G04T

Ze začátku se mi to teda vůbec nezamlouvalo. Je to hodně atypický giallo. Ale to nevadí, já to cením. Napětí ze začátku moc nefungovalo a uřvanost některejch postav mě srala. Navíc divák bohužel už dopředu ví, co bude dál. Člověk, kterej má už nějaký ty gialla nakoukaný vraha odhadne fakt lehce plus (SPOILER) když v tom hraje kněz a zabíjej se děti... Ale jinak to bylo fakt skvělý, hlavně od cca 50. minuty to jde fakt do topu, to jsem byl posranej. :) Fulci nebyl žádnej Argento nebo Martino, ale tohle se mu podařilo.

Název je minimálně zajímavej a když jsem se na něj koukl říkal jsem si.. hmmm... To by mohlo bejt docela dobrý. Potom se ale kouknu na to kdo to natočil a svoje pozitivní myšlenky jsem zahodil hluboko do hajzlu. Kanibalský filmy jsem nikdy neměl v oblibě. Tohle hovno nemohlo dopadnout jinak než špatně. A to ve všech směrech - kamera (fuj kurva), hudba (Franco měl takovou drzost ještě složit "hudbu" k tomuhle "skvostu"), scénář, herci. A za co že dávám tu jednu hvězdu? Je tu poměrně dost krve a goreu. Divák, kterej vyžaduje tyhlety věcičky ve filmech nebude zas tak zklamanej. Tak, Franco, zase někdy příště... Snad to bude lepší, ty magore.

Slabší Tarantino, ale pořád to jakžtakž ušlo. Má to šíleně pomalej rozjezd a po většinu času to nudí. A to kurevsky. S dlouhou stopáží bych neměl takovej problém, kdyby se mezitím něco dělo.. Jenže ono se kecá, kecá, kecá. Jasně.. Nějaká akce tam je, ono se hlavně vyplatí si počkat na brilantní konec! Furt tam byl nějakej humor, ale už jsem se nesmál tolik jako třeba u Nespoutanýho Djanga. Hlášky tu jsou ale pořád, to je jasný. S odřenejma, krvavejma ušima hodnotím třemi hvězdy.

Takzvaný foot fetišisti si tu najdou to svý :D.

Vůbec jsem si od tohodle nic nesliboval. Takže dvě hvězdy jsou ještě dobrý. Je to sračka, nalejme si čistýho vína, je to mrdkovina. Jako porno ok, ale jako horor? Hovno. Tenhle film byl tak špatnej a tak trapnej, že jsem se fakt musel při některejch scénách smát. Tupý dialogy (Chceš si zajebat? Ne nechci, díky.), (WTF) koukání do kamery, debilní záporák ale vrchol a zároveň třešnička na dortu je hlava toho random cápka z tý lodi. Co mě potěšilo bylo docela dost krve a nekrofilie, kterou jsem zatím v žádným filmu neviděl. Bavila mě jenom poslední půl hodina. 70 minut materiálu bych vystříhal. Klidně si to přetočte. Fakt o nic nepřijdete.

Docela v pohodě dokument o už bohužel dá se říct mrtvým žánru giallo, ve kterým vystupujou nejslavnější režiséři tohodle žánru. Vůbec jsem třeba netušil, že Lenzi byl tak hnusně egoistickej. V tomhle dokumentu jde režisérům hlavně o to dokázat, kdo z nich je nejlepší, kdo jako první dostal nápad, kdo jako první co natočil. Dost mě překvapil i kanibal Ruggero Deodato, kterej říkal docela zajímavý věci. Cozzi na konci řekl asi nerozumější větu, která padla v celým tomhle dokumentu. Ale třeba bez idiota Bruna Forzaniho bych se vklidu obešel. Tenhle magor nikdy nerozuměl giallu a asi i nikdy nebude. Škoda, že se v tomhle dokumentu neukázal třeba i Mistr Sergio Martino.

Všechny superlativy a podobný řečičky už byly několikrát sděleny zdejšími uživateli, ale já bych chtěl hlavně říct, že mě na tomhle filmu nejvíc potěšilo to, že někde v 18. minutě hrála ta stejná hudba, která zazněla v Martinovo giallu Lo strano vizio della Signora Wardh! To mě kurevsky překvapilo!

Člověk se stihne jít vysrat, udělat kafe, po kafi vychcat a stejně vo nic nepřijde. Takhle bych popsal tuhle nudnou chcanku.

Torso není dokonalý giallo, řekněme si to narovinu. Vadily mi neukázaný vraždy, pokud počítám správně, pěti lidí. Torso mohlo bejt klidně o deset minut delší, vůbec by to nevadilo. Když prominu ten fakt, že jsem věděl, kdo je vrah už ve 3. minutě filmu, tak můžu s poklonou říct - Pane Martino, jste génius a smekám před Vámi. Ve své době jste se mohl v klidu rovnat s Mistrem Argentem. Škoda, že tohle je Martinovo tuším poslední giallo. Měl fakt talent a cit pro tenhle žánr. Díky za Torzo a ostatní gialla, Mistře.

Na tenhle film jsem se fakt dost těšil. Ze začátku je to nuda, fakt že jo, ale potom? Potom?! Potom je to dechberoucí jízda, u který nevíte, co se během vteřiny stane. U záběrů zevnitř auta jsem se fakt cejtil, jako bych byl s Halickim v tom autě taky. Cejtil jsem ten vítr, to nebezpečí, že třeba Halicki nabourá a už znova nenastartuje. Ve filmu je to sice zloděj, ale já mu přál ať ty fízly setřese. Celej tenhle film mi připomněl jednu z mejch nejoblíbenějších her Need For Speed z roku 2005, kde silnice I policejní auta vypadaj úplně stejně. Halicki byl blázen. Nechápu, jak do toho mohl dobrovolně jít, ale ve výsledku vznikla bezpochybně kultovní věc. Škoda, že umřel v '89 při svojí práci, kterou tak miloval.