál a nebylo mi z projekce špatně (jako tomu bohužel u českých rádoby komedií dost často bývá). Asi nejlepší je celá dějová linka rodiny v podání Ondry Vetchého a T. Kostkové s jejich dětmi.

plakát

Učitelka (2016) 

Už už jsem si myslel jak šťastně a sladce, rozuměj tedy kýčovitě a přehnaně, tento film bude končit. Leč závěrečná scéna mě vyvedla z omylu a potvrzuje slova distributora, že šablony takovýchto lidí se najdou v jakékoliv době. Za mě velké plus za (aspoň pro mě) méně známé herce a i celý styl vyprávění dějové linky.

plakát

Narušitel (2019) 

Film bych mohl rozpitvávat a rozepisovat vše v čem je špatný, tak jako ostatní. Myslím ale že bude stačit toto: To, že Jiří Dvořák ve filmu nestárne, od roku 1964 do 1989 vypadá úplně stejně, to bych ještě překousnul. Ovšem to, že hlavní představitel, je v roce 89 třeba třicátník (maximálně) a v současnosti (tj. rok 2018) ho hraje Petr Kostka, kterému je v současnosti 80 let, je už na pováženou. A bohužel takových faux pasů je ve filmu více.

plakát

Cena za štěstí (2019) 

Tak strašně moc bizarní, kýčovitý, nesmyslný a především nereálný film jsem již dlouho neviděl. Již snad po první půlhodině sledování toho zázraku jsem chtěl opustit sál, ale ne, donutil jsem se tu snůšku abstraktních náhod a situací dokoukat do samotného konce, kde jsou vlastně všichni šťastni. Šťastni, že mají jeden druhého. A vůbec jim nevadí, že mají navzájem spolu děti, či se spolu podvádí, pak se o ty děti přou, jiné děti jim utekly z domova, ale oni je vlastně ani nehledají atd. atd. atd., prostě vše končí "happy endem". A ta jedna hvězda je za.... já ani nevím, jo asi za Plesla a to jak zahrál svoji roli.

plakát

Chvilky (2018) 

Po shlédnutí filmu a přečtení místních komentářů s nimi nejde nesouhlasit. Tedy suma sumárům výborný ironický dialogy ve filmu (především scény Anežka kontra její babička). Dále výborný herecký výkon Jenovéfy a nakonec tak trochu absence cesty úniku (nebo alespoň jejího náznaku) z depresí protkaného života.

plakát

Čertí brko (2018) 

Další důkaz o tom, že pěkný vizuál, kvalitní triky, herecké obsazení ani solidní technická stránka filmu ho nemůže spasit, pokud nemá kvalitní scénář. A tím nemám na mysli onu politickou myšlenku (která mi nijak nevadila), ale ten celý zbytek, nesmyslný děj pohádky. Když nemá čert "svoje vybavení" tak se ho nikdo nebojí, neumí čarovat? Je možné ho zabít? Asi jsem na na takové myšlenky, kór v pohádce, moc konzervativní.

plakát

Když draka bolí hlava (2018) odpad!

Když jsem na začátku letošního roku viděl film Dukátová skála (rozuměj: film pro děti), myslel jsem, že se nic tak špatného už letos neuvidím. Opak je pravdou. Od neuvěřitelně tristních animací, či příšerného "kostýmu" druhého draka, přes umělé přehrávání herců, nebo pro mě osobně odporné hudební kreace a texty písniček (viz. Noga a jeho skřet, nebo HIP - HOP od Boučka (WTF?!!)) až po Gottovu slovenštinu, která trhá za uši. Herecky, režijně a scénáristicky především, prostě vše špatně. A může mě někdo nařknout z toho, že už nejsem dítě a dětem se ten film líbí. Když jsem viděl, kolik se jich během projekce couralo na záchod a zpět, tak si to opravdu, ale opravdu nemyslím...

plakát

Po čem muži touží (2018) 

Ač zapřísáhlý odpůrce českých komedií, tak musím říct, že tento film není tak úplně debilní jako ty ostatní ze stejného žánru. Pokud tomu člověk odpustí (pro český film klasický) odporný PP a některé pitomé scény, tak se na to dá dívat. Nakonec film obsahuje i některé pasáže, kterým jsem se upřímně zasmál a necítil se při jejich sledování trapně.