wader

V případě, že bych bral jednotlivé díly jako samostatné filmy, jednalo by se o nejrealističtěší filmové zpracování druhé světové války z pohledu americké strany. Někdy se sice ztrácím v tom množství jmen vojáků, kteří se pořád na scénách střídají, doplňují a umírají, ale přesně to nám umožňuje sledovat ty úžasné životní příběhy jednotlivých postav a z tohoto důvodu si k tomuto seriálu získáte osobní vztah.Osobně je mi trochu proti srsti, že to celé produkovala příliš komerční HBO, ale musím uznat, že možná právě díky ní dosáhlo Bratrstvo takových megalomanských rozměrů a v konečném důsledku obrovské divácké podpory a popularity.

Jak já jsem se nasmál! Tak svěží překvápko, rychle odsýpající film a scéna ze Sám doma mě zabila. Toto je moje nová vánoční klasika. Miluju a děkuju.

Obsahuje řadu historických nepřesností, nebo mylných či neúplných výkladů, ale beru to jako oběť zasáhnutí mainstreamu, který má po nahozené udičce v podobě této minisérie možnost, a třeba i motivaci, dohledat si další zdroje a informace. Jako populizátor tématu to rozhodně funguje.

Super herecké výkony all-star teamu a akorátní střih ve skvěle vystižené fresce a zrcadle dnešní doby a západní společnosti. Napřed jsem to chtěl, já bláhový, minout, ale poté co jsem postřehl Verbalův komentář, kde K zemi hleď! přirovnává k Vrtěti psem krát 100, jsem neodolal, a bez dalších očekávání jsem si tu velkou parádu pustil, a nestíhal jsem zírat. Šlape to od začátku do konce, až do temné pointy. Víc takových filmů.

Zajímavé téma, krásné prostředí a celkem dobrá fimařina, plná komoušské propagandy, kdy nám musí být ukázáno, jak se hranice musela vždycky střežit proti vlastním lidem, a že jde pohraničníkům jen o zákon a spravedlnost pro všechny.

Tak jsem se na to (symbolicky) dneska prvně podíval. Dřív jsem nestál o ruskou angličtinu a brutální metody gestapa (a obojího se mi samozřejmě dostalo), ale dneska jsem se hecnul, a musím říct, že akční druhá půlka je hodně povedená, a že možná až teď, byť jsem se považoval za relativně znalého, na mě dolehla ta šílená atmosféra bitvy o kostel. Takže to uzavřu slovy: neválčete, a pěstujte kytky.

Mám smíšené pocity. Rozhodně je to skvělý film, origináně řešený a brzy se stane klasikou v povinné filmové "četbě". Vím, že to údajně byl záměr, natočit film o holokaustu bez epického dojení slz, ale možná díky tomu jsem byl vtažen do filmu a ne do astrálních sfér lítosti a soucitu. Nevím jak ty hrůzné záběry působí na "normální" lidi, ale na mě to, díky mé úchylce ve studiu WW2, nacismu a holokaustu, nepůsobilo asi nijak. Samozřejmě jsem věděl, že se dívám na totální zrůdnosti, ale případný dopad na mě byl přebit vzpomínkami na mou návštěvu Osvětimi, když mi bylo 10 let, na vyprávění babičky, která jako malá potkala na konci války SS, prapradědečka, který zemřel ve Flossenbürgu na následky pochodu smrti 2 měsíce před koncem války, a plno dalších citlivých témat mé rodiny vztahujích se k nacistické zvůli. Jisté je, že se povedlo zachytit "život" v koncentráku naprosto realisticky - a to ne každý umí, a ne každý si to dovolí natočit.

trošku chaotické, amatérské a poměrně zaujaté. Ale co je dnes objektivní, že? Rozhodně je to ale zdroj ispirace k zamyšlení a rozcestník pro zkoumání blízkovýchodního konfliktu a chování státu Izrael.

Silně atmosferické, skvělý scénář, ideální stopáž, a chvílemi opravdu dost napínavé. Možná mi k zážitku pomohla tématika, do které je děj zasazen, ale tohle si rozhodně nenechejte ujít.

Jak už bylo zmíněno, s Bratrstvem neohrožených se to nedá srovnat. BoB je technicky úplně někde jinde. Trestnému praporu chyběly peníze a možná i ambice na něco většího. Ale to vůbec nevadí. Celou dobu jsem na to koukal bez očekávání jako na průměrnou „poučnou“ zábavu. Avšak úplně poslední scéna posledního dílu mě rozplakala. Ne, že mi ukápla slza, ale opravdu jsem několik minut brečel. Ani nevím přesně proč. Ten zpěv – ten chorál. Když to znělo, jako bych slyšel ruskou duši. Všechny paradoxy a protiklady toho národa v jedné scéně, jedné písni.