Nějak nedokážu osvobodit sympatické sportovní prostředí a inteligentní podtext od nepřekvapivé šablonovitosti, okázalého sentimentu a soutěžení o nejrovnější kšilt. Ovšem pro cílovku to musí být "zásah do černého" :)
La merde sentimentale... Na scény ze zápasů byla radost se dívat, bohužel příběh se veze na klišé všech sportovních filmů a když v závěru začne do děje vstupovat trochu kontroverze, je to ukončené.
Hlavní pozornost se sice logicky upíná na Noela Gallaghera, kdo ovšem pozvedává úroveň koncertu na víc než přehrávání táborákových odrhovaček je Gem Archer, pro mě hlavní hvězda večera...
Robbin Williams je určitě ve své životní roli, kterou dostal napsanou na tělo nebo jí hrál podle sebe. Bohužel jeho humor (ačkoliv všem jeho často nepřeložitelným vtipům rozumím velmi dobře) mě dneska už zrovna neoslní, romantická linie příběhu mi příjde vyložené trapná, naštěstí se docela povedla ta hlavní.
Smala Sussie nepůsobí zpočátku jako výrazný film, první část zaujme pouze humorem takže když po půl hodině hlavní postava prohlásí, že "všechno co vám vyprávím, je nezbytně důležité, abyste to celé pochopili", máte pocit, že se jedná spíš o klišé. Postupně se jednotlivé informace dostávají do zvláštních souvislostí, až se z toho vyvine zajímavý příběh s ještě zajímavějším rozuzlením.
Film obsahuje zaručeně skvělý humor Ricky Gervaise (típnuté cigáro do skleněné mísy, dialog "a bit rude..."), několik scén, které mi naprosto vyrazily dech (rozhovor Rapha Fiennese s mladými zaměstnanci na tom večírku; nic podobného jsem ve filmu zatím neviděl... nejenom síla rozhovoru, ale i hra kamery s pohledy účastníků). Jenom je škoda, že celkově film vyzní jako primitivní romantický příběh.
Hlavní hrdina ve filmu v podstatě vůbec nehraje, jenom kouká někam do blba a divák poslouchá buď jednoho z tátů případně retardovaného kamaráda. Žádný dív, že se Lilo Brancato, ačkoliv hlavní role v takovém filmu předurčuje zajímavou budoucnost, nestal ani slušným filmovým hercem natož následovníkem svého vzoru - Roberta DeNira.
Problém je, že jsem přesně tenhle film čekal, country Bridges chlastá, fuckuje a zvrací jak to umí jenom on, pak ženská, posere to, odvykačka a napůl šťastnej konec. Taky jsem doufal, že bude trošku dramatičtější ta linka s Colinem Farrellem, třeba že si dají aspoň přes hubu :)
Kromě toho, že atmosféra byla celkem strnulá a všechno přikomičťoval zvláštní přízvuk se mi poprvé nelíbil Steve Buscemi, kterej mi v roli výrazný a sebevědomý postavy nesedí.
Dneska podobně téměř-nicneříkající až mírně komické jako Rebel bez příčiny. // Podle názvu Brandova mot. klubu se stejně pojmenovala jedna zajímavá kapela (Black Rebel Motorcycle Club).
Překvapivě výbornej film... vtipný, rozhodně stylový (Keitel a DeNiro jak jinak než válí), zajímavý filmařský postupy a i když trochu snadný, tak přece jenom hodnotný vyústění a sdělení.
Já jsem to teda taky nehrál, ale měl jsem k tomu odborný komentář :) A nebylo to vyloženě špatný, vlastně docela vyvedený na svůj žánr, až na to, že mě takhle střížený pohádky povrchně nelákaj, tak to prostě nejsem schopnej ocenit...
...only real when shared. LINKINe ty jsi to těžce nezvlád. :) Tahat do toho politiku s jejím dogmatismem (peníze) a rozdílnost nebo velikost osudů ostatních mi příjde trochu netolerantní. Já jsem okouzlen (spoustu z těch hlášek bych mohl citovat), dojat a poučen.
Tomu říkám film pro mládež, i když ani některým starším neuškodí nebo se v ní shlédnou. Skvěle civilně natočeno a zahráno... americká komerční kinematografie by něco takového nevyprodukovala, ale to je tak na okraj.
I když se nešlo moc do hloubky, což se z popisu snad ani nedalo očekávat, film především velmi dobře popisuje náladu a atmosféru svý doby a pocity lidí po smrti Kennedyho už vám vyplynou samy... Jména herců rozhodně potvrzují dobrou podívanou.
Zajímavý příběh, rozhodně super muzika, francouzský šansony si určitě trochu prohrabu, jenom mě trochu trápí, že nikdo neví, jestli spousta věcí je vůbec pravda. Steve Coogan mě sice naučil, že When you have to choose between the truth and the legend, print the legend, ale tohle je taky trochu politika. Jo a Marion Cotillard jde nekompromisně mezi moje oblíbené herečky. Kvůli výkonu v tomhle filmu, vzhledu v jiných filmech :) a rozhodně informacím, co má tadyk v profilu...
Mega Shark vs. Giant Octopus není klasický filmový klenot. Ale pokud jste dostatečně tolerantní, bude to pro vás super film... Za prvé se zasmějete, co všechno je možné v 21. století produkovat... (Ed Wood byl průkopník, ten si mohl dovolit víc) všichni ti létající žraloci do výšky tisíců kilometrů, romantika ve stylu nejlevnějšího porna, desetkrát použitý jeden a ten samý záběr a seznam nesmyslů by mohl popsat několik stránek. Hloubka a význam je v tom, že si pak uvědomíte, jakou vlastně má hodnotu opravdu dobrý film.
Moje komentáře
Cadillac Records (2008)
Hudba: ***** Film: who cares?
Hirošima – den poté (2010)
MaMitti: Před atomovou energií nemáš respekt? Jedná se o nejvýhodnější zdroj elektrické energie, který má lidstvo k disposici.
Coach Carter (2005)
Nějak nedokážu osvobodit sympatické sportovní prostředí a inteligentní podtext od nepřekvapivé šablonovitosti, okázalého sentimentu a soutěžení o nejrovnější kšilt. Ovšem pro cílovku to musí být "zásah do černého" :)
Casino Jack (2010)
A Oscara za nejlepší vztekání získává... Kevin Spacey.
Talking Funny (TV pořad) (2011)
"Does he do the whistle?" :)
Maurice Richard (2005)
La merde sentimentale... Na scény ze zápasů byla radost se dívat, bohužel příběh se veze na klišé všech sportovních filmů a když v závěru začne do děje vstupovat trochu kontroverze, je to ukončené.
Noel Gallagher: Sitting Here in Silence (TV film) (2006)
Hlavní pozornost se sice logicky upíná na Noela Gallaghera, kdo ovšem pozvedává úroveň koncertu na víc než přehrávání táborákových odrhovaček je Gem Archer, pro mě hlavní hvězda večera...
Komparz (TV seriál) (2005)
Are you having a laugh? ... Is he having a laugh? :D
Dobré ráno, Vietname (1987)
Robbin Williams je určitě ve své životní roli, kterou dostal napsanou na tělo nebo jí hrál podle sebe. Bohužel jeho humor (ačkoliv všem jeho často nepřeložitelným vtipům rozumím velmi dobře) mě dneska už zrovna neoslní, romantická linie příběhu mi příjde vyložené trapná, naštěstí se docela povedla ta hlavní.
Smala Sussie (2003)
Smala Sussie nepůsobí zpočátku jako výrazný film, první část zaujme pouze humorem takže když po půl hodině hlavní postava prohlásí, že "všechno co vám vyprávím, je nezbytně důležité, abyste to celé pochopili", máte pocit, že se jedná spíš o klišé. Postupně se jednotlivé informace dostávají do zvláštních souvislostí, až se z toho vyvine zajímavý příběh s ještě zajímavějším rozuzlením.
Melodie mého srdce (2007)
Toho feťáka nemůžu ani vidět, jinak to byla průměrná supernaivně sentimentální pohádka.
Cemetery Junction (2010)
Film obsahuje zaručeně skvělý humor Ricky Gervaise (típnuté cigáro do skleněné mísy, dialog "a bit rude..."), několik scén, které mi naprosto vyrazily dech (rozhovor Rapha Fiennese s mladými zaměstnanci na tom večírku; nic podobného jsem ve filmu zatím neviděl... nejenom síla rozhovoru, ale i hra kamery s pohledy účastníků). Jenom je škoda, že celkově film vyzní jako primitivní romantický příběh.
Štvanec IRA (2008)
Film o IRA, produkce Velká Británie, to dohromady nesedí.
Příběh z Bronxu (1993)
Hlavní hrdina ve filmu v podstatě vůbec nehraje, jenom kouká někam do blba a divák poslouchá buď jednoho z tátů případně retardovaného kamaráda. Žádný dív, že se Lilo Brancato, ačkoliv hlavní role v takovém filmu předurčuje zajímavou budoucnost, nestal ani slušným filmovým hercem natož následovníkem svého vzoru - Roberta DeNira.
Griffinovi (TV seriál) (1999)
Dost mě znervózňuje, že má většina mužských postav místo brady varlata...
Machři a šprti (TV seriál) (1999)
"-Here, beer! -No, thanks. I prefer to get high on life..." :D
Crazy Heart (2009)
Problém je, že jsem přesně tenhle film čekal, country Bridges chlastá, fuckuje a zvrací jak to umí jenom on, pak ženská, posere to, odvykačka a napůl šťastnej konec. Taky jsem doufal, že bude trošku dramatičtější ta linka s Colinem Farrellem, třeba že si dají aspoň přes hubu :)
Fargo (1996)
Kromě toho, že atmosféra byla celkem strnulá a všechno přikomičťoval zvláštní přízvuk se mi poprvé nelíbil Steve Buscemi, kterej mi v roli výrazný a sebevědomý postavy nesedí.
Divoch (1953)
Dneska podobně téměř-nicneříkající až mírně komické jako Rebel bez příčiny. // Podle názvu Brandova mot. klubu se stejně pojmenovala jedna zajímavá kapela (Black Rebel Motorcycle Club).
Falešná kočička (1937)
"A na co? NA CO? Jo, nashledanou..." :D
Špinavé ulice (1973)
Překvapivě výbornej film... vtipný, rozhodně stylový (Keitel a DeNiro jak jinak než válí), zajímavý filmařský postupy a i když trochu snadný, tak přece jenom hodnotný vyústění a sdělení.
Silent Hill (2006)
Já jsem to teda taky nehrál, ale měl jsem k tomu odborný komentář :) A nebylo to vyloženě špatný, vlastně docela vyvedený na svůj žánr, až na to, že mě takhle střížený pohádky povrchně nelákaj, tak to prostě nejsem schopnej ocenit...
Útěk do divočiny (2007)
...only real when shared. LINKINe ty jsi to těžce nezvlád. :) Tahat do toho politiku s jejím dogmatismem (peníze) a rozdílnost nebo velikost osudů ostatních mi příjde trochu netolerantní. Já jsem okouzlen (spoustu z těch hlášek bych mohl citovat), dojat a poučen.
Láska je láska (1998)
Tomu říkám film pro mládež, i když ani některým starším neuškodí nebo se v ní shlédnou. Skvěle civilně natočeno a zahráno... americká komerční kinematografie by něco takového nevyprodukovala, ale to je tak na okraj.
Bobby (2006)
I když se nešlo moc do hloubky, což se z popisu snad ani nedalo očekávat, film především velmi dobře popisuje náladu a atmosféru svý doby a pocity lidí po smrti Kennedyho už vám vyplynou samy... Jména herců rozhodně potvrzují dobrou podívanou.
Edith Piaf (2007)
Zajímavý příběh, rozhodně super muzika, francouzský šansony si určitě trochu prohrabu, jenom mě trochu trápí, že nikdo neví, jestli spousta věcí je vůbec pravda. Steve Coogan mě sice naučil, že When you have to choose between the truth and the legend, print the legend, ale tohle je taky trochu politika. Jo a Marion Cotillard jde nekompromisně mezi moje oblíbené herečky. Kvůli výkonu v tomhle filmu, vzhledu v jiných filmech :) a rozhodně informacím, co má tadyk v profilu...
Duel Frost/Nixon (2008)
Hodně filmařského a hereckého umění, ale film se zaměřuje na charaktery aktérů duelu spíš než na celou kauzu a to je pro mě trochu málo.
Michael Jackson - pohled do soukromí (TV film) (2003)
Majkl je dost zvláštní člověk (nejsem jeho fanoušek - nespali jsme spolu), ale aspoň neni taková špína jako pan filmař, co ho soudí...
Zorro (TV seriál) (1990)
-Bla, bla, blá... bla, bla bla... - Bla, bla bláá, bla blá (španělský přízvuk) Švih, prásk... Pich, pich... Ale jako dítě jsem na to taky koukal :)
Megažralok vs. obří chobotnice (video film) (2009)
Mega Shark vs. Giant Octopus není klasický filmový klenot. Ale pokud jste dostatečně tolerantní, bude to pro vás super film... Za prvé se zasmějete, co všechno je možné v 21. století produkovat... (Ed Wood byl průkopník, ten si mohl dovolit víc) všichni ti létající žraloci do výšky tisíců kilometrů, romantika ve stylu nejlevnějšího porna, desetkrát použitý jeden a ten samý záběr a seznam nesmyslů by mohl popsat několik stránek. Hloubka a význam je v tom, že si pak uvědomíte, jakou vlastně má hodnotu opravdu dobrý film.