kamigava13

Opět moje mladá a roztomilá Winona. Cher to tady taky slušelo. Její závěrečná píseň je už dnes kultovní.

Má dokonalá Winonka! Moc hezký film, mile mě překvapil.

Michalina opět v roli ledové královny! Kouknul jsem se na to jen kvůli ní. Trochu mě teď štvě, že jsem k tomu neměl aspoň anglické titulky, ale možná proto mi konec celkem vyrazil dech. Polština je na první dojem dost podobná češtině, to základní jsem pochytil, ale některé detaily mi vrtaj hlavou. Třeba co a jak se stalo otci toho malého kluka. Nejdřív jsem myslel, že jeho otec je ten Kamil, kterého Anna odkopla jako by to byl jen úlet, nemiluje ho a zplozený syn bylo akorát "nutné zlo". S tím co uvidíte na konci na vás může přijt deprese a beznaděj. Pak si uvědomíte, co asi znamenaly všechny ty klukovy chvíle, které trávil se starým spisovatelem na zahradě. Do světa básní unikal před krutou realitou a to že jeho matka o něj moc nejeví zájem. Ach jo. Aspoň fiktivní realita je míň bolestivá než ta skutečná. A tenhle film je víceméně taky fikce ale bezbolestná bohužel ne. Ostatně co jiného se dá čekat od sociálního dramatu. Jinak tam hraje na pozadí pěkné melancholické piano. A v závěrečných titulkách se ještě dovíte jednu nehezkou statistiku.

Poláci mě teda tímhle dost mile překvapili. Filmy o nájemných zabijácích mám rád. Ale upřímně jsem se na to podíval jen díky mé lásce Michalině Olšanské, která mě očarovala už v Olze Hepnarové. Škoda jen že tady nedostala víc prostoru než jen v roli děvky. Ale jak se řeklo ve filmu: "Nikomu se neplatí předem, ale jsou dvě výjimky - nájemní vrazi a prostituky." Taky bych si film asi víc užil, kdybych měl k němu české titulky místo anglických. 80%

Klárka je ale pěkná pinda! Nejradši bych jí vyříznul jazyk.

Nejdříve jsem narazil jen na samotnou hudbu, konkrétně mám na mysli úvodní skladbu, která mě naprosto odrovnala svou tajemností a osudovostí. Pak jsem zjistil, že byla složena pro "film", tak jsem se na něj těšil, až si ho pustím. Věděl jsem dopředu, že se jedná o hudební dokument bez komentáře, tak jsem na to byl připraven. Musím říct, že to na mě působilo místy hypnoticky a na druhou stranu zase trochu ospale a jednotvárně. Díky té éterické hudbě jsem ale udržel pozornost a docela to uteklo. Tím nechci říct, že vizuál nestál za to, to ne, akorát některé záběry byly až moc dlouhé, ale chápu, že to dalo fakt velkou práci to všechno natočit. Škoda že tenkrát neměli lepší kamery, to zrno a roztřesení je znát na tu dobu. Ale docela by mě zajímalo, jak se jim podařilo zrychlit ty scény s ubíhající dopravou apod. Tenkrát to nemohli udělat digitálně, tak by mě zajímalo, jak to s tím filmovým pásem vykouzlili. Asi ve třetí čtvrtině střih chytne epileptický záchvat a jede to fakt solidní tempo. Co se týče toho poselství, tak bych spíš střídal mezi sebou záběry přírody a záběry naší civilizace, aby vyniknul pořádný kontrast a celkově ta nerovnováha na planetě Zemi. Každopádně jsem rád, že jsem to viděl, dám šanci celé qatsi trilogii.

Něco málo jsem se teda o Palachově kauze dozvěděl, hlavně to, že bych nechtěl žít během komunismu a jsem rád, že jsem se do této hnusné doby nenarodil. Posraná cenzura, zákon padajícího hovna, lhaní, přetvářka, korupce, intriky až se z toho jeden upálí a není se čemu divit. Aspoň že po 20 letech se to někam hnulo a tento zajebanej režim padl. Všechny tyto negativní postoje však neodpovídají i hodnocení filmu. Radši bych ze tří částí dost osekal a spojil bych je v jeden dvouhodinovej snímek. Bylo tam prostě moc vaty okolo a škoda, že se v poslední části úplně vytratil Trojan. Na druhou stranu Táňa Pauhofová byla pěkná elegatní dáma a moc se mi v roli líbila, jí patří celá jedna hvězda. Ostatně mi tehdější jednoduchá a decentní móda přijde více sympatická než ta dnešní. Až na to prostředí a budovy obecně, to bylo dost fádní, šedivé, totalitní a jednotvárně nudné. Takhle to dopadá během komunismu no.

Na některé Trierovy filmy jsem se vždycky rád podíval ze zvědavosti, protože jsou vždy údajně kontroverzní či jinak pobuřující. Zase záleží z jakého pohledu. Z pohledu "normální" většiny průměrných lidí, kteří každý den stolují společně jako spokojená rodinka, jsou to asi dost odporné filmy, které tito lidé nepochopí a zakrývají dětem oči. Mně nevadí, protože vím, co od Triera očekávat a že to nebude jen další tupá romantika. Nedávno jsem studoval chování psychopatů v jedné knize a jsem rád, že Jack mi ty teorie hezky názorně předvedl v praxi a potvrdil. Než zajedu do té teorie, tak bych chtěl říct, že výkon Matta Dillona byl úžasný, on sám film utáhl. Líbilo se mi, jak to hezky rozdělili do pěti incidentů, kde každý je něčím unikátní a hlavně je tam pokaždé kapka černého humoru. V tom prvním jsem ani nepoznal, že tu ženu hraje Uma Thurman. Dost neodbytná panička, která si tu ránu do ksichtu zasloužila. Film samotný je bohužel dost dlouhý a neškodilo by mu, kdyby místo té dokumentární vaty přidali ještě dva incidenty navíc. U té poslední příhody jsem se řechtal, jak Jack neměl správný náboj na provedení experimentu hromadné popravy jako to údajně dělali Náckové, když jim docházela munice. Následně byla puška moc blízko, že nemohla zaostřit, to už jsem se válel po zemi. Škoda že to Trier musí vždy nějak vyhrotit nějakým uměleckým bizarem a to mám na mysli hlavně ten epilog v podsvětí, který už jsem nedával a chtělo se mi to vypnout. Docela bych se ho rád někdy na to zeptal, co tím vlastně myslel, nebo jak si to mám jako vyložit. Jo dále mě pobavil fakt, že Jack je pro mě první sériový vrah, který trpí OCD. To jak se stále vracel, aby se přesvědčil, že zahladil všechny stopy, mě rozbilo. Pak ještě rychle přivázat pytel s mrtvolou k dodávce a rychle upalovat. Co mi na filmu vadilo, byla jedna scéna s tím kačátkem, jak mu malý Jack ustřihnul nohu. Jelikož jsem vegan a zastávám práva zvířat, tak bych na ně nikdy nešáhnul. Místo toho bych rozsekal pár lidí jako kompenzaci. To by bylo k filmu. Teď zpátky k teorii. Vycházím z knihy "Čas psychopatů" od Radkina Honzáka. Hlavní rysy psychopata jsou především - absence strachu, deficit empatie, žádné výčitky svědomí ("jde přes mrtvoly"), agresivita, kladou své zájmy nad zájmy ostatních, manipulace, přesvědčivé lhaní. Odborně se jedná o tzv. disociální poruchu osobnosti. Takoví lidé necítí vinu a nechápou, že je v jejich chování něco špatně. Největší lstí psychopata je, že je na první pohled nepoznáte. Umí se totiž dokonale maskovat za běžného člověka a prý i odborníci je jen tak neodhalí. V číslech bylo v naší populaci vždy stabilní jedno procento psychopatů. Díky této knize jsem si uvědomil, že není od věci si od psychopatů něco naučit a pochytit. Např. asertivita - umění říkat ne, absence strachu je také určitě velké plus, i když lidé beze strachu mohou dost riskovat a hazardovat se životem, vyhledávat neustále nějaké vzrušení. Pro povolání jako je chirurg či hasič je to však životně důležité. Psychopati se rychle začnou nudit a vydělávání peněz v normální práci je pro ně otrava, proto často zapadají do kriminálního podsvětí, vyznají se v podvodech, korupci apod. Pokud to není chirurg, který vám má zrovna vrtat koleno, dejte si na ně bacha! A politice se vyhněte obloukem. Tam je hotové hnízdo těchto predátorů.

No, Nolan patří k mým nejoblíbenější režisérům a řekl bych, že jsem i trochu fanatik, který uctívá tzv. "Nolanism". Každý jeho film je pro mě vždy událostí s velkým N a v případě Teneta jsme obzvlášť nevěděli, co očekávat. Vědělo se, že tu zase bude hra s časoprostorem. Viděl jsem to už dvakrát, poprvé v IMAXu (což je u Nolanových filmů nutností), podruhé v normálním kině. Bohužel jsem stále i po té druhé projekci zklamaný. A tak aspoň Vám dokážu, že nejsem úplný fanatik, když tomu dám 3/5. Po první projekci jsem byl jedním slovem zmatený a nevěděl jsem, jestli je to má chyba nebo chyba filmu. Když jsem měl jít podruhé, čekal jsem, že se mi to víc rozleželo a snad to tentokrát pochopím, ale bohužel jsem pořád zmatený. Nebo nejsem dost inteligentní na to, abych to chápal? To je otázka. Oceňuju Nolanův vizionářský přístup a to že chtěl ukázat zase něco neokoukaného a netradičního. Na jeho předchozí filmy jsem chodil i víckrát do kina, dokud je dávali, ale na Tenet už se mi potřetí nechce. Podle mého hodnocení je to nejslabší film od Nolana, i Dunkerku jsem dal 4/5. Tenet měl po koroně znovu nalákat lidi do kin, ale teď se o Nolana trochu bojím, aby mu studio příště dalo opět mega rozpočet na něco originálního z jeho hlavy. A navíc v USA diváci nemají ještě to štěstí, aby film viděli. I přes jméno režiséra, který je pro mě zárukou unikátní kvality, se nedokážu přemluvit, abych dal filmu vyšší hodnocení. Audiovizuál je však opět na špici. Oproti Dunkerku nabídne Tenet i více toho obsahu, kterého je však tolik, že to divák nestačí zpracovávat a každou chvíli se na něj chrlí další fyzikální pojmy, jména, lokace a celkově je ten střih tak rychlý, že si to prostě nestačí spojit dohromady. Akční sekvence mě bohužel tak nevzaly a nevím, co by se stalo, kdyby u nich nebyl ten dunivej soundtrack. Úvodní přepadení v opeře mi moc nedávalo smysl, i když bylo vizuálně originální. Další nabourání letadla. Při tom si říkáte ok, ale to je všechno? Nebo ta "honička", kvůli které uzavřeli dálnici v Tallinu. Už jsem se těšil díky té hudbě, která gradovala, co přijde za bombu, ale opět jen průměrné obklíčení konvoje a nic víc. Mohlo se tam toho udělat víc. Pak přišel celkem zlom pro mě, když protagonistu odtáhli po té honičce k Satorovi a jeho stroji času. Tady mi to fakt zamotalo hlavu, mozek se mi začal přehřívat. Tak moc jsem se to snažil srovnat a pochopit, ale prostě mi to nešlo, ani napodruhé. A pak přišlo finále, která vypadalo jak z jiné planety. Modrý a červený tým. OK, hezky to předem vysvětlil voják u tabule, ale stejně jsem se v tom ztratil. Po chvíli už mi bylo jedno, kam kdo běhá. A docela mi vadilo, že tam vůbec nebyli vidět žádní nepřátelé, vojáci jakoby furt stříleli do prázdna. Prostě strašně chaotický. Teď jak to všechno píšu, tak bych tomu dal i 2/5, ale to Nolanovi nemůžu udělat. Ale abych jen nekritizoval. Washington jako ne moc známý herec se mi v roli líbil. I Pattinson s Debicki ušli. Ale nejvíc se mi stejně líbil Branagh a jeho psychopatický obchodník se zbraněmi. Dokonce tam poplival a zkopal vlastní ženu, v dnešní době bych takovou scénu nečekal. Caine tam nesměl chybět, ten děda fakt hodně zestárl. Dobrá byla ta vtipná poznámka v restauraci s tou dovolenou na Marsu. Závěrem bych asi Nolanovi poprvé doporučil, aby se už vykašlal na cestování časem a natočil přímočarou akční podívanou. Podle mě se v tom čase začíná sám zamotávat. Kdyby měl točit nového Bonda, asi by si ty hrátky s časem musel odpustit a to bych od něj viděl radši než Tenet. Vím, že se s každým filmem snaží překonávat, ale v jednoduchosti je taky síla, nebo ne? Promiň Nolane, ale za mě tentokrát jen 3/5. Ale nebýt tvého jména, asi by nikdy takto ojedinělý film nevznikl, což by byla trochu škoda. Aspoň se žánr dál posouvá a vyvíjí.

Deprese, beznaděj, bezmoc, šedivé dny, znečištěné ovzduší, kanibalismus, špína, hlad, přežití silnějšího, prostě existenciální nihilismus na entou! Tomu ale říkám silná dávka negativismu. Snad se tohle všechno nikdy nestane. PS: Kniha je krátká a stejně depresivně napsaná. Film vám však vyloženě vypaluje celej ten hnusnej vizuální koktejl do očí. Neznám depresivnější film než je Cesta.