Prubner

Paní režisérka Pivoňková se ve svém prvním (a naštěstí taky posledním) filmu věnuje více samoúčelným formálním exhibicím, tj. nefunkčním kamerovým hrátkám, než vyprávění příběhu (ostatně téměř neexistujícího) a vedení herců (za "výkon", jaký předvedla Ivana Vávrová, tato předchůdkyně Markéty Hrubešové, by se styděl i ochotník z Horní Dolní). Veškerý humor se točí kolem pádů z kola (do řeky apod.) a opentlované kozy. Chudák autor předlohy Jan Otčenášek se obrací v hrobě.

První dvě třetiny filmu jsou docela zábavné a zdařilé, ale jakmile se příběh přenese do Dánska, autorům dochází nápady a děj se stává málo věrohodným (v rámci žánru, samozřejmě) -hrdinka se s královským protokolem sžije velmi rychle a bez problémů, vše jde jako po másle, což lze jen těžko akceptovat. Problém je v tom, že autoři smíchali do jednoho filmu dva vzorce romantických filmů: sbližování dvou povahově odlišných partnerů a aklimatizace obyčejné dívky v prostředí nejvyšších kruhů. Výsledkem je pak pochopitelně to, že pořádně nefunguje ani jeden a navíc se vzájemně ruší. Výrazným kladem je ovšem výkon Julie Stilesové.

Díky špatnému scénáři, neobratné realizaci a nevýrazným hercům (s výjimkou standardně dobrého Travolty) vzniklo bohužel navzdory áčkovému rozpočtu pouhé béčko, místy srovnatelné s jakýmkoliv filmem Christophera Lamberta (kterému je ostatně Thomas Jane hodně podobný), který by se za podobně hrozné dialogy, klišovité situace a mizerně natočené akční scény vůbec nemusel stydět. Pár dobrých nápadů a vtípků to bohužel nezachrání.

Moderní pohádka po americku. To "po americku" je ale její největší problém. Myšlenkové poselství je tu sdělováno velmi polopatisticky, aby to pochopil úplně každý, a kdyby ne, ještě se to raději pro jistotu několikrát zopakuje. Namísto příběhu, z nějž si divák sám odvodí dané poselství, je tu teze, ilustrovaná řadou situací, i když nutno uznat, že většinou docela zábavných. Nejlepší na tomto snímku je tak řada skvělých výkonů známých herců.

Třetím dílem zapadl Robocop do béčkového bahna. Naivní a klišovitý scénář dostal do ruky mizerný režisér, trikaři se taky moc nepředvedli a vše dorazily příšerné herecké "výkony". Vrcholem vší pitomosti jsou takové lahůdky jako supermanovsky létající titulní hrdina, robotický ninja nebo holčička-odbojářka. To si chudák Robocop nezasloužil.

Nulový děj, zmatený, chaotický a nezábavný scénář, neschopná režie, nevhodná hudba, nevyužití herci, kteří nemají co hrát... Sečteno a podtrženo: blábol, na který je škoda filmového materiálu.

Svého času jsem se taky nechal zlákat a šel jsem na to do kina. A litoval jsem, že jsem zbytečně utratil prachy. Ten film na mě vůbec nezabral jako komedie, protože jsem se zasmál jen minimálně. A nefungovalo to na mě ani jako doják. Jan Svěrák se totiž asi obával, aby nebyl moc sentimentální, a tak to natočil dost chladně a tím to pohřbil. Já se u filmů dojímám rád, ale tohle ve mně žádné emoce nevyvolalo. Jedině vztek. Od té doby jsem ten film už neviděl a ani se nechystám. A mimochodem, Honza Svěrák by se konečně měl odpoutat od tátových sukní, protože s jeho scénáři to umělecky daleko nedotáhne. Oscara si to nezaslouží ani náhodou.

Velmi nudný film, zcela prostý humoru. Absence humoru je u parodie docela problém. Parodie by taky měla mít švih, což tady rovněž zcela chybí, protože celý film je nesnesitelně pomalý a vleče se jako invalidní želva. Povinné narážky na jiné filmy či seriály (South Park, Batman, Přelet nad kukaččím hnízdem aj.) jsou trapné a zcela nevtipné. To, že si Marhoul pohrál s výtvarnou stránkou a že film má hvězdné obsazení, to tenhle nepodarek nijak nezachrání.