Recenze (4 354)
Únos Šogunova následníka (1989)
Velmi zajímavý začátek, promyšlený působivý, závěr. Mezitím v nádherné krajině se slušnými samurajskými souboji vlekoucí se šňůra nepříliš originálníchj a mnohdy se opakujících dějoých sekvencí s neskutečně nevkusnnou rockovou vložkou, která jako by do filmu spadla z jiné planety, uprostřed.
Zaříkávač koní (1998)
Redford je opravdový profesionál. Režíruje i hraje tak naprosto neokázale a přitom bezchybně, že jím vyprávěné příběhy se stávají přes zdánlivou obyčejnost unikátními událostmi.
Čelisti (1975)
Učebnice thrilleru. Kdosi prohlásil, že ten, kdo první přirovnal ženu k růži, byl génius, a po něm následovaly už jen milióny plagiátorů. Totéž platí obdobně o těchto Čelistech. Všechno, co kolem tohoto námětu vzniklo po tomto filmu, už bylo zbytečné.
Teče tudy řeka (1992)
Refordova režijní ruka je přesná a čistá jako skalpel. Příběh, který převyprávěný neznamená nic moc, ovčem natočený tímto způsobem, v krásné krajině, s herci jakými jsou: Craig Sheffer, Brad Pitt, Tom Skerritt, rázem představuje zcela mimořádný zážitek. Jednu chvíli jsem sahal i po páté hvězdě.
Liga gentlemanů (1960)
Klasické anglické kriminální drama šedesátých let, škoda že možná zbytečně dlouhé. Na počátku je protkáváno nitkami vtipných situací a dialogů, jak je u tohoto žánru zvykem, ovšem v dlouhé střední části se tento tón vytrácí a vrací se až v samotném závěru, který je ovšem excelentní.
Domů z hor (1960)
Velmi povedené drama na pomezí westernu pojednávající o rodinných vztazích a vazbách a o odpovědnosti vůči dětem. Robertu Mitchumovi se zde daří jako v mnoha jiných filmech ne. Celá konstrukce příběhu je neotřelá a mnohá tajemství překvapují v průběhu filmu jak postavy v ději tak diváka, který neměl šanci dopředu tušit, kudy vyprávění povede.
Boj o patent (2008)
Velice zajímavý námět, ale realizaci podle mého dojmu chyběl hlubší ponor. Napětí, jak to dopadne, když se človíček z ulice pustí do souboje s gigantem, je sice nosným prvkem, ale přece jen bych čekal o téhle situaci něco hlubších myšlenek, pár vtipných nebo mrazivých dialogů... zkrátka větší nebo snad pocitvější popřemýšlení o tom, v čem vlastně zajímavost takového střetu vězí.
Soudce a vrah (1976)
Má to skvělou atmosféru, herci se můžou přetrhnout a přes svou zdlouhavost si film udržuje stálou dávku napětí a zajímavosti. Všechno se obrací v prach a popel v neuvěřitelně hloupém kotrmelci v posledních vteřinách, kdy jsem měl pocit, že se v závěru snad přetrhl film a omylem k němu někdo přilepil posledních pár metrů z něčeho, co zyblo z něčeho jiného.
Gohiki no šinši (1966)
Profesně dokonalý film, ovšem obsahově v něm není víc, než že všichni zrazují všechny, jde výhradně o peníze (až na opravdu subtilní výjimky) a život je celkem vzato na prd.
Válečný kůň (2011)
Škoda těch několikka (spíše více) kýčů - jak v dějových zápletkách, tak v předlouhých a přesladkých záběrech. První světová válka sledovaná přes příbeh koně není špatný, i kdy ne zcela originální nápad. Stačilo opravdu málo a mohl to být opravdu špičkový film. 4* je moc, ale 3 by mi zase připadalo málo.