Atavan

Bylo nebylo, dávno před dobou postfaktickou, přihodila se zvláštní věc. Slavný vědec, prohlašující se za historika, rozhodl se předělat kus historie dle svého výkladu.. Ač nejsem Žid ani historik, podmanivost vyprávění mne přibila do křesla a nepustila ani na jednu ze 110minut stopáže. Protože holocaust je dokázaný už nějaký ten pátek, scénář poměrně brzy opustí neutrální postoj k oběma soupeřícím stranám a brzy máme jasno, kdo bude ten "zlý" - ovšem děje se to se zručností, která bere dech. Pokud dopředu neznáte pozadí kauzy, do poslední chvíle netušíte jak soud dopadne a i po padnutí verdiktu div nelámete tužky. Rachel Weisz, Tom Wilkinson a Timothy Spall vedou lítý boj o budoucí chápání jednoho z největších porušení lidských práv v historii, aniž by snímek Irvinga nějak démonizoval - do poslední chvíle se bere v úvahu vše včetně lidského práva na názor.

Až je mi líto, kolik lidí si Matrix pamatuje pro triky a bojové scény. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, kolik Oscarů v rok svého vydání sebral StarWars I, těžko si je nepamatovat. Tak či onak, tvůrci Matrixu trefili balanc mezi hloubkou a popkulturou s přesností occamovy břitvy. Film neurazí ani průměrného návštěvníka kina a to ani v r. 2019 (nebo 2919?), avšak na své si přijdou i mnohem náročnější diváci. Zobrazení "života" resp. nemohoucnosti lidí žijících uvnitř virtuální reality je něčím, co v člověku musí rezonovat ještě dlouhá léta. Ostatně, nadčasový obsah film nemá náhodou a ovlivňování lidského vědomí a předkládání konstruované reality dnes už nejsou jen výplodem konspirátorů. Navzdory tomu, právě ty se určitě nachytat nenecháš - vždyť čteš noviny, sleduješ zprávy a díky internetu máš dostupné informace takřka o všem. Knock knock, Neo..

Jeden z filmů dětství generací přelomu 80./90. let, dokonale podbarvený hudbou drahokamu mezi hudebními skladateli - Johna Williamse. Na první pohled jednoduchý námět o zábavných schválnostech dvěma zlodějům zdařile dokreslují hlubší dějové linky. Ne zrovna harmonický vztah Kevina s rodinou si musí projít odloučením, stejně jako všímavost rodičů k němu. Během té doby se Kevin nepotýká jen s nevítanými návštěvníky, ale i s uměním vlastní samostatnosti a jejím dokazováním i při tak triviálních věcech, jako je nákup zubního kartáčku. Sdělení oslovující dětská srdce je jasné - je jedno, jestli bojujete se strachem vlézt do sklepa, zloději, nebo důsledky vlastního přání, aby rodina zmizela. Všechno jde, když jsou Vánoce :)

Přepínání ne mezi dvěmi, třemi, ale hned čtyřmi příběhy lidí, kteří se ani nepotkají, pohledy do kamery a přímá řeč s divákem, prostřihy na vysvětlující intermezza - na jeden film se toho zdá až moc. Jenže to funguje a to naprosto, naprosto bezchybně. Režisér Adam McKay si vzal do hlavy, že udělá film, který i největšímu analfabetovi ekonomie vysvětlí, co se stalo v roce 2008 na WallStreet, jaké to mělo důsledky a to způsobem, který bude bavit. Uspěl! Strhujícím způsobem představuje mašinérii na prachy, kterou poháněly jen ego, blbost a ego. O to víc pak křičíte "jak můžou být lidi tak blbý", když sledujete, že ne jeden nebo dva, ale hned několik (ve filmu 5) lidí pochopilo přicházející konflikt dopředu. A taky, jak šílenou ostrakizaci si pro ně okolí přichystalo, s čím se rvali po lidské stránce a jak fungovali v systému, který nefunguje. Pro mě osobně- film v TOP 10 ever. PS: Velmi se povedl i český dabing.