Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krimi
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní

Oblíbené filmy (5)

Americká krása

Americká krása (1999)

Skvělá satira na společnost, především americkou. Oceňuji, že Lester nedělá nic špatného - ano, zamiluje se do mladé holky, ale nezačne svou ženu podvádět, pouze začne pracovat na své postavě. To je naopak plus. Ten, kdo psal scénář, byl génius. Tohle je pro mě jeden z nejlepších filmů, žádný Forrest Gump. Je to taky dosud jediný film, který mě dokázal rozbrečet.

7 životů

7 životů (2017)

Skvělý thriller na zajímavé téma. To, jak se ekologický aktivismus dá ošklivě zneužít k politickým účelům, popírání reprodukčních práv. Prostě politika 1 dítěte (nebo 2 dětí) je nesmyslná, pokud by měla nastat, jak penalizovat lidi, kteří mají více dětí? Pokutou? A co když ji nemohou zaplatit? Hlavní je ve filmu příběh jednovaječných sedmerčat – sester, které se musí ukrývat. Na filmu se mi líbí, že postavy v něm nejsou černobíle rozděleny na ty „dobré“ a „zlé“, politička Caymannová je jednou z komplikovaných postav, není vysloveně záporná postava. Má dobrou myšlenku, chce, aby bylo dostatek zdrojů pro všechny lidi, ale její činy jsou srovnatelné s Hitlerem a Stalinem. V některých režimech byli lidé diskriminováni na základě rasy, tady na základě pořadí narození. Jen prvorození mají šanci žít. Ve filmu je spousta akce, sice pár chyb či špatně natočených scén by se tam našlo, ale celkově velmi povedené. Jen ten konec se nepovedl. Jednak působí strašně přeslazeně a nezapadá to tam, asi jako když ženská v reklamě na plesu najednou vytáhla z kabelky Perwoll. A za druhé to vyznívá, že můžeme dělat jakkoliv nemorální činy, klidně kolaborovat s vrahy, pokud je důvodem to, že chceme ochránit svou rodinu.

Popírání holocaustu

Popírání holocaustu (2016)

Film oceňuji, i když mě téma holocaust příliš nezajímá. Zaujalo mě to z důvodu konfliktu svobody projevu vs. šíření dezinformací. Proto mě trochu mrzí, že ve filmu nebylo líp poukázáno na to, jak si obhájci Irvinga protiřečí. Takže v rámci svobody projevu je možné falzifikovat dějiny, ale v rámci svobody projevu nemůžeme někoho označit za lháře a popírače, jak to udělala Deborah?? Pokrytci, najednou asi svoboda projevu neplatí. Ještě mi trochu vadilo, že až do poloviny filmu stále trvala na tom, že bude vypovídat, lepší by bylo prostě ihned přijmout tu právnickou strategii a ne pořád trvat na svém. Téma je ale silné a soudní proces je natočen věrohodně, bez prvoplánové snahy šokovat. Jen myslím, že ve skutečnosti Irving nebyl až tak hloupý, jak to z filmu vypadá, určitě má lepší argumentační schopnosti. A zvraty ve filmu jsou, už jen tím, že na poslední chvíli to vypadá, že soudce stojí na straně Irvinga. Silná je scéna na začátku, kdy ji židovská komunita přesvědčuje, aby svá slova odvolala, stačilo by podepsat papír. Jsem ráda, že necouvla a do soudního sporu šla. V těchto věcech musí být člověk nekompromisní. Historie je jen jedna. V dnešní době jsme uvěřili, že pravda je relativní a každý má právo na názor, i kdyby to byla sebevětší blbost. Někomu chybí ve filmu větší dramatičnost. Jenže nejde vyhovět všem. Kdyby tam bylo větší drama, zase by někdo filmu vytknul, že se nedrží skutečnosti, je až moc emotivní, manipulativní a já nevím co. Nemyslím si, že každý film z prostředí soudu musí být jako teatrální představení, kde do poslední chvíle netušíme, jak to dopadne, a v poslední minutě najednou přijde „nečekaný“ závěr.

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (2007)

Skvělý film o nelegálním potratu v pokročilém stádiu. Přestože je použita minimalistická kamera, nenudíte se ani minutu, stále se něco děje. Pár věcí bych tu změnila, to s tou prostitucí už mi přišlo moc, ačkoliv je film prý podle skutečné události, tohle bylo přitažené za vlasy. A naopak konec s plodem, se kterým Otilia běhala po městě, mohli trochu zdramatizovat, třeba že by ji při tom chytla policie nebo něco takového. Naopak spíš vytvářeli napětí tam, kde to úplně nebylo potřeba, třeba že si zapomněla igelitku na koleji nebo Gabita lhala, že Otilia je její sestra, což taky bylo úplně zbytečné. Jinak i tak super film. Je z něho cítit napětí, nepříjemná atmosféra doby a neustálý strach, že je někdo načape. Nebo ji postihnou po zákroku komplikace a bude muset do nemocnice a tam vysvětlovat, co se stalo. Gabita je tam zobrazená jako taková pasivní a hloupá husa, která nemá nic pořádně promyšlené, no mně jí i tak bylo líto. A oceňuji, že tam byla zobrazena krutost potratu, Na konci filmu se vám trochu uleví, že se povedlo, co holky chtěly, nikdo je nechytl... ale i přesto z toho máte špatný pocit. Líbí se mi, že ty dramatické scény nejsou ukázány přímo, dějí se většinou jakoby "na pozadí", což je většinou víc efektní než ukázat je přímo.