VOD (1)
Recenze (1)
Na Netflixu mě zaujal náhled a romantiku z Filipín jsem ještě neviděl... Inu, až na nepříliš dobrý zvukový mix dialogů a občas trochu amatérskou práci s ostřením kamery jsem byl zprvu vlastně celkem unešený. První půlka filmu se nese v neskutečně pohodové atmosféře úplně primitivní, ale hezky funkční romantiky s ohromně sympatickou dvojicí a okamžitou vzájemnou chemií. Film je zasazený do filipínského města Legazpi, nad kterým ční sopka Mayon (s podobným wow efektem jako třeba v případě japonské Fudži), obklopeném tropickou přírodou. Lizzy zde pracuje jako průvodkyně v hotýlku svého strýce, kde se ubytuje i její budoucí vyvolený, mladý seminarista trpící krizí víry, dávající si od kněžského učení - dle vlastních slov - dlouhou pauzu. Zatímco spolu hlavní dvojice tráví čas, léčí si navzájem své bolístky, chlastá jako o život a postupně se do sebe zamilovává, film, kromě poznávání obou charakterů, diváka i nenásilně provede krásami tohoto malebného místa. A opravdu, Legazpi, resp. oblast Bicol, působí jako takový malý kousek ráje, kde by se nejeden člověk rád nadobro ztratil a už tam navždy zůstal. A teď budu spoilerovat! A proto mě tak mrzí druhá polovina, která mi vůbec nesedla. Kromě toho, že je podivně sestříhaná a chvilku jsem zmateně zíral, co že se tam vlastně děje, tak nebudu zapírat, že mám rád dobré konce. Nevadí mi ani sladkobolné konce, pokud dávají smysl. Ale tady ten smysl asi nalezne pouze někdo, kdo rozumí víře a má pro ni ve svém životě místo. Takovým člověkem já nejsem a zatímco film z mého pohledu po celou dobu hezky balancuje na hraně kýče a víry se dotýká jen okrajově, tak ke konci se to bohužel láme a svým přehnaně sentimentálně a navíc zbytečně mučednickým rozuzlením mou hranici vkusu scénář několikanásobně překračuje, souznění s postavami mizí nenávratně pryč, stejně jako do té doby velmi pozitivní celkový dojem. Přitom ta počáteční jednoduchost byla i přes trochu nedomrlé technické zpracování paradoxně největší silou filmu. Škoda, že nezůstalo u toho. ()