Zkáza křižníku Scharnhorst (E16)

Již ve druhé polovině 19. století vkládalo Německo nemalé investice do budování námořnictva, proto bylo během 1. světové války poměrně dobře připraveno. Větší důraz než na povrchové loďstvo přitom byl kladen na ponorky. Po skončení Velké války bylo námořnictvo v rámci sankcí nuceně omezeno stejně jako zbývající složky armády, dříve postavené bitevní křižníky byly přestavěny a po Hitlerově nástupu k moci v lednu 1933 používány při pořádání rekreací programu Kraft durch Freude. Jejich konstrukce byla v zásadě mnohem pevnější a odolnější než u britských křižníků, ty však byly snáze manipulovatelné. Mezi nejznámější německé bitevní křižníky patřil Scharnhorst sloužící v německé Kriegsmarine, který se zúčastnil důležitých bojů v rámci bitvy o Atlantik i v Severním moři. (Česká televize)