Obsahy(1)
Seven Year Itch je živé album postpunkové britské kapely Siouxsie a Banshees složené z koncertů, které zazněly v londýnském Shepherd's Bush Empire ve dnech 9. a 10. července 2002.
Seznam skladeb:
1. Pure
2. Jigsaw Feeling
3. Metal Postcard
4. Red Light
5. Happy House
6. Christine
7. Lullaby
8. Lands End
9. Cities In Dust
10. I Could Be Again
11. Icon
12. Night Shift
13. Voodoo Dolly
14. Spellbound
15. Blue Jay Way
16. Monitor
17. Peek-A-Boo
(Epistemolog)
Recenze (2)
Siouxsie v plé síle - stále! Pravda, její nejlepší živák na DVD je Nocturne ( live concert from the royal albert hall, 30/9-1/10 1983). Otevírá ho Stravinského Svěcení jara a přes Israel a Night shift až ke Spellbound a závěrečné beatlesovské Helter Skelter je to jeden velký dokonale nasvícený nářez - a + R.Smith! Se smíšenými pocity jsem vkládal disk s koncertem z roku 2002 do přehrávače...a...Siouxsie nezklamala! A to měla teprve před sebou velice dobré sólové album MANTARAY s hitovkou Into a Swan (2007)! Nu, fanoušci zklamáni nebudou a kdo nezná, má možnost seznámit se s ledovou královnou britské punk-goth-rock scény ( případně si dát její a Budgieho projekt The Creatures). ()
Napriek neskonalému obdivu ktorý prechovávam voči Siouxsie and the Banshees za to čo vybudovali na hudobnej scéne musím priznať, že záznam z londýnskeho koncertu ma priveľmi nenadchol. Predovšetkým sú až príliš badateľné intonačné lapsusy samotnej Siouxsie Sioux, ktorá zdá má už svoj hlasový vrchol z 80. a 90. rokov za sebou. Hoci jej nemožno uprieť 100% nasadenie, vek človek neoklame. A preto aj na 45 - ročnej Siouxsie Sioux (2002) jasne vidieť/počuť (zvlášť od polovice koncertu) fyzickú i hlasovú vyčerpanosť (ach, kam sa podela tá jej krásne tiahla altová ekvilibristika...). Výkon kapely je o poznanie lepší, no v konečnom dôsledku - v snahe po dokonalom súzvuku kapela-spevák, tak ako to možno vidieť a počuť v Nocturne (1983) - skôr upozorňuje na oné intonačné kolízie. Vizuálne dosahuje záznam iba priemernú úroveň, absentuje výraznejší kontakt kamery s divákmi a tak i celková atmosféra. Konečný dojem z koncertu je preto z môjho hľadiska skôr rozpačitý. Na jednej strane poteší fakt, že Siouxsie and the Banshees možno vidieť naživo aj po 30-tich rokoch, na druhej si je človek akosi (melancholicky) vedomí, že už to je predsa len "iná káva". S nostalgiou po Nocturne dávam 3 a pol * ()
Reklama