Hismael

Pěkný písničky, ale co ten zbytek. Rami Malek dokonale napodobuje Mercuryho, jenže samotný příběh a události v něm, nebude pro diváka který nemiluje kapelu Queen něco, co by nějak extra prožíval. Celé to působí poměrně obyčejně, přesně podle přání kapely. To co chybí, částečně asi nahradily koncerty. Záznamů z koncertů je tam několik a ten nejdelší u konce, trvá téměř čtvrt hodiny. Vysoké hodnocení není ani tak hodnocení filmu, jako spíš hudby kapely Queen.

Kdyby ve filmu nebyl homosexuální přítel Lady Bird, nejspíš by nebyl nominovaný na Oscara. Film je to naprosto nezajímavý a v podstatě bez nějakého většího příběhu. Stopáž je poměrně krátká, což je jedině dobře, protože není moc co vyprávět.

BlacKkKlansman má poměrně hodně dialogů a častokrát nepůsobí nějak extra vážně, nebo vlastně i věrohodně. Možná je to i kvůli tomu, že černochům film trošku nadržuje. Z některých bělochů jsou buď směšní blbečci, nebo magoři. Z černochů inteligentní jedinci, hájící svá práva. Určitá vyváženost by filmu prospěla. Jinak jde o zajímavý námět, který se věnuje takovým událostem, aby jasně definoval, koho má rád a koho ne.

Ani se moc nedivím, že na premiéře někteří lidé odešli ze sálu. Provokatér Tiers opět balancuje na hraně akceptovatelného. Tentokrát úchylárny vynechal a rozhodl se ukázat sériového vraha i se všemi podrobnostmi, které se mu honí v hlavě. Komunikace Jacka hlavně na začátku je dost nepřesvědčivá a i jeho improvizace je velmi špatná, ale naštěstí pro něj, jsou oběti hodně naivní a nakonec se stanou obětí své hlouposti. I když je to i přiznáno ve scénáři, bral jsem to trochu jako rušivý element. Navíc policisté nedělají svojí práci moc dobře, což se potvrdí minimálně dvakrát. Film je rozdělený do dvou částí, které se průběžně střídají. V jedné Jack surově masakruje své oběti a v druhé vypráví o spojení jeho činů s uměním. Celé je to hodně dlouhé, není to pro každého, ale když se dostanete k závěru, čeká na vás docela nečekaný konec, který je v podstatě taková třetí část.

Slender man dokáže komunikovat přes smartphone a když se za ním jde na návštěvu do lesa, tak jedině v noci. Tma je prakticky neustále. Ani v domech světlo není. Lustry jako by neexistovaly. Scénář je poměrně dost jednoduchý, strašidelné scény jsou často jen ve snech a spíše abstraktní, které končí probuzením. Podprůměr je cítit na každém rohu od dialogů až po různé události a tak setkání se Slender manem nějak moc děsivé není i přes občas dobrou atmosféru.

Myšlenka asi byla vymyslet něco hodně zvláštního a konspiračního. Základ se docela povedl, ale různé věci okolo jsou slepené i na místech, kde do sebe příliš nezapadají, nebo se jim těžko dá věřit, vzhledem ke spoustě zvláštním náhodám. Ani po více jak hodině nebudete tušit o co tam vlastně jde a navíc vám bude připadat, že film běží už tak 2 hodiny. Téměř na konci se konečně divák dozví hlavní motiv toho všeho a začne mít pocit, že přijde velké finále. Na to je už ale příliš pozdě a tak film paradoxně skončí nejvíc obyčejně jak to jen jde. I přes poměrně negativní komentář děj dokáže velmi dobře držet pozornost a rozjede něco, kde originalita rozhodně nechybí.

Hodně brutální a taky hodně dobře udělaný. Celý film je jako pc hra z pohledu první osoby. Pouze akce, která tvoří v podstatě celou hodinu a půl nevadí, ale milion náhod nacpaných vedle sebe už trochu jo.

Pořad televize Barrandov, kde se moderátor ptá a prezident odpovídá. Ubral bych soukromých názorů pana Soukupa, které by si měl nechat na nějaký jiný pořad. Mám jich hodně, kde je může prezentovat.

Vizuelně zajímavě měnící scéna, do které občas vstupuje dobře připravený moderátor Bouček. Celé předávání jsem shlédl živě přímo ve Fóru Karlín a bylo vidět, že to režisér chtěl udělat kreativně, aby kamera jen staticky nekoukala na jedno místo. A teď to horší. Nominovaných bylo minimum. U některých by se dalo polemizovat, jestli tam nejsou spíše omylem. Vystoupení předávajících občas dost zvláštní. Některé hudební kategorie Anděl vůbec nemá. Politická agitace nízká, ale i tak sklidila v rámci jedné písničky bouřlivý potlesk i od lidí, které taková hudba absolutně nezajímá.

Woody Allen napsal scénář z povinosti a obsadil do hlavní role svojí mladší verzi. Vzhledem k tempu jakým píše scénáře a následně na ně natočí filmy, musela přijít chvíle, kdy dojdou nápady. Ta chvíle je tady. Jak tomu posledních X let bývá zvykem, zápletka je opět kombinací partnerských vztahů a umění všeobecně. O hlavní postavě Bobbym se mluví jako o nesmělém hochovi a přitom je naopak skoro až zvláštní, jak takový hubený kluk s ohnutými zády dokáže být tak společenský a sebevědomí. I zde se trochu ukazuje, že vznikající vztahy jsou více méně zásluha zázraku. Je to takový vysněný svět Woodyho Allena. Celkově bohužel scénář nikam moc nevede a spíš se jen čeká, co z toho nakonec bude. Na tento moment se čeká tak dlouho, až to celé skončí. Možná za rok to bude lepší.