Divocí koně v dunajské deltě

Před lety domestikovaní, dnes ale svobodní, ohrožují nádhernou přírodu. Patří do ní, nebo mají být vyhubeni? Dunajskou deltu, vzácný přírodní klenot, najdeme ve východní části Rumunska. Je to největší a nejzachovalejší evropská říční delta. Rozkládá se na 3446 km2 území, kde se Dunaj vlévá do Černého moře. V jejích mokřadech, stojatých a tekoucích vodách žije přes 1200 druhů rostlin, 300 druhů ptáků a 45 druhů ryb. Delta je také významným hnízdištěm tažného ptactva. Celkem 2733 km2 území delty je chráněno a od roku 1991 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V posledních desetiletích sem přibyl nový živočišný druh: divocí koně. Některé lidi to těší, jiné naopak ne. Tito koně, prohánějící se Dunajskou deltou, bývali před lety domestikováni. Jejich příběh se začíná psát v roce 1989, v roce rumunské revoluce a pádu socialistického zemědělství. Zemědělská družstva se zrušila a obyvatelé vesnic si koně buď rozebrali, nebo je vypustili do okolních luk. Oproti veškerým očekáváním koně přežili. Shromažďovali se do skupin, vytvořili rodiny a postupem času se z nich stala divoká zvířata. V deltě dnes žije na 2000 divokých koní a jejich počty stále stoupají. Biologové se obávají, že by mohli zničit zdejší, v Evropě unikátní ekosystém – les Letea, který je nejstarší evropskou přírodní rezervací, založenou v roce 1938. Tito vědci proto volají po likvidaci koní. Ministerští úředníci nezůstávají k varování vědců a ekologů hluší, a tak v nedávné době začali být zdejší koně systematicky vybíjeni.
Naštěstí se ale velmi silně ozývají i opačné, rozumnější hlasy jiných odborníků, kteří usilují o vypracování studií a programů, na jejichž podkladě by se určilo, kolik koní tento ekosystém bez úhony pojme, a jakým způsobem je možné ochránit jak původní flóru, tak zde zároveň zachovat i stáda divokých koní. (Česká televize)