Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Rodinný
  • Akční

Recenze (1 626)

plakát

Hodina duchů (2007) 

Čekal jsem nějaký oddechový horor zacílený především na teenagery, kde asi moc krve a mrtvol nebude (co jiného taky čekat, když to v TV běží kolem deváté ráno) a skutečně jsem se v tomto případě nezmýlil, je to takový slabý odvar hororu, ale zase na druhou stranu musím tomuhle filmu přiznat k dobru, že mě dokázal maximálně zaujmout a že má perfektně vybudovanou atmosféru, i když v devět ráno když do bytu pere slunce a venku není ani mráček jsem si tu atmosféru halloweenské noci mohl těžko užít. Ale samozřejmě já jsem si tenhle vysílací čas vybral, tak tohle těžko mohu filmu vyčítat, tady je z mého pohledu směrodatné, že film má super atmosféru, perfektně vybrané lokace a nabízí i trochu toho tajemna, které představuje podivný muž z obchodu s halloweenskýma potřebama. Když si k tomu přiřadíte, že většina filmu se odehrává během halloweenské noci a do toho si zařadíte pár hezkých teenagerů a jednu nestvůru povolanou z temnot, tak vám z toho vyleze docela solidní béčkový teenage horor bez mrtvol a krve. Co mě ale překvapilo, to byla Emily Osment v hlavní roli nalíčená a upravená v emo stylu (nebo to byl styl gothic, v tomhle se fakt nevyznám), kterou znám jen jako nejlepší kamarádku Hanny Montany ze stejnojmenného seriálu. Tady ale dokázala, že i ona sama dokáže utáhnout film tak, aby nezačal nudit. Potěšil i Cody Linley, kterého taktéž znám ze seriálu Hannah Montana a který taktéž nehrál nikterak špatně. Celkově vzato tenhle film ujde, pokud od něj toho příliš nečekáte, kdo chce horor se vší jeho podstatou, tak ten asi bude hodně zklamán. Já jsem si tenhle film docela užil a stačí to na solidní tři hvězdy.

plakát

Sex 100+1 (2007) 

Zajímavá komedie s velice neobvyklým a netypickým námětem, dá se říci s námětem docela originálním. Jenže to, co zde zpočátku působí zajímavě a atraktivně se časem stává nudným a já jako divák jsem si s postupujícím časem říkal, kdy už to sakra nebude jen o tom, jak si ten hlavní týpek užívá s babama, kdy už tam bude taky něco jiného, protože koukat necelé dvě hodiny na to, jak si hlavní hrdina užívá s jednou holkou za druhou, to opravdu po určité době omrzí. Naštěstí různé snahy o změnu rytmu příběhu tu byly, jako například když se hlavní hrdina zamiloval do veterinářky nebo když zůstal delší dobu s tou čtyřicátnicí. Jenže to z mého pohledu pořád nestačí, téhle komedii by tedy určitě slušelo zkrouhnutí stopáže aspoň tak na 100 minut, protože to bylo opravdu zdlouhavé a chvílemi tedy docela nudné. Ale bylo tu i pár super nápadů a vtipných momentů (pitevna, autobus s nadrženými studentkami katolické školy, které chtěly hromadně přijít o panenství), které stály za to a u kterých jsem se hodně pobavil. Konec trochu zklamal, ale tak co se dalo čekat, málokdy komedie skončí jinak nežli šťastným koncem. Když to tak nějak celkově sesumíruji, tak film to zase tak špatný nebyl, snaha o originalitu je patrná, ale filmu ubližuje především jeho přílišně dlouhá stopáž. Z mého pohledu to tedy na víc než lepší tři hvězdy bohužel nestačí, ale i tak film vnímám jako mírný nadprůměr.

plakát

Láska podle předlohy (2007) 

Upřímně řečeno mě tenhle film nijak příliš nenadchl. Ale já jsem s tím tak trochu i počítal, protože knihy Jane Austenové neznám a neviděl jsem žádný z filmů, které byly podle jejích knih natočeny. Takže části, kdy členové čtenářského kroužku rozebírají jednotlivé knihy pro mě byly extrémně nudné. Ty ostatní části, kdy postavy žily svoje životy, už byly o něco lepší, ale tam jsem to měl zase komplikované v tom, že jsem se neorientoval v ženských postavách, na můj vkus jich tam bylo hodně a nevěděl jsem, která se jak jmenuje. Za celý film jsem například nepřišel na to, která z těch hrdinek je tou Silvií, kterou měl Grigg vzít někam na oběd. Jakmile se zkrátka někde sejde více hlavních ženských hrdinek najednou, tak mám prostě problém s orientováním se v jednotlivých postavách, takže i z tohoto důvodu mám z filmu smíšené pocity, spíše tedy pociťuji určité zklamání, které chvílemi bylo tak veliké, že jsem uvažoval i o dvou hvězdách. Jenže naštěstí tenhle film má několik výhod. Předně jsem od něj nic moc nečekal a koukal jsem na něj spíše s despektem, takže vlastně to zklamání je minimální, říká se, že kdo nic neočekává, ten nebývá zklamán. A další výhodou jsou velice kvalitní páni herci. Hugh Dancy se mi líbil už v Báječném světě shopaholiků a zde byl opět okouzlující a sympatický, Kevin Zegers mě zase zaujal ve filmu Transamerika a zde jeho výkon rozhodně potěšil. Takže jen díky mým minimálním očekáváním a díky kvalitním mužským výkonům film neposílám do podprůměru a uděluji tu lepší variantu, tedy tři hvězdy, i když jsou lehce podprůměrné.

plakát

Právo být otcem (2007) (TV film) 

Typické televizní drama, které je jen dalším z řady následovníků tolik populárních "steelovek", akorát že tentokrát není autorem paní Steelová. Děj je prostý, David vychovává dcerku Amandu, která si myslí, že je její otec, ale pravdou je, že je pouze otčímem. A když je této dívce 13 let, tak se objevuje její biologický otec a protože David s Amandinou matkou před její smrtí nestihli vyřídit adopci, tak je stále Amandiným poručníkem její biologický otec, který na ní nyní uplatňuje právo. Myslím, že něco podobného už jsem viděl právě v jedné ze steelovek, ale tam to mělo trochu jiný průběh, každopádně tedy děj není nikterak originální, ale jako televizní román na jedno skouknutí je to naprosto vyhovující a zase tak špatné to rozhodně není, dalo se na to kouknout, aniž bych se u toho nudil, čemuž nahrává i příznivá délka filmu. Pokud vezmu herecké výkony, tak ty jsou v rámci možností zdařilé, Kay Panabaker jsem viděl před několika dny ve filmu Moondance Alexander, kde zahrála docela kvalitně, což se jí povedlo i v tomto filmu. Ostatní herci pro mě byli neznámí, ale to se dá u televizního filmu čekat, tam se rozhodně nějaká slavná jména ve velkém nepohrnou. Celkově jsem tedy s výsledkem spokojený, nemám co vytknout, ale zároveň to není ani nic, co by stálo nějak více za pozornost, zkrátka čistý průměr, tedy tři hvězdy.

plakát

Agathe Cléryová (2008) 

Tohle je dost zajímavá francouzská komedie doplňovaná trochu překvapivě krátkými hudebními výstupy. Jinak je to ale komedie na aktuální téma, se kterým mají zřejmě obzvláště ve Francii velké problémy, a to je problém diskriminace a rasismu. Je ale zajímavé, jak je najednou člověk nucen přehodnotit vlastní názory a předsudky, když si na vlastní kůži vyzkouší jaké to je vypadat jako jeden z přistěhovalců. Hlavní hrdince se přesně tohle stalo, onemocněla chorobou, která se projevuje především ztrátou pigmentu, a tak jí postupně zčernala kůže. Jak někdo chytře ve filmu poznamenává "je to jako s Michaelem Jacksonem, akorát opačně." A hlavní hrdinka v jednom z hudebních výstupů i Michaela Jacksona docela zdařile imituje. Takže téma je to opravdu zajímavé a bez problémů vystačí na celý film, občas jsem se i docela zasmál, například když zvídavé dítě od sousedů bylo zmatené, jak to je vlastně s tou Agátou je. Ale nejvíce mě asi rozesmála jednoduchá, ale naprosto geniální hláška po odchodu právníka: "Tati, co teď budeme dělat?" "Teď jsme v prdeli." Jean Rochefort to řekl tak geniálně, že se tomu musím smát ještě teď, jen si na to vzpomenu. A pak ještě pobavila písnička zpívaná na hudbu koledy "Tichá noc", kdy se podřízení škodolibě radují, že šéfka je nemocná a že jí postupně černá pleť. Film celkově vnímám jako docela povedený, krátké songy potom jako zajímavý pokus o inovaci a originalitu. V hodnocení je to někde mezi třema a čtyřma hvězdama, fakt nevím, kam se přiklonit, ale asi protentokrát zůstanu u trochu lepších třech hvězd.

plakát

Jmenuji se Bruce (2007) 

Než cokoliv napíšu, tak se doborovolně přiznám, že nejsem fanoušek hororů a před tímto filmem jsem Bruce Campbella vůbec neznal a pokud je mi známo, tak jsem ho dosud ani v žádné velké roli neviděl. Tím pádem jsem se až po zhlédnutí filmu dozvěděl, že opravdu nějaký takový herec existuje a že hrál ve všech těch filmech, o nichž je v tomto komediálním hororu řeč. Ale ani mi to nikterak nevadilo, film jsem si užil i tak, je zde solidní prostředí maloměsta, které mám ve filmech docela rád, a hlavně tenhle film se netváří nijak vážně a spíše to vypadá, jako by si sám ze sebe dělal srandu, což je mi velice sympatické. Na tenhle film jsem se podíval jen z toho důvodu, že horor v kombinaci s komedií mám docela rád a taky jsem se zde i několikrát zasmál (měnící se počet obyvatel na ceduli nebo městská schůze byly docela vtipné části), ale celkově bohužel nemám pocit, že bych viděl něco, co si zaslouží, abych na to ještě za nějakou delší dobu vzpomínal. Prostě tenhle film vnímám jako průměrnou záležitost, která nenabízí nic navíc a u které nevidím jediný důvod, proč bych měl hodnotit nadprůměrně. Jako zábava na jedno podívání je to naprosto vyhovující, ale vidět to vícekrát bych určitě nemusel. A protože film vnímám jako průměrný, tak tomu odpovídá mé hodnocení. Uděluji tři hvězdy.

plakát

Město duchů (2008) 

Tohle je komedie, která má sice zajímavý děj, který si dokáže tak nějak v poklidu dojet do konce, aniž bych se nějak výrazněji nudil, ale zároveň se nemohu zbavit dojmu, že ten film působí až moc obyčejně, moc lacině, zkrátka jako bych sledoval tuctový příběh, který kdyby nebyl zfilmován, tak bych ho ani nikterak nepostrádal. Nevím, na základě čeho jsem k tomuto pocitu dospěl, ale prostě jsem z celkového výsledku docela rozpačitý, film mi zkrátka přišel všední, jakoby ho všichni zúčastnění točili bez zápalu, bez energie, bez nadšení. Možná to je způsobeno až příliš nevýraznými hereckými výkony hlavních představitelů, Ricky Gervais mi bůhvíjak sympatický zrovna nebyl, Greg Kinnear mi připadal v této roli docela nevýrazný a Téa Leoni nikterak nevynikla, ale aspoň jsem se mohl obdivovat její kráse. Z mého pohledu tedy zajímavý námět byl zabit až příliš obyčejným lookem celého filmu a nevýraznými hereckými výkony, stejně jako nevýraznými exteriéry. V tomhle filmu se zkrátka sešlo několik faktorů, které mi nedovolují tento film označit za zdařilý nebo snad nadprůměrný. Ale naštěstí to není ani žádná katastrofa, prostě tohle je podle mého názoru absolutně průměrný film, který si zaslouží průměrné hodnocení, a z toho důvodu uděluji tři hvězdy.

plakát

Natvrdo (2008) (seriál) 

Málokdy se mi u filmu stává, abych se proklínal, že jsem se rozhodl na něj kouknout. A přesně tyhle pocity se v mé hlavě vyrojily během sledování této dvoudílné francouzské erotické komedie. První a docela zásadní chybou filmu je dlouhá stopáž. Určitě by se dalo mnoho scén zredukovat či úplně vypustit, mnoho scén především z prostor firmy SophX bylo naprosto zbytečných a zdlouhavých. Kdyby se ze dvou 75minutových dílů udělal jeden dejme tomu 100minutový, tak by to určitě bylo lepší. Během prostředku příběhu, kdy to evidentně nikam nesměřovalo, jsem se nudil naprosto extrémně, tam bylo evidentní, že jde jen o to natáhnout stopáž. A druhou velkou chybou filmu je nudný a roztahaný děj, což je ale díky dlouhé stopáži, některé části příběhu byly docela zajímavé a například pasáže, kdy se Sophie věnuje rodičovským povinnostem, byly naprosto parádní a zřejmě to byly i jediné zdroje humoru v celém příběhu. Tohle se bohužel hodně nepovedlo a já velice dlouho přemýšlel, jestli udělit dvě nebo tři hvězdy. Nakonec vzhledem k relativně zajímavému začátku i konci celého dvoufilmu a především s přihlédnutím k opravdu dokonalým scénám z rodinného života, které by snesly i přísnější měřítko, uděluji nakonec tři hvězdy, ale to nic nemění na tom, že film byl po dlouhou dobu velmi nudný a absolutně neatraktivní.

plakát

Hank a Mike (2008) 

Od tohoto filmu jsem rozhodně čekal více. Bohužel ze zajímavého námětu se vyklubal jen průměrný film, který i přes svou kratší stopáž dokáže v určitých chvílích dost nudit a který mi celkově přišel jako hodně nepodařené zmaření ohromného potenciálu, který film s takovýmto netypickým námětem jistě měl. Největší chybou tohoto filmu je asi to, že není příliš vtipný, já osobně jsem se zasmál jen asi dvakrát, což je u komedie ten hlavní nedostatek. Jistě něco zde bylo zajímavé a originální, a díky těm pár věcem také film nepošlu do podprůměru, ale celkově to je bohužel velká bída a jedno velké ohromné zklamání z toho, že jsem neviděl to, co jsem od tohoto filmu očekával. Hlavní dva hrdiny jsem od sebe ani nedokázal rozpoznat, protože jim celou dobu byly vidět pouze hlavy, a to ještě navíc bez vlasů, takže jsem nevěděl, který je Hank a který Mike, což mi také velice vadilo. Co však musím ocenit jsou scénky z úřadu práce, ty opravdu stály za to a byla to asi nejhumornější část příběhu, což ale bohužel nedokázalo zachránit kvality celého filmu. Když to mám nějakým způsobem zesumarizovat, tak tenhle film sice zůstává alespoň v tom průměru, ale ten nevyužitý potenciál je obrovský a velice mě mrzí, že nemohu dát kvalitnější hodnocení. Z mého pohledu si film více než tři hvězdy nezaslouží.

plakát

Maraton lásky (2007) 

Od tohoto filmu jsem asi očekával víc, než jsem ve skutečnosti dostal, nebo jsem možná spíše očekával něco trochu jiného, trochu vtipnějšího. Abych to vysvětlil, tahle komedie zase není tak špatná, jen bohužel není nějak příliš vtipná, což je vlastně asi nejslabší článek tohoto filmu. Spíše mi to přišlo jako nějaké násilné tlačení příběhu dopředu, aby to nakonec mohlo celé vyvrcholit bláznivým závěrem. Zkrátka jakoby ani tvůrci nevěděli, jak toho hlavního hrdinu do toho maratonu dotlačit, tak to tak nějak poslepovali do výsledku, který působí jako šitý horkou jehlou. Ale zatímco většina filmu je nudná, tak jakmile dojde na samotný maraton, tak film získává nejen na zajímavosti a atraktivnosti, ale především také na vtipnosti. Ale v tomto případě ani sebelepší závěr nemohl rozptýlit mé pochybnosti o kvalitách tohoto filmu. A na rovinu říkám, že nebýt velice pohodového Dylana Morana, kterého mám rád od dob serálu Black Books, tak bych asi uvažoval i o trochu nižším hodnocení. Nakonec tedy film vnímám jako neškodný průměr, který byl bez nějakých větších problémů koukatelný a u něhož nemám důvod ho svým hodnocením poslat do podprůměru. Takže nakonec tomuto filmu uděluji tři hvězdičky, které se mi vzhledem k výsledku jeví jako spravedlivé.