Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (529)

plakát

Soupeři (1977) 

Nejvíc mě bavil ten čas, ty dějiny, které ve velkých skocích nezastavitelně míří kupředu, v kontrastu k nehybnosti vztahu mezi ústřední dvojicí. A pak taky vykreslení jejich povah: v dobrém slova smyslu individualistický realista kontra z principu umanutý umanutec. Vizuálně perfektní, až na pro mě trochu úsměvnou ruskou epizodu. A škoda, že Francouzi mluví anglicky. Ale závěrečné záběry vše vykoupí.

plakát

Naše malá sestra (2015) 

Skvělý materiál průběžně zabíjený sladkou hudbou. Jinak, takový skoro-Ozu. Ale opravdu jen skoro. Což ale v dnešní době není málo.

plakát

Ptáci a lidé (2014) 

Nádherná kinematografie. Fascinující scény. Ale nemůžu jen tak přijmout, (spoiler) s jakými sympatiemi bych jakože měl přistupovat k muži, co opustí rodinu jen proto, že se mu v noci špatně dýchá a "cítí se jako rozpouštějící se kostka cukru" - nevadilo (by) mi to samo o sobě, ale na takové nastavení nechci mít našroubovaný tak čisťounký a nadějeplný (happy) end.

plakát

Tlačítka bdělosti (2015) 

Velmi "příjemný", podnětný, nápaditý a pokorný film. Chce se napsat něco jako "dobře pochopený Vachek", což není zdaleka u všech famáckých dokumentů zvykem, i když se k tomu třeba autoři sami hlásí (tady ale Vachek v titulcích jako pedagog ani není). Mnoho fascinujících scén (např. sirény, nádražka, sršni).

plakát

Kniha džunglí (2016) 

Klidně bych si to dal hned znova. O děj nejde (prostě Kniha džunglí). Vizuálně naprosto fascinující. Poprvé jsem viděl film, kde má to 3D fakt smysl.

plakát

Totem vlka (2015) 

Viděl jsem verzi s dabingem, proto radši nehodnotím (jinak 4 nebo 5). Vizuálně úchvatné. Bráno jako film pro děti - dokonalé. Bráno jako film pro dospělé - neskutečně mě iritovala hlavní (lidská) postava, byl to prostě strašný idiot, jehož jednání se nedalo předvídat, pochopit a už vůbec ne se do něj nějak vcítit (ale to bylo možná tím dabingem). Naštěstí ten film stojí na trochu jiných základech, než na příběhu a postavách.

plakát

Ve sklepě (2014) 

Nevím, jestli je namístě smát se tomu. Ale párkrát jsem se smál - např. u teenagerů a u dvojice v mini-baru s veselou hudbou. Jinak jsem ale myslel víc a víc na větu, která zazněla před filmem v úvodu V. Hendricha, kde citoval Hanekeho vyjadřujícího se k jinému Seidlovu filmu, tady to ale sedí mnohem víc: "Pohled do pekla." V něčem strašně beznadějný a děsivý film, ne ale zobrazováním nějaké hrůzy, jako spíš mrtvolné jalovosti. Ten záběr na teenagery funguje jako kapka naděje, i když jen teoretická či potenciální. Jinak ale tento film samozřejmě nejde brát jako nějakou obecnou či definitivní zprávu o dění v rakouských sklepích, sám se ani o nějaký dojem komplexnosti či objektivnosti nesnaží. Je jasné od začátku, že film bude o právě těch lidech, kteří k natáčení dali souhlas, a o ničem jiném. Jde spíš o konstatování, informaci o těchto několika jedincích a jejich zájmech, a co se děje v statisících jiných sklepů, se samozřejmě nikdy nedozvíme a nikdo žádnou statistiku nesestaví. Ale přináší jistou představu.. Nejvíc fascinující je samozřejmost a smířenost, se kterou o sobě protagonisté filmu mluví.