Zoja
Obsahy(1)
Válečné drama o životě kosomolky a její víře. Zoja Kosmodemjanská byla mladou, teprve sedmnáctiletou partyzánkou za druhé světové války. Byla členkou Komsomolu a po útoku na Sovětský svaz odešla dobrovolně do bojů. O jejím životě byly napsány v SSSR mnohé básně i povídky, které oslavovaly její statečnost. „Nemohu být jiná – toto je moje volba!“ Říkala své matce při odchodu. A ta volba spočívala v utrpení, mučení ze strany německých vojáku při jejím zajetí, ale ona se nikdy nepodvolila. „Jste směšní, jak marný je váš vztek – my zvítězíme.“ (kwietitze)
(více)Recenze (3)
Zlatá Palma - výběr ()
Těžký život komsomolky. Zabrousil jsem do klasického sovětského díla, které na svůj rok vzniku příjemně překvapilo. Nebyl jsem blíže obeznámen s tvorbou věhlasného režiséra Leva Arnštama, ale tenhle zástupce je poměrně výrazný, takže se dá usuzovat, že to svým způsobem byl nadčasový režisér, který uměl být přehledným vypravěčem a odváděl dobrou práci s herci. Tohle drama je na svoji dobu poměrně syrové a drastické. Partyzánka Zoja padla do zajetí německých vojáků, kde si užila své. Údajně existuje verze s explicitním mučením zajatkyně. Verze, kterou jsem měl k dispozici, byla poněkud mírnější. Film disponuje zajímavě působivou atmosférou strachu z nepřátel. Herecké výkony na patřičné úrovni, filmu v první polovině chybělo tempo, následně se film dostal do zajímavé fáze. Arnštam a spol. si udržel můj divácký zájem, neboť se jednalo o story, co nebyla nijak ohraná a svitla naděje, že sovětský film nutně neznamená nesledovatelný film. Tenhle si určitě pozornost zaslouží, i když jsem čekal o něco víc. Příběh měl být podle ohlasů hodně strhující, což tedy nebyl. Byl napínavý tak akorát. Některé dramatické scény byly moc urputné ve svém podání, což se nedalo brát moc vážně. V zásadě jsem ale s filmem neměl problém. Jednou za čas je sovětské drama vítanou změnou v nadvládě bijáků současnosti. 60% ()
ocenenia : MFF Cannes 1946 - Nominácia na 1. cenu ()