Recenze (1 843)
Zpráva (2020)
Divák nepoučený knihami, které hlavní aktéři příběhu po válce napsali (Rudolf Vrba - "Utekl jsem z Osvětimi", Alfred Wetzler coby Jozef Lánik - "Co Dante neviděl") bude patrně dějem chvílemi nemálo zmaten, protože mu budou nutně scházet patřičné souvislosti. Já jakožto čtenář nejen výše zmíněných titulů, ale i další rozsáhlé literatury s touto tématikou jsem byl se zpracováním tématu víceméně spokojen - tu část příběhu "Zprávy", kterou se režisér rozhodl odvyprávět, podává vcelku věrně tak, jak jej popisují Vrba a Wetzler, včetně vyčerpávajícího útěku a tristního přijetí jejich svědectví. Škoda, že vyznění snímku nabourává závěrečná audiokoláž podbarvující titulky, v níž jsou společně bez ladu a skladu citováni Trump, Bolsonáro, Salvini, Kotleba atd., atp., zkrátka všemožní představitelé "zla", jak jej vidí tvůrci filmu - chybí snad už jen Sauron a Lord Voldemort. Všechno dohromady to nepůsobí ani tak jako varování, ale spíš jako naivní a hodně demagogická agitka...
Pohlreichův souboj restaurací (2023) (pořad)
Některé epizody a podniky mne zaujaly více (italské, americké), jiné méně, soutěžící typu "zážitkového" restauratéra, komandujícího své "gájs" a pomlouvajícího konkurenci mne příliš nenadchli. A plky "tajné agentky", která není spokojena s "welcomingem" (česky uvítáním - to by ale neznělo tak "cool", omg!) mne nejen nezajímají, ale spíš serou. Nervy drásající souboje s časem vyvolají snad jen útrpné pousmání a jednotlivé díly byly většinou sestříhány tak, že bylo už dlouho před koncem jasné, pro koho se hlavní arbitr rozhodne a koho odbyde cenou útěchy v podobě nějaké té lichotky na závěr. Ale jako reklama na IKEU a MAKRO dobrý a jsem si jist, že zdejší kulinářské experty a gurmety z velkoměst, brněnské fanoušky Komety zvláště, tento pořad vskutku "baví a zajímá".
Zákony vlka - Škodná v revíru (2023) (epizoda)
No, určitě tomu dám ještě šanci, protože Majer je sympatický chlapík a běhá tam ten vlk, ale nepřiznaná vykrádačka "Banshee" (jehož kvalit tohle zatím nedosahuje ani náhodou), přemíra kravin, celková lacinost a amatérské výkony některých herců mne pro další sledování "Zákonů vlka" nenadchly ani náhodou.
99 domovů (2014)
SPOILER! Suma sumárum skvělý film, jehož ostří ovšem otupuje poněkud klišoidní závěr - kolik takovýchto "morálních prozření" jsme už měli možnost vidět? Hlavní hrdina mi tu svým slabým žaludkem a občasnou sentimentalitou připomněl třeba takový "Wall Street". Nakolik je podobné rozuzlení reálné nechť posoudí každý sám. Jinak jsem byl ovšem nadmíru spokojen - kdo viděl nebo ještě lépe četl "Zemi nomádů", nebude okolnostmi americké hypotéční krize překvapen, ale i všem ostatním se v tomto směru dostane náležitého poučení z úst Ricka Carvera, který to Dennisovi vysvětlí pragmaticky a bez servítků - za blbost se platí, tím tvrději, čím naivnější je poražený a čím horší odhad svých možností měl. Bezohlední dravci prostí soucitu číhají na každé zaváhání, vítězí hrabivost a Amerika fandí vítězům - tak prosté to je. Buď jak buď, děkuji Bohu a okolnostem, že bydlíme ve svém, jsme bez dluhů a nemovitosti nemáme zatížené žádnou hypotékou!
Místo zločinu České Budějovice - Údolí smrti (2023) (epizoda)
Určitě ne "překvapivě dobrý" (spíš naopak zcela předvídatelně průměrný) díl, který se nijak nevymyká z celkově tristní úrovně těchto jihočeských morytátů. Námět není zrovna dvakrát originální a ten "ponor do minulosti" drhne v logice na všech časových i vztahových úrovních. K dobru lze tvůrcům již tradičně přičíst pohledné a líbivě nasnímané lokace, ale celková nevěrohodnost a přitaženost za vlasy posílá veškerou jejich snahu do kopru a únavná linie s Karlovou minulostí jen podtrhuje marnost seriálu, který mi byl od začátku sympatický prostředím i řadou mých oblíbených herců.
Místo zločinu České Budějovice - Slunovrat (2023) (epizoda)
V Třísově a na "Dívčáku" jsem byl před lety na čundru, tak za tu vzpomínku půl * nahoru. Ale ani jinak si nemyslím, že by to byla až taková hrůza, jak ukazuje zdejší hodnocení. Takový běžný český kriminálkový standart, včetně neodmyslitelných slovensko-maďarských hereckých posil. Stránský a Beretová na konci potěšili.
Sladká Irma (1963)
Dnes už poměrně vyčpělá, až úmorně zdlouhavá komedie plná křečovitého humoru, nepříliš přesvědčivých hereckých výkonů (pohříchu i v té hlavní roli) a podivných, za vlasy přitažených scén, které vrcholí porodem v kostele, kdy rodička během minuty vrhne přibližně půlroční batole a ani se přitom nezapotí.
Tajemství staré bambitky 2 (2022)
V rámci obvyklé úrovně štědrovečerních veřejnoprávních pohádek spíš lehký nadprůměr, přes různé nelogičnosti a předvídatelnost se tu divák nemusí za tvůrce stydět a celkem slušně se pobaví. Nevalné a vlastně úplně zbytečné písně se dají přetrpět, Vetchý, Kubařová a Janovičová jsou sympatičtí a na začátku (než ho ostříhali a oholili) mne svým vizuálem pobavil hlavně Jirka Lábus, který si tu zavzpomínal na svoji nesmrtelnou kreaci Josého Borůvky a k dokonalosti mu chyběly už jen lenonky a krucifix. Ten byl prostě (bič) boží!
Herecká dráha (1978) (TV film)
"Pátá herecká garnitura" určitě ne, herci jsou vesměs dobří nebo přinejmenším obstojní, ale o "výtečném scénáři" jak zaznívá jinde, nemůže být ani řeč. Šebánek s Čepelkou si zde vybrali svoji slabší chvilku, taková snůška trapností, nesmyslného chování a nevtipných "gagů" se jen tak nevidí. Člověku je občas stydno na to koukat.
Cíl (2004)
Clareeta ve své recenzi horuje pro indické barvičky a tanečky. Prosím - to já také rád, jenže tady to skoro úplně chybí. Vizuál je celkově potemnělý a šedivě působící, romantiky je tu nezvykle málo (to by mi zas tak nevadilo), ale patosu a klišé prostého obvyklého bollywoodského nadhledu je naopak neskutečně mnoho, pro mne nad únosnou mez. Sledoval jsem tohle nepříliš zdařilé dílo během dvanáctihodinového letu (jiný indický film v nabídce nebyl), a docela jsem se na něj těšil - Amitabha mám rád a Preity je sympatická. Ale co naplat, všechno dohromady to nějak neladilo a když jsem při sledování párkrát usnul, zpět v ději jsem se nevracel.