Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (152)

plakát

Vysíláme zprávy (1987) 

Pane Brooksi (hovořím k režiséru Jamesi L., nikoli k herci Albertovi), tento váš film sice nedosahuje tak neskutečných kvalit, jako Cena za něžnost a Lepší už to nebude - ale přesto jsem byl až téměř do konce přesvědčený, že dám nejvyšší hodnocení. Příběh měl spád, dobře se na něj dívalo, byl zajímavý i zábavný. Jenže..., jenže... Konec je vždy pro mě u filmů úplně nejdůležitější. Nemůžu říct, že mě tady zklamal, ale rozhodně neuspokojil a způsobil nesouhlasný pohyb hlavou ze strany na stranu. A i když ho nedůvěřivě přijmu (nechci nic prozrazovat kvůli budoucím filmovým divákům tohoto celkově velmi kvalitního snímku), tak následné "o X let později" tam už opravdu nemělo co dělat. Jinak všichni tři hlavní herci (William Hurt, Albert Brooks, Holly Hunter) hráli výborně. A co se týká Jacka Nicholsona, tak kdo by nesledoval pozorně, příliš mrkal nebo dokonce v určitý moment na pár desítek sekund od obrazovky odtrhl oči, hrozí, že by si ho vůbec nevšiml. :)

plakát

Jeď, Trabi, jeď! (1991) 

Hodnocením svých databázových spoluobčanů nerozumím. Vždyť to byl tak zábavný film! Asi to nikdo nepochopil. :-)K výbornému dojmu výrazně napomohl skvělý dabing Jiřího Pragera, který namluvil velmi dobrého hlavního herce Wolfganga Stumpha. A to jsem se k tomuto filmu vlastně dostal jen náhodou - přes Ottfrieda Fischera, který je tam ale jen na chvíli (přehlédnout však samozřejmě nelze). Když jsem spatřil zdejší hodnocení, zděsil jsem se. Avšak čekalo mě příjemné překvapení. Jen mi vadí, že se mým 5* to celkové hodnocení nepodařilo nijak zvýšit.

plakát

Dvanáct (2007) 

Moje první setkání s Nikitou Michalkovem. Myslím, že společně s Larsem von Trierem se jedná o jednoho z nejzajímavějších současných evropských režisérů.

plakát

Tanec v temnotách (2000) 

Larsi, vy jste se rozhodl, že mě budete vždy násilím nutit, abych dával každému vašemu filmu pět hvězdiček, že? A co se týká Björk, tak to je úplně neuvěřitelné, jaký výkon ze sebe dostala, zvlášť když není herečka, ale zpěvačka. Tím spíš bych jí dal Oscara. Tanec v temnotách musí v každém zanechat silný dojem.

plakát

Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů (2005) 

Nepřekvapuje mě, že dávám 5*, ale překvapuje mě, že se mi to snad líbilo ještě víc než původní tři filmy. Ale možná je to tím, že když se to povede, tak v roce 2005 je nepochybně víc možností k vytvoření působivého zážitku, než na přelomu 70. a 80. let. Navíc bych řekl, že jelikož má Lucas všechno tak perfektně promyšlené, tak znalost následujícího děje a poznávání událostí minulých jen povyšuje celou vesmírnou ságu jako celek. Kromě skvělých bitev je hlavním plusem, že Hayden Christensen začal hrát a že Ian McDiarmid se vybičoval k opravdu pozoruhodnému výkonu, kterým rozhodně také překonal sám sebe (tím ovšem nechci říct, že také on hrál dřív špatně, to v žádném případě). Jinak musím dodatečně pochválit Ewana McGregora, který je důstojný "pokračovatel" Aleca Guinnesse. Natalie Portman a Samuel L. Jackson byli dobří a Christopher "Saruman" Lee se tedy na plátně moc neohřál. Tím hlavním lákadlem ve filmu byla samozřejmě přeměna Anakina Skywalkera (Christensen) na Darth Vadera - takže v závěru si opět mohl na chvilku svým dunivým hlasem vesele zaburácet James Earl Jones. :-)

plakát

Rachel se vdává (2008) 

Prvních pár minut jsem nadával, že Demme nepochopil, že ruční kamera automaticky neznamená, že s ní budu pomateně mávat. Ale pak jsem si na to nejen zvykl, ale dokonce to i přijal, poté jsem to nevnímal a nakonec to považuju za klad. A upřímně řečeno - žádné hrozné mávání to nebylo a ke snímku, který se odehrává převážně před svatbou a pak v jejím průběhu, se to dobře hodí. Důležité také bylo, co se zrovna v záběru odehrávalo a podle toho tomu byl pohyb kamery přizpůsobován. Od pana Jonathana jsem zatím viděl jen Mlčení jehňátek a i když toto rodinné drama je o něčem jiném a jejich úrovně nedosahuje, nelze mu upřít vynikajícím způsobem prokreslená atmosféra. Tomu všemu samozřejmě napomáhají i skvělí (kromě Anne Hathaway a Debry Winger spíš neznámí) herci. A výborný scénář, protože film je hodně postaven na dialozích. Malá výtka jen k příliš dlouhému svatebnímu tanečnímu veselí - závěr to však napravil. Jonathan Demme prokázal, že je stále skvělým režisérem a já opravdu nechápu zdejší nevysoké hodnocení.

plakát

Andaluský pes (1929) 

Jelikož budu maturovat mimo jiné i z dějin umění a je určitá pravděpodobnost, že si vytáhnu surrealismus, nehodilo by se dát nižší hodnocení. :-)

plakát

Gran Torino (2008) 

Nedokážu napsat žádný objevný, dokonce ani plnohodnotný komentář... Snad jen, že jsem pochopil zdejších 92% a nechápu trestuhodné opominutí Americké filmové akademie - minimálně nominace byly povinností. Panu Eastwoodovi můžu vzkázat, že se klidně může ještě mnohokrát před kamerou objevit (i když už asi chce stát jen za ní), protože se podle mě nedá určit, jestli je lepší herec nebo režisér. Skvělý filmový zážitek!

plakát

21 gramů (2003) 

Film číslo 500 by měl být nejen kvalitní, ale i významný a něčím výjimečný. Film, na který se hned tak nezapomene. Říkal jsem si, že důstojný zástupce pro hodnocení č. 500 by mohlo být 21 gramů - a jako vždy jsem měl pravdu. ;-) Skvělí herci - především Naomi Watts, ale kupodivu ani Sean Penn, který není žádný můj oblíbenec, mi nevadil. A Benicio Del Toro mi připomněl Javiera Bardema z filmu Tahle země není pro starý, a to nejen kvůli fyzické podobě. Navíc i jejich role se poněkud lišily. Avšak motel umí oživit vzpomínky a navodit různé představy... Největším plusem filmu je ale jeho děj - fakt, že kvůli jedné tragédii propletené osudy několika lidí nejsou zobrazovány chronologicky, filmu ještě přidává na působivosti. Že Iñárritu zvolil tento způsob vyprávění, tak si ode mě nevyslouží pokárání za umělou samoúčelnost nebo zmatenou nepřehlednost. Ne, naopak - chválím ho, protože zápory na tomto snímku zkrátka nejsou. Navíc je dobré, že se film ve svém průběhu snad ještě zlepšuje.

plakát

Taxikář (1976) 

Vynikající Scorseseho dílo, kterému dodává hudba, kamera i příběh samotný takovou zvláštní atmosféru. Režisérův dvorní herec Robert De Niro rozhodně nemohl zklamat a bylo zajímavé vidět stěží čtrnáctiletou Jodie Foster, která už tehdy výrazně naznačila, že z ní bude skvělá herečka. Tedy nebude, už jí byla. Jinak bych řekl, že se zas tak moc nezměnila, protože i když je to tady vlastně malá holka, poznat by ji musel i slepý.