Kriklan49

Strašné! Jediná pozitivní věc na tomto filmu je, že už ho nemusíte znovu vidět, ale to na jednu * nestačí. Přestože je příběh filmu prostinký a tupý, člověk se ztrácí v časové lince. Herecké výkony to také příliš nevytrhnou, i ty jsou dosti strašlivé. Avšak, ať se herci snaží jak chtějí, všechny je zastíní Paris Hilton. Tak toporné herectví jsem snad ještě neviděl. Na druhou stranu, na to, aby před kamerou vypadala jako pitomá nána, se ani nemusí snažit. Na závěr bych rád řekl, že pevně věřím tomu, že tento film a jemu podobné, mohou způsobit psychické, ne-li mozkové onemocnění a měly nést varování Ministerstva zdravotnictví.

Co by si člověk, který zjistil, že ho fascinují atomové výbuchy, mohl více přát. Je pravda, že po čase se pro mě tento film stal trošku informačně strohý, ale i tak se jedná o velmi kvalitní dokumentární snímek. Obrovské plus pro něj jsou krásné atomové výbuchy a jediným mínus je jeho stopáž. Na něco takového bych se vydržel koukat čtyři hodiny.

Pro mě nejlepší z Beatlesovských filmů. Pravda je, že ve všech jde především o písničky, ale příběh Žluté ponorky, který si na nic nehraje, je příjemně infantilní a prostý. Z celého filmu tak plného barev vyzařuje dobrá nálada a atmosféra 60. let. Já osobně mám z celého filmu nejraději píseň Nowhere man a k ní tak nádhernou scénu, při které vám připadá, že každou chvíli musíte minout jehlu gramofonu, protože máte pocit, jako byste se točili na desce s touto skladbou. A ruku na srdce, koho nechá chladným, když se Kapela klubu osamělých srdcí seržanta Řízňáka pustí do hraní stejnojmenné písně?

Omlouvám se všem, kterých se dotknu, neboť se jim tento film líbí a dali mu o nějakou tu hvězdičku víc, ale nemohu jinak. U tohoto filmu jsem nevydržel déle než 15 minut. Tima Burtona jako režiséra uznávám, jeho Batman patří k vynikajícím snímkům. Mrtvou nevěstu jsem taky vydržel, ale Sweeney Todd už je opravdu přestylizovaný. Nemám nic proti hnusnému, hnijícímu prostředí, ve kterém film začíná, ale to strašlivé vytí k tomu se prostě nedá vydržet.

Neodsuzuji násilí nebo drastické scény ve filmech, jestliže májí pouze popisovat zkutečnost, jako je tomu např. ve vojínu Ryanovi. Stejně tak mě neuráží 300: Bitva u Thermopyl, kde sice protečou hektolitry krve, ale je evidentní, že taková je stylizace celého filmu. Ale Hostel? Horrory, které děsí jen násilím, či drastickými scénami a ne napětím a skrývanou hrůzou jako je tomu například ve Vetřelci, jsou jen známkou chabého scénáře. Grindhouse Hostel také není, k tomu mu chybí určitý nadhled. A parodie? Ehm, ehm. Tento film se může zalíbit jen lidem bez jakéhokoliv vkusu, pro které je vrcholem zábavy ustřelená hlava.

Upřímně se zde vyznávám z lásky k tomuto filmu. Patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Nechci se nikoho dotknout, ale brát tento film jako pouhé další sci-fi je zhůvěřilost. Ve futuristicky vyhlížejícím světě vytvořeném brilantní volbou natáčecích míst, hrou s barvami a skvělou hudbou se odehrává velice silný příběh boje lidské vůle s pevně danými hranicemi sebe sama. Tento film je nabitý symbolikou. Ať už se jedná o schodiště tvaru DNA, které je nepřekonatelnou překážkou pro Jerroma i přes jeho genetickou dokonalost, nebo o to, že v závěrečné scéně ke hvězdám startují kosmonauti všech ras. V tomto filmu člověk najde vše, co by u vynikajícího filmu najít měl. Skvělé herecké výkony, originální a stylové zpracování, vynikající hudbu a hluboký příběh.