ladynatalia

,,Já už mám dost!" - Stacy Tuhle hlášku, kterou zandala Stacy si zřejmě řeklo mnoho sledujících... Ale já nebyla jedna z nich. Tenhle film je zcela očividně mířený na teen dívky, takže silně věřím, že negativní hodnocení jsou především ze strany lidí nad takových třicet, případně rodičů, kteří na toto byli nuceni koukat se svým dítětem, které chtělo filmem poukázat, že by chtělo ze strany svého rodiče více respektu. Film pojednává o nepopulární židovské dívce Stacy, která je dlouholetá kamarádka s Lydií. Obě chodí do židovské školy a zanedlouho je čeká bat mitzvah, která jim má zajistit respekt u ostatních vyznavačů židovství a má z nich udělat "dospělé" ženy. Na Stacy je toho však moc, chce být brána jako "dospělá", ale nechce mít tolik povinností na bedrech. Jednoho dne Lydii pozvou na návštěvu populární dívky, proto vezme Stacy s sebou, to se však zvrhne a Stacy skočí pod tlakem z útesu, aby působila odvážně a mohla si vybudovat oblíbenost u ostatních puberťáků, to by se ale nemohla objevit na hladině její krvavá vložka. Lydia se však Stacy nezastala, a tak se jejich přátelství rozpadá. Následujícího dne Stacy zažije ještě větší šok, když zahlédne Lydii, jak se líbá s její tajnou láskou, o které Lydia moc dobře věděla. Stacy se pomstí tím, že začne o Lydii roznášet pomluvy a následně ji zkazí celou bat mitzvu, i když nechtěně. Stacy Lydii nakonec vynahradí bat mitzvu tím, že zruší tu svou a Lydii připraví dokonalou druhou bat mitzvu. Tento film pojednává o puberťáckém životě, který působí sice lehce přehnaně a dosti snově, možná je to tím, že jde o film, možná je to tím, že jde o americký film... Nemám tušení. Ale jednoznačně bych se nenechala odradit tak nechutně negativním hodnocením. Zřejmě se jedná o dost průměrný teenage film, ale není až tak hrozný, aby se nedal sledovat. Hlavní herečka je půvabná a roli puberťačky zahrála dost dobře, především v emočně zabarvených scénách, které obsahují smutek. Stacyin pokoj je moc hezky zařízený, a co se týče druhé bat mitzvy, která byla pro Lydii... Vypadala naprosto úžasně. (Fotografie těchto míst bych ráda zkusila přidat, abyste se mohli také pokochat.) Jde vidět, že svůj rozpočet celý neprofařili jen na autorských právech na písně od Olivie Rodrigo, což mě těší. Film byl svým způsobem velmi fajn, ale téměř žádná z postav mi nepřišla sympatická, až tedy na madam Rebeccu, která filmu dodávala šmrnc. Scénář byl místy dosti chorý a herecké obsazení nebylo zrovna hvězdné. Recenzující tu podle mě dosti přehání s tím, že to byla ztráta času a litují sledování tohoto filmu... Nebylo to nic přelomového, ale rozhodně to nebylo omylné sledování.

,,Mám tři táty, kteří půjdou na mou svatbu a dvěma z nich musím říct, že jsou tu navíc. Ale kterým dvěma?" - Sophie Sophie si má brát svého nastávajícího manžela a chtěla by, aby ji k oltáři dovedl její otec, kterého dosud nepoznala. Hnedle se však dozví, že její matka, Donna, také sama neví, kdo by mohl být Sophiin otec, jelikož má rovnou tři potencionální otce, proto se rozhodne, že na svatbu pozve všechny tři a v průběhu si je bude všechny oťukávat, aby zjistila, kdo je jejím biologickým otcem. Tenhle film je neskutečná klasika, ale mně jeho pointa postupem děje tak nějak protekla mezi prsty. Nebyl pro mě skoro vůbec záživný, děj se pomalu vytrácel... Zkrátka to celé zachraňoval jen zajímavý námět, fakt, že je to vskutku oblíbený a celosvětově známý film a především písně od skupiny ABBA, kterých je tam požehnaně. Obdivuji to, jak téma každé písně zvládli nasoukat do jednotlivých dějových linek. Donně se postupně rozpadá její hotel, nemá už pomalu čím platit a není muže na dohledu - jasná píseň "Money, Money, Money" (Verze v Mamma Mia!) Tanyou je okouzlen puberťák Pepper, který je téměř o dvacet let mladší než samotná Tanya. Tanyě se líbí jeho vzhled a charisma, avšak přijde ji, že je na ní příliš mladý, proto použije argument, jestli někdo z jeho známých ví, že má takové úmysly. - tak proč se nezeptat "Does Your Mother Know?" (Verze v Mamma Mia!) Sophia se připravuje na svou svatbu a Donna si začíná uvědomovat, že její dcerka není už malá holčička, proto vzpomíná na staré dobré časy s její dcerou, čímž jí chce dát sbohem, jelikož už nebude pouze její slečnou, ale její ruka bude patřit někomu jinému - atmosféru už nám zajistí "Slipping Through My Fingers" (Verze v Mamma Mia!) Stále pro mne však dojemné scény a úžasná volba hudby nestačila na to, abych dala více než tři hvězdičky, jelikož děj se motá více, než štamgasti po noci strávené v hospodě a v pokračování, které by mělo být takovým uvedením do Donniny minulosti, se také nepolepšili.

Kazma : ,,Co s ním, vole?" Bodyguard : ,,Tak ho zabijem." Hrozně lituji, že jsem dala na hodnocení uživatelů ČSFD a na film jsem šla až o měsíc později. Kvůli tomu chci všechna tato hodnocení vykompenzovat alespoň těmito pěti hvězdami, které sice tolik nepomohou, ale má slovní recenze snad ano. Nehorázně velký potenciál to mělo už od začátku, jelikož je to zkrátka Kazma, takový český Mr. Beast, který ojebal celé Česko. Ten, kdo o Kazmovo projektech a postavení nemá ani páru se zřejmě neměl na film ani dívat, jelikož film o jeho dřívějších projektech pojednává, především tedy o jednom, jeho zakopaném autě. Ale byl v něm schovaný hlubší význam... Význam, kde si Kazma uvědomoval, jak moc zanedbal svou přítelkyni, kvůli své motivaci k výdělku spousty peněz. Peněz... Které vydělával především pro ni, i když ne tak docela. Film nabral na obrátkách velmi rychle, scénu co scénu jsem byla přitisknuta k sedadlu a čekala, jak to dopadne. Kazma připravil takový film, který byl obsahově záživný a poučný, jen to tak bohužel neviděl každý. Nepřišel na to každý. Z kina jsem odcházela se smíšenými pocity a slzou u oka, Kazma vážně ukázal něco, co jsem od něj chtěla vědět - pravdu, tu realitu ve filmech, životní uvědomění. Děkuji převelice, že jsem měla možnost něco takového vidět.

,,Víš, mám moc rád koně a ty máš oči jako kůň" - Kentán Kentán, chlapík se srdcem ze zlata a mozku z... Teoreticky tak nějak bez mozku, je pošetilým a dosti nešikovným zlodějem s velkými sny, proto skončí ve vězení, kde se pokusí socializovat se svými spoluvězni, kteří jsou z něj na nervy. Jednoho dne se však ve věznici ukáže Ruby, nemluvný lupič, který údajně zproneveřil několik milionů. Aby byl Ruby rozmluven, rozhodnou se ho dát do cely společně s Kentánem, který mu pomalu do hlavy vymluví díru. Ruby se dá na úprk z vězení, to však ale nečekal, že k němu Kentán přilne natolik, že se mu rozhodně v jeho dobrodružství pomoci. Gérardovo (herce Kentána) hraní hloupoučkého dementa s dobrými úmysly a oblibou v koních je nehorázně rozkošné, střílí vtip za vtipem, úsměv za úsměvem. Jeho osobnost takového nechápavého dítěte, které se chce zavděčit a ukázat, co vše svede, je pro nás rozhodně méně únavná, než pro vězně, kteří agresivně na Kentána napřahovali pěst. Duo, které ztvárnil společně s Jeanem (hercem Rubyho) je naprosto legendární a doufám, že se mu splní si otevřít to jeho vysněné bistro "U Dvou Přátel". :'3

,,Jsem zničený, jakou má cenu žít, když už nejsi krásný?" - Howl Anime vskutku není pouze pro děti a mladší publikum. Ghibliovky tak tedy působí dvakrát tolik, jelikož často patří mezi první anime spousta sledujících, avšak dokážou do srdce bodnout tedy nehorázně, když si uvědomíte, co se v daném filmu děje. Tento skvost pojednává o Sophie, pilné dívce, která pracuje jako kloboučnice. Ve městečku, kde Sophie bydlí, se to hemží kouzelníky a čarodějnicemi, před kterými se navzájem občané varují, především před jedním - Howlem, tvrdohlavým, avšak velmi pohledným kouzelníkem, který nemá kousek empatie a stará se sám o sebe. Jednoho dne padne Howlovi Sophie do oka a krátce si spolu popovídají při útěku z uličky plné kumpánů Čarodějnice z pustin, postarší ženy, která chce získat Howlovo srdce a přízeň. Ta následně navštíví Sophie a prokleje ji v babičku s pravidlem, že o svém prokletí nebude moci ani ceknout. Sophie se tedy vydá na cestu za Howlem, aby ji z prokletí vysvobodil a při tom si začíná uvědomovat, že propadla jeho svůdnému šarmu, i přes to, že je velmi samolibý a nepořádný.  Ve filmu je spousty věcí, které je třeba si při sledování uvědomit a nebyly přímo vysvětlené. Film je tedy adaptovanou verzí knihy, která je o něco více přesnější, co se týče příběhové linky a Howlovy manipulativní osobnosti. Anime bylo ukončeno poněkud zvláštně a rychle, jakoby se snažili na poslední chvíli rozuzlit všechny dějové linky, které vznikly. Z ničeho nic byla ukončena válka, aby mohli žít šťastně. Čarodějnice z pustin musela odevzdat Howlovo srdce Sophie, aby spolu mohli žít šťastně. Calcifer a Howl nemohli zemřít, aby mohli oba žít šťastně. Tuřín se z ničeho nic proměnil v prince, aby zas mohl žít šťastně. Zkrátka takový rychle zpracovaný pohádkový konec, který zůstane divákům otevřený.  Jednoznačně se jedná o mou nejoblíbenější Ghibliovku. I přes to, že je o něco psychologicky namáhavější, stále se jedná o lásku, kde muž z "minulosti" hledá celý svůj život tu osudnou dívku - Sophie. Daroval jí své srdce, které se od ní nechalo trápit a mučit, ale i přes to ji miloval. O své srdce sice na nějakou dobu přišel, proto byl natolik arogantní a lhostejný vůči okolí, ale po nalezení své milé opět své srdce obdržel a mohl zas milovat. Mohl milovat tak moc, jako já miluji tento film.

,,Víš, kdo je Hárlekýn? Hárlekýnovo rolí je sloužit. Bez svého pána je ničím. A každýmu je u prdele, kdo jsme bez něj." - Harley Jsem obeznámena s tím, že film je odsuzován především kvůli tomu, že pasivně obhajuje feminismus. Každá z dívek měla špatnou zkušenost s mužem, co se minulosti týče. Film nás zkrátka až nutí soucítit s hlavními hrdinkami, když Harley vypráví příběh každé jedné postavy.  Harley - Joker, není třeba více dodávat. + ji zradila její nejbližší osoba, Doc.  Huntress - Její rodina byla zabita muži od Black Maska. Black Canary - Black Mask ji držel jako ptáčátko ve své hrsti. Black Mask je nám celý film ukazován jako ten nejpodlejší a nejhorší psychopat, který manipuluje především ženy, nechal by zabít dítě, pro peníze by udělal cokoliv by bylo možné a zkrátka... Když je potřeba, aby se zlá strana jevila jako ta dobrá, musí být proti ní postaven někdo, kdo je "ještě horší" než samotná Harley a její partička. Cassie - Ve filmu to není zmíněno, ale její originální příběh v komiksech je takový, že její otec z ní vychovával stroj na zabíjení, místo komunikace slovy uměla komunikovat pohyby.  Renee - Strážník si za ni bral veškerou zásluhu za vyřešené případy.  Avšak... Harley, která byla ztvárněna Margot, je naprostá ikona, co se DC týče. Je to hvězda mezi padouchy. Což určitě dokazuje tomu, že filmu budu dávat trochu navrch. :D Film šel jak nahoru, tak dolů. Příběhem, emocemi, soundtrackem, vším možným. Nějaké scény byly samozřejmě slabší, ale fight scény jsem si vskutku užila. Harley se kolikrát zranila, avšak zvedla se z toho dna, kde trčela a pokračovala dále. Jde samozřejmě naprosto vidět, že o hlavní postavy strach mít nemusíte. Když scénáristi zrovna potřebují, aby Harley nechcípla a bojovala jako o život, náhodou se v záběru objeví pytel s drogami, aby Harley mělo co nakopnout. Když Renee postřelí, náhodou má neprůstřelný korzet, který ji Harley zapůjčila. Co se Cassie týče, celý film je nám podstrkováno, že je přeci ,,JeN dÍtĚ", že ,,DíTě Se ZaBíT nEsMí". Huntress je naprostý stroj na zabíjení, který byl na pomstu připraven už od dětství a tak o ní také není třeba jevit nějaký velký nával strachu. A Black Canary... Ta měla celou dobu v rukávu svůj mocný hlas, který použila jednou za film... A opět... Když to bylo nejvíce třeba a nikdo to kurva nečekal. Emoce byly takové, že chvíli bylo třeba se modlit, aby se Harley spasila, nebo aby někdo spasil ji. Zkrátka se tam dívky zachraňovaly navzájem a tak mezi nimi postupně vznikalo pouto. Chvíli se člověk pozastavil nad melancholickým momentem a potom mu do držky narvali buď ještě smutnější moment nebo naopak, snažili se to odlehčit něčím naprosto směšným.  Co se soundtracku týče, nějaké písně byly slabší, ale starý dobrý Barracuda od Heart, který je už prostě takové klišé, které hraje, když je nějaká fight scéna, mě neomrzel a ani nijak neurazil. A co se týče Joan Jett... Mám neskutečnou radost, že tam zazněla. Vibe to rozhodně mělo, takové typické scrollovaní TikToku, tak bych nějak popsala takových sedmdesát pět procent soundtracku. Ale asi bych to nebrala jako mínus, jelikož takový styl hudby k osobnosti Harley prostě sedí. Ulítlé, rytmicky obsáhlé a nabušené písničky s nevhodným a deep textem.  Někdo antihero postavy holt nemusí, ale já si stojím za tím, že to byla bomba. Líbí se mi návrh toho, že špatná strana bojuje proti ještě horší straně, kterou následně zabijí, avšak Harley dá UNO reverse card a po boku s Cassie opustí ženy z Birds Of Prey, jede si se svojí károu a toastem v hubě bůh ví kam, aby si volně žila svůj život.  Film potlačuje Harleynu zločineckou stránku, když si vezmu, že na strážníky střílí barvu a konfety, místo kulek. Že místo kuchání a pořádného fightu do krve jen borcovi podpálí vousy a že místo toho, aby dala Renee do držky, tak jí dá vypínáka mobilem. Harley by toho vážně dokázala více a zvládla by se předvést, jen jde vidět, že aby to vypadalo, že jsou si ženské hrdinky rovnocenné, každá očividně musí být dobrá a na podobné linii, co se obrany týče. Taktéž chtěli zachovat ten antihero charakter, musí mít hrdinské, ale zároveň padoušské vlastnosti.  Když to shrnu, jsou tam samozřejmě nějaké mínusy, ale nemyslím si, že si Birds Of Prey zaslouží tak moc nízké hodnocení... Za budget, který byl 100 milionů a tím, že jsem neměla žádné představy, odvedli vážně kvalitní oddychovku, která (alespoň tedy pro mě), byla docela nadprůměrem mezi DC filmy.