JamesBlack00

Metoda Markovič: Hojer.  Šestidílná série, kde některé díly bych ohodnotil 4 hvězdičkami s pluskem, některé 5 z pěti a ještě bych nejraději dvě přidal. V několika částech mi trošinku vadily nedotažené zábleskové "vzpomínky" na vedlejší role masových vrahů, nebo příliš dlouhé a bujaré veselí s kriminalisty ze Slovenska.  Avšak záporný "hrdina" - kanibal - jehož příběh se vinul celou sérií, prošel celou řadou psychických proměn charakterických pro jeho diagnózu, a herec, Petr Uhlík, který ho hrál, to předvedl tak bravurně a nenuceně, jako by nám všechno vyprávěl skutečný vrah a my cítili jeho až dětskou bezmoc, ubránit se svým choutkám. Proměny obličeje, gest, chování - famózní výkon. Ty jeho oči! Až se mi ježily chlupy na těle. Jeho soupeř, kriminalista Jiří Markovič, s nímž se můžeme brzy těšit na pokračování série o spartakiádním vrahovi, zdatně Uhlíkovi sekundoval. Neměl sice tak výraznou mimiku a chvílemi se zdálo, že nic necítí, čekali bychom víc akčního rádiusu, naopak v jiných momentech perfektně ztvárnil člověka fascinovaného zločincem, a cítil jsem, že by stačilo málo a mohl sám skončit na druhé straně "barikády". Výborná práce s dialogy! Výborná scénografie! Výborná kostýmní výprava! Reálie tehdejšího Československa jak ofocené přes kopírák. Fakt skvěle natočený filmařský počin. Bravo.  Nejslabší článek? Vojta Kotek.

Audience u královny, britská hra autora Peter Morgana, která nadchla Broadway, se dostala do rukou české režisérky převážně tzv.ženských filmů Alici Nellis. Přestože to není její první divadelní počin, v určitých pasážích režisérčina dramatu, hlavně v první půli, když je člověk znaven, a já znaven byl, mohl nezaujatý divák ochabovat, snad usínat. Avšak, kdo aspoň trochu zná anglické filmařské skvosty jako Soumrak dne s A. Hopkinsem a E. Thompson, Emma s G. Paltrow, Rozum a cit z r. 1995, Láska nebeská, a další, zná ten soumračný nádech anglického města a venkova, upršené dny, věčně spadanou mlhu na dláždění mezi starými domy postavenými z červených pálených cihel, a hlavně plný podivně zajímavých lidí s drobnými nosy a zvláštním typickým humorem, kteří dobrovolně či nedobrovolně přijímali hlavu britské monarchie, tomu připomínka Anglie v podobě divadelní hry může být příjemným zakončením nedělního dne. Kde všude v Evropě nastaly časy státního aparátu a prezidentství, zde se stále udržel titul krále/královny. Toto ostrovní království, které jsem nikdy nenavštívil, skrz filmy mě oslovovalo, a v případě Audience u královny opět po dlouhých letech přivábilo moji duši opět se k němu obrátit.  Iva Janžurová, kterou znám hlavně jako komediální herečku (někdy až sympaticky hysterickou), zde předvedla anglicky strohou dámu, jakou jsem Alžbětu II. znal z vysílání zpráv České televize, a to mě bavilo. Ač unaven z celého dne, tato famózní česká herečka udržela moji pozornost po celou dobu skoro 3 hodinového představení. Za to jí a ostatním jejím hereckým kolegům platí můj velký dík. - 5*

Přišla v noci. A s kufrem. A zůstala. A já měl v určitých chvílích "husinu". Možná i z důvodů, že i já jsem toho, co filmem prochází, ve svém životě nebyl ušetřen.  Ale nechci říkat čeho, protože už se nechci vracet k tomu, co dávno odvál čas. Zkrátka, byl to dobře, docela dost dobře, natočený filmeček. Trochu se mi i zazdálo, že nemastný neslaný herec neherec, Vláďa Kratinů, konečně poprvé v životě, v "mým filmovým" životě, začal hrát. Troufám si říct, že role nejen jakoby mu padla na tělo, ale to je celý on, tady konečně hraje sám sebe!  Ostatní herce hlavních rolí vlastně skoro neznám. Že jsem je jednou viděl v nějakém závěsu za našemi stálicemi, nepočítám. A body pro ně. Hráli komorně, bez velkých gest a citů. Všechno to umocňovalo tísnivou atmosféru, vnitřní prožitek. Horor za bílého dne. Gratuluji režisérovi a celému štábu, a také DJovi Ondřejovi Mikulovi alias Aid Kid, který skvěle hudebně vystihl ponurý obraz. Filmeček na čistých 5 hvězd není, ale velmi slušné 4 s hvězdičkou to jistí. Zdá se, že Česká scéna má opět co nabídnout. Díky.